2025 v kosmonautice
Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2025.
Lidé a kosmické agentury
[editovat | editovat zdroj]V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.
- 1. ledna – Počátkem roku žilo 491 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 623 osob, které absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 132 zemřelo). Dalších asi 30 lidí absolvovalo nebo absolvuje základní výcvik a připravují se na své první zařazení do budoucích posádek a první lety.
Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety
[editovat | editovat zdroj]V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí.
- 1. ledna – Na začátku nového roku pobývalo ve vesmíru 10 kosmonautů a astronautů. Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v červnu 2024 v nové kosmické lodi Starliner jako posádka testovací mise Boeing Crew Flight Test. Po rozhodnutí, že se Starliner z bezpečnostních důvodů vrátí na Zemi bez posádky, se později stali členy posádky lodi Crew Dragon na misi SpaceX Crew-9, která na stanici v září 2024 dopravila Nicka Hague a Alexandra Gorbunova. V témže měsíci na ISS dorazili ještě další tři lidé v Sojuzu MS-26, Alexej Ovčinin, Ivan Vagner a Donald Pettit. A čínští kosmonauti Cchaj Sü-če, Sung Ling-tung a Wang Chao-ce s lodí Šen-čou-19 nahradili v říjnu 2024 předchozí dlouhodobou posádku na Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Jejich pobyt ve vesmíru podporovaly 4 nákladní kosmické lodi – Cygnus NG-21, Progress MS-28 a Progress MS-29 připojené k ISS a Tchien-čou 8 připojená k TSS.
- 1. ledna – Do vesmíru by se v roce 2024 mělo vydat nejméně 28 lidí. Dvacítku z nich obsadí posádky 6 lodí určených ke dvěma rotacím posádek ISS a TSS na jaře a na podzim 2024 - zajistí je mise SpaceX Crew-10 a Crew-11 (po 4 astronautech), Sojuz MS-27 a MS 28 (po 3 kosmonautech) a Šen-čou 20 a 21 (také po 3 kosmonautech). Zbylých 8 astronautů obstarají dvě komerční posádkay v lodích Crew Dragon, z nichž Axiom Mission 4 poletí na ISS a FRAM2 provede samostatný let. Pokud jde o zásobovací automatické lety, na TSS by měl dorazit jediný, Tchien-čou 9 v létě 2025. Provoz na ISS bude mnohem větší – přiletí nejméně dvě lodi Cargo Dragon na misích CRS-32 na jaře a CRS-33 v létě nebo později, dále se ve zhruba tříměsíčních odstupech dvakrát vymění dvojice Progressů, konkrétně v letech MS-30, MS-31, MS-32 a MS-33, a objeví se také jedna loď Cygnus na miisi NG-22. Rok 2025 by ale měl přinést dvě dlouho očekávané novinky, testovací mise nových nákladních lodí – amerického malého raketoplánu Dream Chaser na misi DCC-1 nejdříve v květnu 2025 a nejdříve v září mise HTV-X1 s nástupcem někdejší úspěšné japonské nákladní lodi HTV.[1]
Automatické sondy a satelity
[editovat | editovat zdroj]V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se klíčových automatických sond a satelitů zejména s vědeckým, pozorovacím a technologickým určením, vyslaných na oběžnou dráhu Země, k Měsíci a k ostatním planetám Sluneční soustavy.
- 1. ledna – Na rok 2025 NASA naplánovala několik startů automatických sond z programu Komerční lunární nákladní služby (Commercial Lunar Payload Services, CLPS) zaměřeného na dopravu materiálu a zásob na Měsíc, v rámci příprav na obnovení lidské přítomnosti na Měsíci v programu Artemis. Na cestu se vydají lunární landery (měsíční přistávací moduly) Blue Ghost od společnosti Firefly Aerospace, Resilience od japonské firmy ispace, jednou nebo dokonce dvakrát Nova-C od Intuitive Machines, a dále Blue Moon společnosti Blue Origin a Griffin od Astrobotic Technology. Pokračovat bude výstavba sítě Starlink společnosti SpaceX a dvou konkurenčních projektů z Číny, jejichž první satelity byly vypuštěny v roce 2024 – Kuo-wang (Národní síť) státní korporace China Satnet a Čchien-fan (Tisíc plachet) společnosti SSST.[2]
- 8. ledna – Sonda BepiColombo evropské agentury ESA a japonské JAXA se po šesté a naposledy prosmýkla kolem Merkuru, čímž změnila směr a snížila rychlost natolik, aby se mohla při dalším návratu 21. listopadu 2026 usadit na polární dráze této planety.[3] Z ní bude sadou 11 různých vědeckých přístrojů zkoumat různé aspekty její existence včetně složení vyvřelé lávy na povrchu nebo možností, že se ve věčně zastíněných kráterech kolem pólů nachází voda ve formě ledu.[4]
Rakety a kosmodromy
[editovat | editovat zdroj]V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající raket a raketové techniky, včetně kosmodromů, zejména o inauguračních letech nových raket, o posledních letech dříve zavedených raket, nebo o větších selháních a jiných mimořádných událostech spojených s raketami.
- 1. ledna – První z nejočekávanějších událostí roku se má uskutečnit hned na jeho samém počátku. Po dlouhých přípravách a několikaměsíčních odkladech má 6. ledna nebo v následujících dnech z Floridy odstartovat New Glenn, nová nosná raketa s velkou nosností, kterou vyvinula společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.[5] Na své první lety se ale vydají také další velké nosiče (ruský Sojuz-5 a čínské Gravity-2 firmy Orienspace, Hyperbola-3 firmy i-space, Ču-čchüe 3 firmy Landspace a Tchien-lung 3 firmy Space Pioneer) a řada menších raket. Pozornost bude věnována také zvýšení kadence startů nosičů Super Heavy s kosmickými loděmi Starship od společnosti SpaceX, včetně souběžného letu dvou lodí, které na oběžné dráze provedou testovací přečerpávání paliva. První let roku 2025 a současně celkem 7. mise Starship je na plánována na 10. ledna.[2]
- 4. ledna – Nový rok začal tak, jak ten starý skončil – startem rakety Falcon 9. První mise roku 2025 vynesla z rampy LC-40 kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station do vesmíru telekomunikační satelit Thuraya 4-NGS společnosti Space 42 ze Spojených arabských emirátů. Ten bude po přesunu na geostacionární dráhu obsluhovat regiony v Africe, Střední Asii, Evropě a na Středním východě.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na co se těšit v roce 2025? (Pilotovaná kosmonautika) – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika) – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online.
- ↑ European Space Agency. This sixth and final flyby will reduce #BepiColombo's speed and change its direction, readying it for entering orbit around Mercury in late 2026. Follow @BepiColombo for more updates!. X.com [online]. 2025-01-06 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online.
- ↑ LEA, Robert. Mercury looks stunning in images from BepiColombo spacecraft's 6th and final flyby. Space.com [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Inaugurační start nosné rakety New Glenn se tak nyní plánuje nejdříve na 6. ledna 2025 přibližně mezi 07:00 a 10:45 SEČ.. X.com [online]. 2024-12-28 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX notches first orbital launch of 2025 with mission for UAE-based Space42 – Spaceflight Now [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky)