Fakultní nemocnice v Motole
| Fakultní nemocnice v Motole | |
|---|---|
 | |
 Novější část nemocničního komplexu pro dospělé pacienty | |
| Zkratka | FNM |
| Vznik | 1943 |
| Typ | zdravotnické zařízení – fakultní nemocnice |
| Právní forma | příspěvková organizace |
| Účel | všeobecná fakultní nemocnice |
| Sídlo | Fakultní nemocnice Motol V úvalu 84/1 15006 Praha 5-Motol |
| Souřadnice | 50°4′26,31″ s. š., 14°20′37,59″ v. d. |
| Působnost | Praha |
| Mateřská organizace | Ministerstvo zdravotnictví České republiky |
| Aktiva | 10,9 mld. Kč (2017) |
| Počet zaměstnanců | 6 354 |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | nk8bxj3 |
| Dřívější název | Státní všeobecná veřejná nemocnice v Praze Motole Od roku 1948 Státní oblastní nemocnice v Motole |
| IČO | 00064203 (VR) |
| LEI | 315700WEBWBZ2ML9IE79 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fakultní nemocnice v Motole je největší zdravotnické zařízení v Česku a jedno z největších v Evropě s kapacitou 2 241 lůžek, které ročně hospitalizuje přes 77000 pacientů, což je nejvíc v celé ČR.[1] Jedná se o rozsáhlý komplex nemocničních budov v Praze 5 – Motole. Jedná se o hlavní výukovou základnu posluchačů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Své sídlo zde mají také některá pracoviště 1. LF UK.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Celý areál tvoří dva velké monobloky. Starší „Dětská nemocnice“ ze 60. let 20. století, jejíž stav byl již velmi neuspokojivý a celá budova ohrožovala bezpečnost pacientů (například problémy s tepelnou izolací či s balkony, které hrozily dokonce zřícením). V roce 2006 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, v její první fázi byly rekonstruovány společné interiéry všech čtyř křídel (tedy A, B, C i D), jedná se o výtahy, schodiště atd. V roce 2007 začala oprava exteriérů jednotlivých křídel. Zrekonstruovaná dětská část byla poté slavnostně otevřena 24. června 2011. Dětská nemocnice má celkem 667 lůžek, z toho 136 na JIP. Celkem se zde nachází 2 199 lůžek pro pacienty.
Druhý monoblok je z přelomu 80. a 90. let 20. století, a jedná se o hlavní budovu pro dospělé pacienty. Ta je rozdělena do tzv. „Komunikačních uzlů“ A – G. Část pro dospělé čítá 1 362 lůžek, z toho 218 pro intenzivní péči. Dospělá část nemocnice je někdy též označována jako "modrá budova", jejíž barva je tak ikonická, že musela být zachována i při rekonstrukci.
Od roku 2021 probíhají v areálu rozsáhlé a organizačně náročně rekonstrukce a stavby nových projektů, aniž by tím měl být výrazně omezen chod nemocnice. V areálu má vyrůst administrativní budova 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, specializované onkologické centrum nebo simulační centrum intenzivní medicíny.
V areálu se také nachází mnoho přízemních domků, které kdysi sloužily jako pavilony, spojené dlouhými chodbami. Ty však nyní chátrají, případně jsou využívány jako ordinace, laboratoře a technické zázemí. V horní části areálu se nachází velké nadzemní garáže a ubytovna zdravotnického personálu.
V areálu nemocnice se nachází Dům Ronalda McDonalda, který má usnadnit soužití rodin s těžce nemocnými dětskými pacienty.
Fakultní nemocnice v Motole je s ohledem na svou kapacitu a specializaci významnou součásti řízení krizových situací na celostátní i pražské úrovni. V rámci Prahy je součástí traumaplánu.
Pracoviště
[editovat | editovat zdroj]Fakultní nemocnice v Motole poskytuje na svých pracovištích zdravotní služby v širokém spektru oborů medicíny dětského i dospělého věku.[2] Z pohledu kvality a specializace zdravotních služeb je Fakultní nemocnice v Motole držitelem statutů většiny center vysoce specializované péče, což podtrhuje její význam v oblasti poskytování zdravotních služeb, vědy a výzkumu.
Historie FN Motol
[editovat | editovat zdroj]Historie do konce druhé světové války
[editovat | editovat zdroj]Už v letech 1937 a 1938 se začalo s přípravnými pracemi na výstavbu nemocničního zařízení s kapacitou 1 300 lůžek. Úkolu se ujali mladí architekti Gustav Paul a František Čermák. V plánech byly zahrnuty možnosti jak okrskové tak fakultní nemocnice.
Vpád německých vojsk v roce 1939 však tyto přípravné práce pozastavil. Jelikož okupanti obsadili většinu existujících klinik na území Prahy, vznikla naléhavá potřeba k vytvoření nových nemocničních lůžek. Původní plán byl proto zjednodušen a v roce 1941 bylo tehdejším ministerstvem zdravotní a sociální správy rozhodnuto vybudovat v Motole provizorní barákovou nemocnici. Ta spadala pod vedení všeobecné vinohradské nemocnice.
V srpnu 1941 začala stavební firma Ing. Jana Matouška stavbu 25 pavilonů. Cena stavby byla 30 milionů protektorátních korun. Dalších 6 milionů stálo vnitřní vybavení nemocnice. Vše bylo financováno z původního fondu, který byl vytvořen před okupací a který spravoval prof. Arnold Jirásek. Hlavní lékařský poradce stavby MUDr. Diviš prosadil propojení jednotlivých pavilonů vytápěnými chodbami. Částečný provoz nemocnice byl zahájen 4. ledna 1943.
Hlavní skupinu tvořilo 12 pavilonů, v nichž byl umístěn hlavní příjem nemocných, správa nemocnice, interní oddělení se dvěma pavilony po 60 lůžkách a jedním pavilonem s ambulancemi, stejně členěné chirurgické oddělení, gynekologické oddělení s 56 lůžky a hospodářské objekty dvou kotelen, garáže, hlavní kuchyně, skladu paliva, byty lékařů a laborantů.
Druhou skupinu tvořilo odd. tuberkulózy se třemi 60lůžkovými a jedním 50lůžkovým pavilonem a dvěma pavilony otevřených leháren. Samostatně stál pavilon prosektury. Ve třetí části byly byty pro pracovníky. Uvažovalo se o maximální životnosti nemocnice na 10 až 15 let a proto bylo hlavním stavebním materiálem dřevo. I přes provizorní charakter sloužily budovy pro zdravotnické účely až do roku 1997 a na svém místě stojí dodnes.
Provizorní a teprve částečný provoz nemocnice „Zweigstelle Hilfkrankenhaus in Motol“ jakožto pobočky státní všeobecné nemocnice na Vinohradech byl zahájen 4. ledna 1943.
Prvním ředitelem a přednostou interního oddělení byl prof. MUDr. Miloš Netoušek. V čele chirurgického oddělení stál prof. MUDr. Jiří Diviš, primářem odd. tuberkulózy byl ftizeolog prof. MUDr. Jaroslav Jedlička, radiologické a rentgenologické odd. vedl prof. MUDr. Slavoj Věšín, přednostou gynekologicko porodnického odd. byl MUDr. Václav Šebek (1901 – 1980), na prosekturu byla na zkrácený úvazek přidělena prof. MUDr. Dagmar Benešová.
Medicínsky byla tehdy na velice vysoké úrovni.
Když došlo k uzavření vysokých škol (po atentátu na Heydricha), tato nemocnice se stala útočištěm studentů medicíny, kteří tak měli možnost dál studovat a vzdělávat se.
V roce 1944 projevili o nemocnici zájem Němci, kteří zde chtěli vybudovat vojenský lazaret. Nedošlo k tomu, neboť měli výhrady k materiálu, ze kterého je stavba provedena (jeden důstojník probodl stěnu chodby bodákem).
Historie po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]Až do roku 1946 spadala motolská nemocnice pod administrativu Veřejné státní nemocnice na Vinohradech. Poté se stala samostatnou nemocnicí pod názvem Státní všeobecná veřejná nemocnice v Praze Motole. Od roku 1948 se nazývá Státní oblastní nemocnice v Motole. V srpnu 1948 se ke stávajícím traktům připojila i nedaleko stojící budova ve které sídlil Ústav pro léčení lupusu Českého zemského spolku proti TBC. Původně se jí říkalo Masarykův ústav.
Po připojení byla celá budova s kapacitou 100 lůžek určena pro léčení infekčních hepatitid a spadala zprvu pod interní oddělení.
V roce 1950 získala nemocnice objekt Okresní národní pojišťovny (bývalé sanatorium SANOPZ) v ulici Na Cihlářce na Smíchově, kde zbudovala infekční oddělení s 80 lůžky, určené k léčbě infekční žloutenky. Šéfem tohoto oddělení se stal internista působící v Motole MUDr. Otakar Soušek, který se později stal přednostou oddělení infekčních hepatitid v bývalé léčebně lupusu v Motole. V říjnu 1952 byl objekt Na Cihlářce uvolněn a předán Státnímu sanatoriu.
V letech 1953 až 1955 byla motolská nemocnice sloučena s Okresním ústavem národního zdraví (OÚNZ) v Praze 5. To se ovšem neosvědčilo a od roku 1956 až do svého sloučení s Dětskou fakultní nemocnicí (1. ledna 1971) nesla název Městská nemocnice v Motole. V roce 1957 bylo vyčleněno přízemí v budově infekčních hepatitid pro potřeby neurologického oddělení v jehož čele stál přední neurolog doc. MUDr. Karel Mathon.
V roce 1958 se začala psát historie kliniky nukleární medicíny. Po dohodě nemocnice s Výzkumným ústavem endokrinologickým a ÚNZ NVP bylo zřízeno radioizotopové oddělení. Původně se mělo toto oddělení přestěhovat do krčské Thomayerovy nemocnice, k přesunu však nedošlo a oddělení tak sídlí dodnes v Motole.
V průběhu 50. let vzniklo v nemocnici množství nových laboratorních oddělení, roku 1959 např. hematologické oddělení pod vedením MUDr. Julie Singlové. V témže roce vzniká ústřední biochemická laboratoř, kterou vedl Ing. Ladislav Žák a v roce následujícím, tedy v roce 1960 oddělení mikrobiologie a bakteriologie, které šéfoval MUDr. Jan Lexa.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Motolská nemocnice je dopravně obsluhována autobusovými linkami 167, 168, 174, 180, 184, 304, 347, 380 a noční linkou 902 ze zastávky „Nemocnice Motol“ a některé také na zastávkách „Sídliště Homolka“, „Pod Šafránkou“, „Kudrnova“, „Zahradníčkova“, „Šafránecká“ a „Na Šafránce“.
Dne 6. dubna 2015 bylo otevřen nový úsek prodloužení linky A pražského metra ze stanice Dejvická do nové stanice Nemocnice Motol s jedním z východů přímo do areálu nemocnice.
Přímo u nemocnice nejsou tramvajové zastávky, nejbližší jsou Vypich (linky 22, 25, noční 97) a Hotel Golf či Motol (9, 10, 16, noční 98, 99). [3]
Umělecká díla na FN v Motole
[editovat | editovat zdroj]- Mateřství (Miroslav Hudeček) – kamenná skulptura matky s dítětem.
- Péče o děti (Jiří Kryštůfek) – bronzová plastika matky s dětmi.
- Zvířátka – skupina pískovcových soch zvířat.
- Pelikán - symbol 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Ve vstupním atriu do nemocnice se pravidelně střídají dočasné umělecké instalace zaměřené na aktuální společenská témata.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/vyrocni-zprava-2022-cz.pdf
- ↑ Kliniky a oddělení - FN Motol. www.fnmotol.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-05.
- ↑ Archivovaná kopie. mapy.jizdnirady.idnes.cz [online]. [cit. 2013-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakultní nemocnice v Motole na Wikimedia Commons - Oficiální stránky nemocnice Motol
- Seznam klinik a oddělení FN Motol Archivováno 5. 2. 2021 na Wayback Machine.
- Článek o havarijním stavu dětské nemocnice na stránkách Rádia Praha
- Článek o havarijním stavu dětské nemocnice Archivováno 18. 2. 2009 na Wayback Machine. na stránkách Týdeníku Respekt
