Přeskočit na obsah

Wikipedista:Lenka Holá/Otto Kade: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání infoboxu, úprava kategorií
přidání informací, referencí, odkazů, úprava textu
Řádek 10: Řádek 10:
}}
}}


'''Otto Adolf Wenzel Kade''' (28. března 1927 2. listopadu 1980) byl německý [[Rusistika|rusista]] a [[Translatologie|translatolog]].
'''Otto Adolf Wenzel Kade''' (28. března 1927 [[Frýdlant]], [[Československo]] –&nbsp;2.&nbsp;listopadu 1980 [[Eichwalde]], [[Německo]]) byl německý [[Rusistika|rusista]] a [[Translatologie|translatolog]]. Společně s&nbsp;[[Gert Jäger|Gertem Jägerem]] a [[Albrecht Neubert|Albrechtem Neubertem]] patřil k&nbsp;významným členům tzv. [[Lipská škola|Lipské školy]].<ref>{{Citace periodika

V poválečných letech začal působit jako [[Tlumočení|tlumočník]] a učitel češtiny a ruštiny. Poté vystřídal několik funkcí na Tlumočnickém institutu [[Lipská univerzita|Univerzity Karla Marxe]] v [[Lipsko|Lipsku]]. Jeho [[disertační práce]] ''Subjektive und objektive Faktoren im Übersetzungsprozess'' (''Subjektivní a objektivní faktory v procesu překladu'') byla pravděpodobně první translatologickou dizertací v Německu; vyšla jako příloha časopisu ''Fremdsprachen'' pod názvem ''Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung'' (''Náhoda a zákonitost v překladu''). Kade se v ní snažil překonat hranice čistě lingvistického přístupu k tlumočení a překladu, díky čemuž je považována za jeden z nejvýznamnějších počinů německé teorie překladu.

Spolu s [[Gert Jäger|Gertem Jägerem]] a [[Albrecht Neubert|Albrechtem Neubertem]] patřil Kade k významným členům tzv. [[Lipská škola|Lipské školy]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sinner
| příjmení = Sinner
| jméno = Carsten
| jméno = Carsten
Řádek 25: Řádek 21:
| doi = https://doi.org/10.14712/24646830.2020.38
| doi = https://doi.org/10.14712/24646830.2020.38
}}</ref>
}}</ref>

== Život ==
Mezi lety 1933 a 1943 navštěvoval obecnou školu ve Frýdlantu a reálné gymnázium v [[Liberec|Liberci]]. V roce 1943 pak narukoval jako pomocník u protiletadlových kanónů do [[Berlín|Berlína]], o rok později byl povolán do [[Reichsarbeitsdienst|Říšské pracovní služby]]. V roce 1945 padl do britského zajetí. Poté, co byl propuštěn, pracoval jako tlumočník pro [[Národní výbor (1945–1990)|Národní výbor]] ve Frýdlantu. V roce 1946 byl i s rodinou vysídlen do [[Budyšín|Budyšína]].<ref name=":0">{{Citace sborníku
| příjmení = Salevsky
| jméno = Heidemarie
| titul = Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade)
| sestavitel = Gert Wotjak
| sborník = Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig
| vydavatel = Frank & Timme
| místo = Berlin
| rok = 2007
| strany = 367–386
| isbn = 978-3-86596-040-5
}}</ref><ref name=":1">Universität Leipzig. ''Otto Kade'' [online]. In: AG Senioren und Internet. 2016 [2024-11-26]. [https://research.uni-leipzig.de/agintern/CPL/PDF/Kade_Otto.pdf Dostupné online].</ref>

V poválečných letech začal působit jako [[Tlumočení|tlumočník]] a&nbsp;učitel češtiny a ruštiny, a to např. v Míšni. Od 50. let pak působil na [[Lipská univerzita|Univerzitě Karla Marxe]] v [[Lipsko|Lipsku]], kde vystřídal hned několik funkcí: nejenže se stal např. učitelem ruštiny a zástupcem ředitele Tlumočnického ústavu, ale v letech 1969–1980 byl vedoucím slovansko-německého oddělení translatologie v rámci sekce Teoretické a aplikované lingvistiky. Jeho [[disertační práce]] ''Subjektive und objektive Faktoren im Übersetzungsprozess'' (''Subjektivní a objektivní faktory v procesu překladu'') byla pravděpodobně první translatologickou dizertací v Německu; vyšla jako příloha časopisu ''Fremdsprachen'' pod názvem ''Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung'' (''Náhoda a zákonitost v překladu''). Kade se v ní snažil překonat hranice čistě lingvistického přístupu k tlumočení a&nbsp;překladu, díky čemuž je považována za jeden z nejvýznamnějších počinů německé teorie překladu.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lipsko: Ústav slavistiky {{!}} Double-degree Praha-Leipzig
| periodikum = ddprahaleipzig.ff.cuni.cz
| url = https://ddprahaleipzig.ff.cuni.cz/?page_id=83
| datum přístupu = 2024-11-26
}}</ref>

V letech 1950–1970 pracoval jako simultánní a konferenční tlumočník a vedoucí skupiny tzv. jazykových zprostředkovatelů ("Sprachmittler") na stranických konferencích, sjezdech a mezinárodních konferencích v Německu i v zahraničí.


== Výběr z díla ==
== Výběr z díla ==
Řádek 67: Řádek 86:


== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad|en|Otto Adolf Wenzel Kade|1149533639|de|Otto Kade (Übersetzungswissenschaftler)|245149752}}<references />
<references />

== Literatura ==

* {{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Wissenschaftliche Grundlagen der Sprachmittlung: Berliner Beiträge zur Übersetzungswissenschaft
| editoři = Heidemarie Salevsky
| vydavatel = Peter Lang
| místo = Frankfurt am Main
| rok vydání = 1992
| isbn = 978-3-63144-547-1
}}
* {{Citace sborníku
| příjmení = Salevsky
| jméno = Heidemarie
| titul = Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade)
| sestavitel = Gert Wotjak
| sborník = Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig
| vydavatel = Frank & Timme
| místo = Berlin
| rok = 2007
| strany = 367–386
| isbn = 978-3-86596-040-5
}}

Verze z 26. 11. 2024, 23:44

Otto Adolf Wenzel Kade
Narození28. března 1927 (po smrti)
Frýdlant, Československo
Úmrtí2. listopadu 1980 (ve věku 53 let)
Eichwalde, Německo
Občanstvíněmecké
Alma materLipská univerzita
Povolánílingvista, překladatel, tlumočník, translatolog
Chybí svobodný obrázek.

Otto Adolf Wenzel Kade (28. března 1927 Frýdlant, Československo – 2. listopadu 1980 Eichwalde, Německo) byl německý rusista a translatolog. Společně s Gertem Jägerem a Albrechtem Neubertem patřil k významným členům tzv. Lipské školy.[1]

Život

Mezi lety 1933 a 1943 navštěvoval obecnou školu ve Frýdlantu a reálné gymnázium v Liberci. V roce 1943 pak narukoval jako pomocník u protiletadlových kanónů do Berlína, o rok později byl povolán do Říšské pracovní služby. V roce 1945 padl do britského zajetí. Poté, co byl propuštěn, pracoval jako tlumočník pro Národní výbor ve Frýdlantu. V roce 1946 byl i s rodinou vysídlen do Budyšína.[2][3]

V poválečných letech začal působit jako tlumočník a učitel češtiny a ruštiny, a to např. v Míšni. Od 50. let pak působil na Univerzitě Karla Marxe v Lipsku, kde vystřídal hned několik funkcí: nejenže se stal např. učitelem ruštiny a zástupcem ředitele Tlumočnického ústavu, ale v letech 1969–1980 byl vedoucím slovansko-německého oddělení translatologie v rámci sekce Teoretické a aplikované lingvistiky. Jeho disertační práce Subjektive und objektive Faktoren im Übersetzungsprozess (Subjektivní a objektivní faktory v procesu překladu) byla pravděpodobně první translatologickou dizertací v Německu; vyšla jako příloha časopisu Fremdsprachen pod názvem Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung (Náhoda a zákonitost v překladu). Kade se v ní snažil překonat hranice čistě lingvistického přístupu k tlumočení a překladu, díky čemuž je považována za jeden z nejvýznamnějších počinů německé teorie překladu.[2][3][4]

V letech 1950–1970 pracoval jako simultánní a konferenční tlumočník a vedoucí skupiny tzv. jazykových zprostředkovatelů ("Sprachmittler") na stranických konferencích, sjezdech a mezinárodních konferencích v Německu i v zahraničí.

Výběr z díla

  • KADE, Otto. Kommunikationswissenschaftliche Probleme der Translation. In: Grundfragen der Übersetzungswissenschaft: Beihefte zur Zeitschrift Fremdsprachen. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1968. S. 3–19.
  • KADE, Otto. Zufall oder Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1968. 
  • KADE, Otto. Zum Verhältnis von Translation und Transformation. In: Studien zur Übersetzungswissenschaft. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1971. S. 7–26.
  • KADE, Otto. Die Sprachmittlung als gesellschaftliche Erscheinung und Gegenstand wissenschaftlicher Untersuchung. 1980. vyd. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1980. 

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Adolf Wenzel Kade na anglické Wikipedii a Otto Kade (Übersetzungswissenschaftler) na německé Wikipedii.

  1. SINNER, Carsten. Die Leipziger übersetzungswissenschaftliche Schule, das Tschechische und perzeptive Translatologie avant la lettre. AUC PHILOLOGICA. 2020, roč. 2020, čís. 3, s. 11–38. DOI https://doi.org/10.14712/24646830.2020.38. 
  2. a b SALEVSKY, Heidemarie. Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade). In: Gert Wotjak. Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Berlin: Frank & Timme, 2007. ISBN 978-3-86596-040-5. S. 367–386.
  3. a b Universität Leipzig. Otto Kade [online]. In: AG Senioren und Internet. 2016 [2024-11-26]. Dostupné online.
  4. Lipsko: Ústav slavistiky | Double-degree Praha-Leipzig. ddprahaleipzig.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • Wissenschaftliche Grundlagen der Sprachmittlung: Berliner Beiträge zur Übersetzungswissenschaft. Příprava vydání Heidemarie Salevsky. Frankfurt am Main: Peter Lang, 1992. ISBN 978-3-63144-547-1. 
  • SALEVSKY, Heidemarie. Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade). In: Gert Wotjak. Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Berlin: Frank & Timme, 2007. ISBN 978-3-86596-040-5. S. 367–386.