Frekvence

Frekvence
Název veličiny; a její značka	Frekvence; f
Hlavní jednotka SI; a její značka	hertz; Hz
Definiční vztah
Dle transformace složek	skalární
Zařazení jednotky v soustavě SI	odvozená

Frekvence (též kmitočet)^[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Historie

Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík^[2] pro počet kmitů (struny)^[3] v čase. Je to obdoba německého Schwingungszahl.^[4]

Frekvence

Symbol veličiny: f ^[5] nebo $\nu$ (řecké písmeno ný)
Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s⁻¹)
Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)

Vztah k jiným veličinám

Mezi frekvencí $f$ a časovou periodou $T$ platí vztah

{f}={\frac {1}{T}}

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

\omega =2\pi \ f={\frac {2\pi }{T}}

Frekvence a délka vlny

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce $\lambda ={\frac {v}{f}}=2\pi {\frac {v}{\omega }}$ , jednotky [m; m/s, Hz], kde $v$ je rychlost šíření vlnění v prostředí, $\lambda$ délka vlny a $f$ frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je $v=c$ rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).^[6]

Odkazy

Reference

↑ ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
↑ [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“
↑ DURDÍK, Josef. Všeobecná aesthetika [online]. 1875. Dostupné online.
↑ MALÁT, Jan. Hudební slovník [online]. 1891 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
↑ NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.
↑ http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu frekvence na Wikimedia Commons
Téma Frekvence ve Wikicitátech
Slovníkové heslo frekvence ve Wikislovníku

[1] ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas

[2] [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“

[3] DURDÍK, Josef. Všeobecná aesthetika [online]. 1875. Dostupné online.

[4] MALÁT, Jan. Hudební slovník [online]. 1891 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.

[Radio-5] NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.

[6] ttps://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]