Antonín Balšánek

Antonín Balšánek
Antonín Balšánek
	Antonín Balšánek
Narození	6. dubna 1865; Český Brod; Rakouské císařství
Úmrtí	22. února 1921 (ve věku 55 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Městský hřbitov Český Brod
Povolání	architekt, pedagog, malíř, urbanista, učitel, ilustrátor a vysokoškolský učitel
Ocenění	Řád Františka Josefa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Balšánek (6. dubna 1865, Český Brod^[1] – 22. února 1921, Veleslavín^[2]^[3]) byl český architekt a profesor architektury.

Život

Narodil se v rodině tesařského mistra Vojtěcha Balšánka a jeho manželky Aloisie (1848–1909), rozené Koželské.^[1] Ovdovělá matka byla se syny Antonínem a Bohumilem (*1875) a dcerou Marií (*1872) od roku 1900 policejně hlášena v Praze. Antonín Balšánek žil s matkou až do její smrti.^[4]^[5]

Vystudoval architekturu na české technice v Praze (1883–1888), kde se později stal také profesorem. Od roku 1903 byl prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu v Praze (1905–1911). Zasazoval se také o památkovou ochranu Malé Strany a panoramatu Hradčan.

Zemřel v sanatoriu v zámku Veleslavín.^[2]

Dílo

Jako architekt Balšánek náleží ke generaci Národního divadla a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností české novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.^[6] Tvořil ve stylu novorenesance, který však kombinoval s prvky secese, zejména v detailu. Díky tomu byl neobyčejně úspěšný, vyhrával soutěže a realizoval mnoho staveb. Jeho stavby také vynikají dokonalým řemeslným provedením.

Historizující slohy (výběr)

Sokolovna, Český Brod, spolu s Janem Koulou
Nadační dům Svatoboru, Praha 5 – Malá Strana, čp. 596, Újezd 9
1890 Most Legií (tehdy Most císaře Františka I.) v Praze, za nějž byl vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa I.,
1896–1902 Muzeum hlavního města Prahy. Městská rada zadala projekt v srpnu 1895, projekt byl schválen v závěru téhož roku. Stavba začala na jaře 1896 a vlastní budova byla dokončena oficiálně 22. října 1898. Následovaly instalace expozic. Od března do května byla v budově mimořádně otevřena posmrtná výstava díla Luďka Marolda. Slavnostní otevření muzea proběhlo 27. září 1900.^[7]
1899–1902 Městské divadlo v Plzni, v soutěži obsadil Balšánkův projekt až 4. místo, plzeňští radní ale dali přednost jeho konzervativnímu návrhu před moderním návrhem vítězů Františka Krásného a Josefa Hoffmanna.
1903 návrh na rekonstrukci a dostavbu radnice král. hlavního města Prahy, 4. cena,^[8]

Secese (výběr)

1905–1911 Obecní a reprezentační dům v Praze. Soutěž na stavbu Obecního domu vyhrál projekt Aloise Dryáka a Tomáše Ameny. Městská rada nakonec rozhodla, že projekt provedou Balšánek a Polívka. Z Balšánkova projektu byla převzata novobarokní dispozice, zatímco Polívka navrhoval převážně secesní výzdobu. Podle dobových svědectví se oba architekti nesnášeli a veškerá jejich komunikace probíhala korespondenčně. Na výzdobě se podílela řada umělců, například Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek či Alfons Mucha.
1906–1909 Městské divadlo v Pardubicích (dnes Východočeské divadlo Pardubice), položení základního kamene proběhlo 16. května 1907, slavnostní zahájení provozu pak 11. prosince 1909. Na výzdobě spolupracovali například František Urban (opona^{[p 1]} a vlysy na průčelí) nebo Bohumil Kafka (socha génia v průčelí).
1911 spolupráce na Myslbekově pomníku Karla Hynka Máchy na pražském Petříně,
1911–12 Vršovická záložna na Vršovickém nám. v Praze a další.^[9]
Podlipanské muzeum, Český Brod. Okresní jednota muzejní v Českém Brodě začala jednat o stavbě budovy muzea krátce po otevření svých sbírek v provizorních prostorách v roce 1906. Balšánek se projektem zabýval až do své smrti. Vlastní budova byla postavena až v letech 1927–1928 a Muzeum bylo otevřeno veřejnosti 28. října 1931. V budově byl rovněž umístěn městský archiv.^[10]^[11]

Spisy

BALŠÁNEK, Antonín. Belvedere : Letohrádek královny Anny na Hradčanech. Praha: Topič, [1897]. Dostupné online.
Balšánek Antonín, Štíty a motivy atikové v české renesanci, Praha 1902, 1929
BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha: Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.
BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha: vl.n., 1909. Dostupné online.
BALŠÁNEK, Antonín. Architektura střech doby barokové v Praze : Srovnávací studie architektonická. Praha: Česká matice technická, 1931. Dostupné online.

Galerie

Stavby Antonína Balšánka
Most Legií, Praha
Divadlo J. K. Tyla, Plzeň
Projekt Obecního domu
A. Balšánek – O. Polívka, Obecní dům v Praze
Městské divadlo, Pardubice, dobová pohlednice
Vršovická záložna v Praze-Vršovicích
Podlipanské muzeum v Českém Brodě
Muzeum hlavního města Prahy

Poznámky

↑ Opona byla zničena při požáru 31. března 1931.

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod
↑ ^a ^b Matrika zemřelých Dolní Liboc, 1912-1937, snímek 162 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
↑ Národní listy, 23.2.1921, s.4 (nekrolog). v systému Kramerius
↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 13, obraz 361 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
↑ Soupis pražských obyvatel: Balšánková Antonie [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
↑ Z historie Muzea hlavního města Prahy. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24.
↑ VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.
↑ Ottův slovník naučný, heslo Balšánek.
↑ Historie Podlipanského muzea
↑ Před 145 lety se narodil architekt Obecního domu Antonín Balšánek^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 66, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Ottův slovník naučný, heslo Balšánek. Sv. 28, str. 83
VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.
LUKEŠ, Zdeněk. Konkurzy nevyhrával, přesto stavěl. Lidové noviny. 8. 10. 2011, s. 31. ISSN 1213-1385.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 28.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 43.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 204–205.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Balšánek na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Balšánek
Antonín Balšánek v informačním systému abART
https://web.archive.org/web/20080515132459/http://www.muzeumprahy.cz/texty/balsanek.php
https://web.archive.org/web/20070211104545/http://pragensia.tiscali.cz/art.asp?id=335
Konkurzy nevyhrával, přesto Balšánek stavěl, 16. října 2011
Antonín Balšánek v Biografickém slovníku českých zemí

[9] Opona byla zničena při požáru 31. března 1931.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod

[matrikaZ-2] Matrika zemřelých Dolní Liboc, 1912-1937, snímek 162 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.

[3] Národní listy, 23.2.1921, s.4 (nekrolog). v systému Kramerius

[4] Policejní ředitelství I, konskripce, karton 13, obraz 361 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.

[5] Soupis pražských obyvatel: Balšánková Antonie [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.

[Wirth-6] WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.

[7] Z historie Muzea hlavního města Prahy. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24.

[8] VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.

[10] Ottův slovník naučný, heslo Balšánek.

[11] Historie Podlipanského muzea

[12] Před 145 lety se narodil architekt Obecního domu Antonín Balšánek^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p 1]

[9]

[10]

[11]