Bodegisel
| Bodegisel | |
|---|---|
| Úmrtí | Desetiletí od 580 Kartágo nebo praetorian prefecture of Africa |
| Choť | Chrodoara |
| Děti | Arnulf z Met |
| Rodiče | Mummolin a NN of Cologne[1] |
| Příbuzní | Ansegisel[2] a Chlodulf[3] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bodegisel také Bodygisil (6. století - 585 až 588) byl franský vévoda ve službách krále Chilpericha I. a Childeberta II.[4]
Byl otcem Mummolina, vévody ze Soissons a podle Christiana Settipana patrně i majordoma královského paláce. Bodegisel byl vévodou v Provence. V písních ho oslavoval jeho současník a básník Venantius Fortunatus,[5] který chválil jeho vzdělanost a výmluvnost, kterou projevoval coby rektor v Marseille za vlády Sigeberta I.. Funkci rektora zastával až do roku 565.[6]
V roce 583 se Rigunda, dcera Chilpericha I. zasnoubila s Rekkaredem, nejstarším synem Leovigilda, krále Vizigotů[7] a tak ji následující rok 584 Bodegisel doprovázel do Španělska, kde mělo dojít k uzavření manželství. Během cesty král Chilperich zemřel a tak sňatek byl zrušen. Po návratu byl Bodegisel jménem Childeberta II. jako vyslanec poslán do Konstantinopole. Na zpáteční cestě se zastavil v Kartágu, kde byl zavražděn tak, že byl davem roztrhán na kusy.[4] Alexander Callander Murray parafrázující slova Řehoře z Tours napsal, že byl zasažen mečem, když vyšel z domu, před nímž se v reakci na vraždu obchodníka spáchanou jedním z jeho služebníků shromáždil rozezlený dav.[8]
Biskup, historik a současník Řehoř z Tours zaznamenal, že Bodegisel předal svůj majetek svým dědicům.[9] Tato informace však neuvádí jeho dědice a především nedokazuje, že byl otcem Arnulfa z Met.
Dochované zdroje o Bodegiselovi jsou rozporuplné a proto je někdy ztotožňován s vévodou Bobem. Podle historiků Hanse-Waltera Herrmanna a Ulricha Nonna záměna mezi Bodegiselem a vévodou jménem Bobo vedla k pololegendárnímu vévodovi Boggisovi, který se objevuje ve zdrojích v 9. století.[4] Bobo byl členem slavné austrasijské rodiny a synovcem jáhna Adalgisela Grima, kde se nacházelo jeho vévodství, však není známo.[10]
Podle Vita sanctae Odae viduae ze 13. století byla Chrodoara provdána za jistého vévodu Boggise a po jeho smrti se stala jeptiškou. Podle Herrmanna a Nonna mohla právě Chrodoara být manželkou Bodegisela.[4] V 11. století Sigeberta z Gembloux popsal Boggise jako vévodu z Akvitánie, přičemž jako dobu jeho působení uvedl rok 711.[11] Dílo Vita Landberti episcopi Traiectensis se zmiňuje o „Chrodoaře... vdově po nedávno zesnulém Boggisovi, vévodovi z Akvitánie“ a také o „otcovské tetě“ Lamberta z Maastrichtu.[12] Falešná listina Charte d'Alaon, krále Karla II. Holého z 30. ledna 845 udává informace o Bodegiselovi či Boggisovi s chybnou genealogii, přičemž mylně tvrdí, že byl synem krále Chariberta II.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bodegisel na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ a b c d STIENNON, Jacques. Le sarcopharge de Sancta Chrodoara à Saint-Georges d'Amay. Essai d'interprétation d'une découverte exceptionnelle. [s.l.]: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 24. (francouzsky)
- ↑ LEWIS, Archibald R. The Dukes in the Regnum Francorum, A.D. 550-751. Speculum. Roč. 51, čís. 3, s. 21. DOI 10.2307/2851704. (anglicky)
- ↑ REIMITZ, Helmut. History, Frankish Identity and the Framing of Western Ethnicity, 550–850. [s.l.]: Cambridge University Press., 2015. (anglicky)
- ↑ SETTIPANI, Christian. La préhistoire des Capétiens, 481-987. Villeneuve d'Ascq: P. Van Kerrebrouck ISBN 978-2-95015-093-6. (francouzsky)
- ↑ MURRAY, Alexander Callander. Gregory of Tours: The Merovingians. [s.l.]: University of Toronto Press Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0414-8. (anglicky)
- ↑ LEWIS, Archibald R. The Dukes in the Regnum Francorum, A.D. 550-751. Speculum. Roč. 51, čís. 3, s. 393. DOI 10.2307/2851704. (anglicky)
- ↑ WICKHAM, Chris. Framing the Early Middle Ages: Europe and the Mediterranean, 400–800. [s.l.]: Oxford University Press., 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STIENNON, Jacques. Le sarcopharge de Sancta Chrodoara à Saint-Georges d'Amay. Essai d'interprétation d'une découverte exceptionnelle. S. 25. Comptes rendus des séances de l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres [online]. 1979 [cit. 2023-12-30]. Roč. 123, čís. 1, s. 25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oda ... Bohggis Aquitanorum ducis recens defuncti vidua) and (amita) in Vita Landberti episcopi Traiectensis auctore Nicolao, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum, VI, p. 415 (latinsky)