Arnsberg

Arnsberg ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°23′48″ s. š., 8°3′52″ v. d.
Nadmořská výška	200 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Arnsberg
Zemský okres	Vysoký Sauerland
	Arnsberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	193,72 km²
Počet obyvatel	73 436 (31. 12. 2014)
Hustota zalidnění	379,1 obyv./km²
Správa
Starosta	Ralf Paul Bittner
Oficiální web	www.arnsberg.de
Telefonní předvolba	02932, 02931, 02935 a 02937
PSČ	59755, 59757, 59759, 59821 a 59823
Označení vozidel	HSK
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnsberg je bývalé okresní město ležící v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se v severní části Rýnského masivu v údolí řeky Ruhr. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.

Město Arnsberg si i po zrušení vlastního okresu podrželo důležitou administrativní funkci, neboť je sídlem vládního obvodu Arnsberg, jednoho z pěti vládních obvodů (Regierungsbezirk) v Severním Porýní-Vestfálsku.

Historie

První písemná zmínka o Arnsbergu pochází z Karolínského urbáře z roku 789, kde je uváděn jako léno Werdenského kláštera. V 11. století zde hrabě Bernhard II. z Werlu založil hrad, kolem něhož pak vyrostlo město.^[1] Hrad byl zničen roku 1762 za sedmileté války a je z něj ruina.^[2]^[3]

Ve 12. století se Arnsberg stal sídlem vestfálského soudního úřadu, jehož erb dodnes používá Vysoký Sauerland. Později město ztratilo svoji nezávislost a stalo se majetkem kolínské arcidiecéze.

Roku 1794 napadli Frcouzi Kolín nad Rýnem, proto byla část chrámového pokladu Kolínské katedrály včetně ostatků svatých Tří králů převezena do bezpečí do Arnsbergu. V roce 1804 byl poklad vrácen zpět do katedrály. Toto období připomíná plaketa na arnsberském Proboštském kostele (Propsteikirche).

V roce 1816 připadl Arnsberg Prusku a stal se oblastním administrativním centrem.

Za 2. světové války utrpěl Arnsberg při náletu bombardérů britské RAF na umělé jezero Möhnesee v noci ze 16. na 17. května 1943 značné ztráty na lidských životech a ohromné materiální škody. Nedaleký klášter Himmelpforten ničivá vlna, jež vznikla po protržení hráze, úplně smetla. Později zemřeli další obyvatelé města při strategickém bombardování, jehož cílem bylo zničit zdejší železniční viadukt. K jeho zničení došlo teprve 19. března 1945, kdy Britové použili 10tunovou seizmickou bombu Grand Slam.

Dnešní Arnsberg vznikl roku 1975 sloučením 14 obcí do jednoho celku. Starý Arnsberg a Neheim-Hüsten, které se spolu sloučily již roku 1941, tvořily městskou část, ostatní obce měly spíš vesnický charakter.

Městské části

Město Arnsberg tvoří následující městské části (počet obyvatel – stav k 31. 12. 2019)^[4]

Neheim (22 955 obyvatel)
Arnsberg (18 650)
Hüsten (10 708)
Oeventrop (6198)
Herdringen (3861)

Bruchhausen (3188)
Müschede (2797)
Voßwinkel (2385)
Holzen (2001)
Niedereimer (1897)

Rumbeck (1145)
Wennigloh (967)
Bachum (886)
Uentrop (319)
Breitenbruch (227)

Náboženství

V Ansbergu jsou převážně římští katolíci, taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.

Partnerská města

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arnsberg na anglické Wikipedii a Arnsberg na německé Wikipedii.

↑ Heinrich Gottfried Gengler: Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter. Erlangen 1863, S. 55–57.
↑ Karl Féaux de Lacroix: Geschichte Arnsbergs. Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S. 451 f.
↑ s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg
↑ https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine. (PDF; 36 kB)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnsberg na Wikimedia Commons
Galerie Arnsberg na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města
Fotografie starého Arnsbergu

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Heinrich Gottfried Gengler: Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter. Erlangen 1863, S. 55–57.

[2] Karl Féaux de Lacroix: Geschichte Arnsbergs. Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S. 451 f.

[3] s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg

[4] ttps://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine. (PDF; 36 kB)

[1]

[2]

[3]

[4]