Glacier Express: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám pt:Glacier Express |
- {{Dvě verze}}, spor z r. 2010 (!), netřeba tu nechávat trvalé memento; v případě potřeby možno kdykoliv vložit zpět |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Dvě verze|5801113}} |
|||
[[Soubor:CH_Landwasser_2.jpg|GlacierExpress.jpg|thumb|Nové vyhlídkové vozy na viaduktu u Filisur]] |
[[Soubor:CH_Landwasser_2.jpg|GlacierExpress.jpg|thumb|Nové vyhlídkové vozy na viaduktu u Filisur]] |
||
'''Glacier Express''' je slavný [[Švýcarsko|švýcarský]] horský [[vlak]]. Jezdí ze [[St. Moritz|Svatého Mořice]] a [[Davos]]u do [[Zermatt]]u a zpět. |
'''Glacier Express''' je slavný [[Švýcarsko|švýcarský]] horský [[vlak]]. Jezdí ze [[St. Moritz|Svatého Mořice]] a [[Davos]]u do [[Zermatt]]u a zpět. |
Verze z 6. 7. 2012, 21:15
Glacier Express je slavný švýcarský horský vlak. Jezdí ze Svatého Mořice a Davosu do Zermattu a zpět. Vlak dostal jméno „ledovcový“, protože jeho trasa je vedena po nejvýše položených úzkorozchodných tratích v blízkosti některých velkých švýcarských ledovců.
Glacier Express
Označení "Express" zde nemá obvyklý význam, často je také nazýván "Nejpomalejší expres světa". Částečně dostává svému názvu tím, že zastavuje jen v turisticky významných stanicích. Vlak je provozován dvěma železničními společnostmi Rhétskou dráhou [1] a Matterhorn Gotthard Bahn [2].
Vlak spojuje významná horská střediska na východě a západě v jižní polovině Alpské oblasti Švýcarska při hranici s Itálií.
Jedna cesta trvá 71/2 hodiny. Jede se přes 291 mostů, skrz 91 tunelů a přes průsmyk Oberalppass ve výši 2.033 m n. m. Komfortně zařízený vlak projíždí skutečnou, místy neporušenou přírodou, tichými alpskými pastvinami se šumícimi horskými potůčky a vodopády, skrz tradiční horské údolí se staletou kulturou.
Za nejhezčí cestu bývá označována cesta mezi památkami kantonu Graubünden, cesta údolím Albula (Albulabahn), kde se vlak „kroutí“ v točitých tunelech, překonává řadu mostů, galerií, stoupání a klesání v sedle Oberalppass, cesta údolím k Brigu a slunečný Wallis s jeho ledovci.
První jízda vlaku se datuje k roku 1930. Dne 22. června 2010 oslavil Glacier Express své 80. narozeniny.
Kromě pravidelných spojů jsou do provozu zařazeny i jízdy nostalgických souprav (Alpine Classic Glacier Express, Nostalgie Glacier Express).
-
Glacier-Express v Andermattu
-
Vlak před stanicí Nätschen
-
Vlak nad Andermattem 08/2005
-
Vlak v sedle Oberalppass
-
75 let Glacier Express
-
Pohled do údolí s městečkem Andermatt
Od roku 2006 jsou ve vozovém parku zařazeny nové panoramatické vozy a tzv. služební vůz, který slouží jako přípravna jídel. V takto složených vlakových soupravách je podáváno jídlo přímo na místě. Ostatní soupravy mají jídelní vozy.
V minulosti byl vlak provozován pouze v „letních“ měsících, tedy v době, kdy byla trať přes sedlo Furka sjízdná. Od doby vybudování tunelu Furka je provoz celoroční. Původní trať přes sedlo Furka, která byla snesena a později opět obnovena, provozuje společnost Dampfbahn Furka-Bergstrecke. Provozuje zde v letních měsících nostalgické jízdy parních vlaků. [1]
Trati RhB, MGB, Furka jsou metrového rozchodu, RhB adhezní, ostatní smíšené - adhezní i ozubnicové. Soupravy mění lokomotivy ve stanici Disentis/Muster, kde se stýkají traťě společností RhB a MGB.
Nehoda
23. července 2010 došlo před polednem na trati Glacier Expressu na trati mezi Zermattem a Svatým Mořicem v úseku mezi obcemi Lax a Fiesche k nehodě, při které vykolejily poslední tři vyhlídkové vozy. Poslední vůz se při nehodě převrátil úplně, předposlední dolehl na boční stěnu. Příčina této nehody nebyla bezprostředně zjištěna a poškozené vozy byly odtaženy do depa v Brigu, kde byly podrobeny zkoumání. Při nehodě zemřela na místě 64letá Japonka a dalších 40 osob bylo zraněno: 28 Japonců (z toho 9 zraněno vážně a 2 se nacházeli dokonce v kritickém stavu), 5 Švýcarů, 4 Španělé, 2 Rakušané a jedna osoba indické národnosti. Na místo nehody bylo vysláno 15 lékařů, 30 zdravotníků, 70 hasičů a 40 policistů, těžce zranění byli převáženi helikoptérami a ostatní sanitními vozy do nemocnic. Nehoda vyvolala i značný zájem světových a hlavně japonských médií. [3] [4] [5] [6] [7]
- Vyšetřování nehody
- 25. července 2010 - jednou z možných příčin nehody je chybně provedená údržba štěrkového podloží, která se prováděla několik dní před nehodou. V úvahu připadá i možnost vlivu vibrací při průjezdu soupravy, které rozrušily podloží.[8]
- 26. července 2010 - vyšetřovací komise si vyžádala zprávu od geologických a meteorologických institucí o situaci v době nehody, údaje z tachografu nebyly doposud zpracovány. Stav dvou těžce raněných cestujících se zlepšil, ale stále zůstávají připojeni na umělou plicní ventilaci.[9]
- 27. července 2010 - vyšetřování nehody pokračuje pomalu, detailní prohlídka poškozených vozů nepřinesla zjištění, které by ukazovaly na technickou závadu některého z vykolejených vozů soupravy. Ačkoliv má společnost MGB k dispozici záznam tachografu, doposud jej nezveřejnila. V úseku, kde došlo k nehodě, je povolená maximální rychlost 35 km/h. Vzhledem k poškození kolejového svršku, způsobeno při vykolejení, není možno zpětně stanovit, zda jeho stav byl příčinou nehody. Experti na vyšetřování uvádějí i to, že pokud by strojvedoucí zjistil deformace kolejí po projetí oblouku, nestačil by snížit rychlost.[10]
- 28. července 2010 - po vyhodnocení tachografu se vyšetřující komise přiklání k chybě strojvedoucího, ale konečný výsledek šetření bude zveřejněn až v pátek, po zhodnocení všech výsledků. Opětovné uvedení tratě do provozu již v neděli vyvolalo značně negativní reakce z japonské strany. Rychlé zprovoznění označují jako drzost a urážku obětí nehody.[11]
- 29. července 2010 - nejsou k dispozici žádné nové informace o příčině nehody, spekuluje se o vyšší rychlosti vlaku při dohánění zpoždění a je otevřena otázka celkového technického stavu tratě, který na mnoha místech není dobrý. Očekávaná zpráva o nehodě by měla být zveřejněna 30. července 2010.[12]
- 30. července 2010 - zpráva o příčině nehody uvádí, že za nehodu je odpovědný strojvedoucí vlaku, který jel příliš rychle v úseku, kde je povolena rychlost pouze 35 km/h. Možná trestní odpovědnost strojvedoucího, který pracoval u MGB 8 let, se ještě zkoumá. Vliv klimatických podmínek v době nehody byl vyloučen a ani nebylo zjištěno, že by kolejový svršek byl ve stavu, v němž by mohl způsobit nehodu. Z celkového počtu 42 zraněných je stále 10 v péči lékařů.
Zpráva MGB k nehodě
Zpráva byla vydána 30.7.2010. Vyšetřující orgány zjistily, že strojvedoucí v místě nehody jel vysokou rychlostí, což vedlo k vykolejení. V konkrétním místě je povolena maximální rychlost 35 km/h v oblouku a až na přímém úseku je povoleno zrychlení na 55 km/h. [13] [14]
- Shrnutí
Analýzou záznamu tachografu bylo shledáno, že v místě, kde je traťová rychlost omezena na 35 km/h, jel strojvedoucí vyšší rychlostí než povolenou. V místě výjezdu z oblouku strojvedoucí příliš brzo zrychlil až na rychlost 55 km/h, a to ještě v době, kdy zadní část soupravy byla ještě v úseku s povolenou nižší rychlostí. Odstředivá síla u posledního vozu při předčasném zrychlení v oblouku byla tak velká, že vlivem jejího působení došlo k převrácení posledního vozu a ten strhl i dva vozy před sebou. Letecký snímek nehody.
- Společnost Matterhorn Gotthard Bahn, provozující Glacier Express, v čele s ředitelem Hans-Rudolf Mooserem vyjádřila hluboký zármutek nad nehodou všem obětem. Svoji účast vyjádřili i členové švýcarské vlády a kantonální zástupci.[15] [16]
- Závěr vyšetřování
Úřad pro vyšetřování nehod drah a lodí (UUS - Unfalluntersuchungsstelle Bahnen und Schiffe) zveřejnil závěry vyšetřování této nehody. Vlak začal zrychlovat v době, kdy se konec vlaku nacházel více než 200 m před místem dovolujícím zvýšení rychlosti z 35 na 55 km/h. Simulace ukázaly, že při rychlosti nižší, než 50 km/h by ještě k převrácení vozu nedošlo. Technický stav vozidel ani trati neměl na událost vliv. Ačkoliv svršek nebyl v ideálním stavu, odpovídal předpisům. MGB je povinna instalovat systém kontroly rychlosti a označit nouzové východy u panoramatických vozů.
Škody na infrastruktuře dosáhly 150 000 CHF, dva vozy byly zrušeny. [17]
Zdroje
Galerie Glacier Express na Wikimedia Commons
Literatura
- Hans Eckart Rübesamen, Iris Kürschner: Glacier Express. Sankt Moritz - Zermatt. Die Traumreise im langsamsten Schnellzug der Welt. Verlag Berg und Tal Mnichov 2006, ISBN 3-939499-01-3
- Robert Bösch (Photos), Iso Camartin, Paul Caminada (Texte): Glacier Express. Die Welt des Glacier Express, AS-Verl., Zürich, ISBN 3-909111-12-2 (anglicky a německy)
- Paul Caminada: Der Glacier Express, Desertina Verlag, 1985, ISBN 3-85637-058-7
- Klaus Fader: Glacier-Express, Franckh-Kosmos, Stuttgart, 2000, ISBN 3-440-07799-3
- Ronald Gohl: Der Glacier-Express. Rund um den langsamsten Schnellzug der Welt, Geramond, Mnichov, 2000, ISBN 3-932785-92-4
- Hans Schweers: Glacier-Express. Der langsamste Schnellzug der Welt, Verl. Schweers & Wahl, 1991, ISBN 3-921679-63-X
- Glacier Express - Bernina Epress - eine Entdeckungsreise durch die Alpen, Achim + Ingrid Walder, Walder-Verlag, 2006, ISBN 3-936575-29-0
Externí odkazy
- Glacier-Express homepage
- Popis tratě Disentis - Zermatt
- průvodce (anglicky, německy, francouzsky)
- Fotografie www.bahngalerie.de
- DFB AG
- Spolek Furka-Bergstrecke
Reference
- ↑ Rhétská dráha
- ↑ Matterhorn Gotthard Bahn
- ↑ SwissInfo: Schweres Zugunglück im Wallis
- ↑ SwissInfo: Glacier-Express-Unglück: "Wir tappen im Dunkeln"
- ↑ Blick: Zug-Drama: Japan ist tief betroffen
- ↑ Nehoda Glacier Expressu 23. 7. 2010
- ↑ Nehoda Glacier Expressu 23. 7. 2010
- ↑ Blick: Schlamperei beim Schotter
- ↑ SwissInfo: Ursache des Zugunglücks weiter unklar
- ↑ Blick: Beschleunigte der Lokführer zu stark aus der Kurve?
- ↑ Blick: Japanische Glacier-Express-Opfer verteidigen die Schweiz
- ↑ Blick: Der Glacier-Express ist ein Fahrplan-Killer
- ↑ Glacier Express: Ursache für die Entgleisung geklärt (německy)
- ↑ Glacier Express: reason for derailment determined (anglicky)
- ↑ Blick: Lokführer ist schuld am Glacier-Express-Unglück!
- ↑ SwissInfo: Human error caused Glacier Express crash
- ↑ Umgekippter Glacier-Express war definitiv zu schnell, Eisenbahn Österreich 3/2011, str. 138, ISSN 1421-2900