James Wilson (obchodník)
| James Wilson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. června 1805 Hawick |
| Úmrtí | 11. srpna 1860 (ve věku 55 let) Kalkata |
| Místo pohřbení | Lower Circular Road cemetery |
| Národnost | Skotská |
| Občanství | britské |
| Povolání | obchodník, politik, novinář |
| Majetek | 25 000 GBP (1837) |
| Politická strana | Liberální strana Spojeného království |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Choť | Elizabeth Preston |
| Rodiče | William a Alison Wilsonovi |
| Příbuzní | Walter Bagehot (zeť) |
| Funkce | Člen 15. parlamentu Spojeného království (1847–1852) člen 16. parlamentu Spojeného království (1852–1857) Financial Secretary to the Treasury (1853–1858) Člen 17. parlamentu Spojeného království (1857–1859) Člen 18. parlamentu Spojeného království (1859) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Wilson (3. června 1805 – 11. srpna 1860) byl skotský obchodník, ekonom, zakladatel časopisu The Economist a rovněž zakladatel Chartered Bank of India, Australia and China, která je od roku 1969 známá jako Standard Chartered.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 3. června 1805 ve městě Hawick na jihu Skotska. Narodil se do silně věřící rodiny quakerů Williama a Alison Wilsonových jako jejich čtvrté dítě z celkových patnácti (jen deset se jich dožilo dospělosti). Od mala byl učen velké šetrnosti, ačkoli byl z bohaté rodiny. Jeho otec byl majitel malé ovčí farmy a měl továrnu na zpracování ovčí vlny, které se poměrně dobře dařilo. Wilsonova matka zemřela, když byl ještě velmi mladý.
Počátky kariéry
[editovat | editovat zdroj]Jako dítě byl samouk a byl veden k tomu, aby se stal učitelem, což ho ale nebavilo a říkal, že by byl raději tím nejpodřadnějším dělníkem v továrně jeho otce, než aby dělal učitele. Zvažoval, že by šel studovat právo na Faculty of Advocates, ale nakonec se rozhodl, že se vyučí v oboru ekonomie. V 16 letech tedy začal své učení v jedné kloboučnické továrně. Po této zkušenosti odešel i se svým bratrem do Londýna, kde začal své první podnikání.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Obchody
[editovat | editovat zdroj]Když Wilson a jeho bratr odcházeli do Londýna, každý od otce dostal 2000 liber jako dar na cestu a z těchto peněz založili svou první továrnu Wilson, Irwin & Wilson. Tu v roce 1831 zrušili, ale Wilson sám dále pokračoval velmi úspěšně v obchodech až do roku 1837, kdy nastala krize a on přišel o téměř všechno své jmění, když prudce klesla cena indiga. Aby se vyhnul bankrotu, byl nucen prodat většinu svého majetku. Dalším významným krokem v jeho obchodní kariéře bylo založení banky, která se tehdy jmenovala Chartered Bank of India, Australia and China. Z této se později stala Standard Bank, která dala v roce 1969 za vznik dnešní Standard Chartered.
The Economist
[editovat | editovat zdroj]V roce 1843 Wilson založil týdeník The Economist, kterého byl 16 let i šéfredaktorem a výhradním vlastníkem. Původně se časopis zabýval hlavně zprávami ze světa obchodu a politiky. The Economist je vydáván týdně do dneška a kromě původních témat se v něm najdou i články zaměřené na vědu a techniku, případně také rubriky zabývající se knihami a uměním.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem ke zkušenostem, které měl James Wilson při svém působení v Britské východoindické společnosti, byl vybrán tehdejším ministerským předsedou britské vlády lordem Johnem Russellem, aby se staral o záležitosti ohledně Indie. Wilson ještě předtím, než se stal tímto, dá se říci, ministrem pro indické záležitosti, působil již několik let v britském parlamentu za Liberální stranu, jejímž členem byl. V roce 1859 opustil své úřady na Britských ostrovech a na žádost královny Viktorie odešel do Indie, kde měl pomoci restrukturalizovat finanční systém. Měl vytvořit nový daňový systém. Jeho úkolem bylo rovněž vytvořit novou měnu.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Rodina
[editovat | editovat zdroj]James Wilson si v roce 1832 vzal Elizabeth Prestonovou, s níž měl šest dcer. Nejstarší si vzala za muže Waltera Bagehota, který byl mj. jedním z prvních editorů časopisu The Economist.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]V Indii moc dlouho neúřadoval, jelikož se v létě roku 1860 nakazil úplavicí a 11. srpna jí podlehl. Ačkoli byl ve své době relativně známá a vážená osoba, byl pohřben v neoznačeném hrobě na hřbitově v Kalkatě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Chambers, Robert; Thomson, Thomas (1870). A Biographical Dictionary of Eminent Scotsmen, svazek 3. Blackie and Son. str. 542-6
- Ruth Dudley Edwards (1993). The Pursuit of Reason: The Economist 1843-1993. Cambridge, MA: Harvard Business Press. ISBN 978-0-87584-608-8
- Michael Stenton, Who's Who of British MPs (Harvester, Sussex, 1976) ISBN 0-85527-219-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Wilson na Wikimedia Commons - https://jameswilsoneconomist.com
- https://peoplepill.com/people/james-wilson/
