Přeskočit na obsah

Aiás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o Aiantovi, synu Telamóna. Možná hledáte: Aiás (malý) (malý Aiás, syn Oilea), Aiás (Sofoklés) (Sofoklovo drama).
Aiás
Místo pohřbeníTomb of Ajax the Great
Partner(ka)Tecmessa
Glauce
Lysidice
DětiEurysaces
Philaeus of Athens
Aiantides (mytológia)
RodičeTelamón a Periboia
PříbuzníPhilaeus of Athens (vnuk)
Funkcemytický salamínský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aiás brání řecké lodě před útokem Trójanů.
Aiás na athénské Exekiově amfoře

Aiás, též Ajax, syn salamínského krále Telamóna,[1] byl jeden z bájeslovných achajských bojovníků před Trójou. Narodil se na ostrově Salamis. Objevuje se především v Homérově díle Ilias.[2]

Aiás je v Iliadě popisován jako nejvyšší a nejsilnější ze všech Achájů, nepočítaje Achilla. V mládí byl vycvičen bájným Kentaurem Cheirónem, (který cvičil i hrdiny: Thésea, Iásóna, Herakla, Achilla, jeho otce Pélea, a Aiásova otce Telamóna), byl cvičen zároveň s hrdinou Achilleem.

V Trojské válce nebyl nikdy zraněn, přičemž ke svým vynikajícím bojovým schopnostem, dovednostem a úspěchům nikdy nepotřeboval boží zásah. Vedl především obranné boje, při nichž se mnohokráte vyznamenal. Dvakrát svedl přímý souboj s Hektórem. Při prvním duelu trvajícím téměř celý den Hektóra dokonce zranil svým oštěpem. Později bránil mykénský tábor proti útoku Trójanů, který vedl Hektór. Ani tentokrát neskončil boj rozhodným vítězstvím jednoho z hrdinů. Ajax často bojoval v tandemu se svým bratrem Teucerem, jenž byl vynikající lukostřelec.

Díky jeho přičinění nezůstalo podle Homéra Achillovo tělo v rukách Trójanů. Po boji, v němž mu velice pomáhal Odysseus, tělo nakonec získal a přenesl do achajského tábora, aby bylo se všemi poctami pohřbeno. Vzápětí však mezi Aiantem a Odysseem propukl spor o to, komu má připadnout Achillova zbroj (vyrobená samotným Héfaistem). Achillova matka (mořská bohyně Thetis) určila, že má připadnout tomu, kdo se nejvíce zasloužil o získání těla jejího padlého syna. Aiás byl přesvědčen, že proto náleží právě jemu. Stejně však uvažoval i Odysseus, který nakonec cennou zbroj lstí získal.

Aiás neunesl tuto pohanu a pokusil se Odyssea zavraždit. Zároveň chtěl zabít i Agamemnóna, který zbroj přiřkl Odysseovi. Aiás, který byl bez sebe vztekem, ale místo nich ve tmě pozabíjel několik býků a ovcí. Když uviděl, co provedl, samou hanbou se proklál vlastním mečem. Podle Homéra zůstal k Odysseovi nesmiřitelný i po smrti, v temné Hádově říši.

  1. HOMÉR. Ílias. Praha: Odeon, 1980. 516 s. Kapitola Rejstřík vlastních jmen, s. 492. 
  2. SVOBODA, Ludvík (a kol.). Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1973. S. 39. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda). 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Aiás na Wikimedia Commons