Přeskočit na obsah

Abrahámovská náboženství: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m editace uživatele 78.80.96.86 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 88.146.249.114
značka: rychlé vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 91 mezilehlých verzí od 53 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Abraham Dharma.png|náhled|vlevo|upright=1.3|Světové rozšíření náboženství abrahámovských (růžová) a [[Indická náboženství|dharmických]] (žlutá)]]
[[File:ReligionSymbolAbr.PNG|thumb|Symbol tří hlavních abrahámovských náboženství: křesťanství, judaismus a islámu]]

'''Abrahámovská náboženství''' jsou ty náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s [[Abrahám (biblická postava)|Abrahámem]]. Jedná se především o [[judaismus]], [[křesťanství]], [[islám]] a [[bahaismus]], tedy světová [[náboženství]], která jsou přímo či nepřímo ovlivněna [[starověk]]ým židovským náboženstvím.
{|align=right style="margin-right:25px; font-size:85%; text-align:center;"
| colspan=4 | Symboly hlavních<br />abrahámovských náboženství:
|-
|[[Soubor:Star of David (bold).svg|70px]]<br />[[judaismus]]
|[[Soubor:Christian cross.svg|55px]]<br />[[křesťanství]]
|[[Soubor:IslamSymbol.svg|70px]]<br />[[islám]]
|-
|[[Soubor:Yazdan symbol black.PNG|77px]]<br />[[jazdanismus]]
|[[Soubor:Darfash - Mandaean cross.png|55px]]<br />[[mandejství]]
|[[Soubor:Druze star.svg|83px]]<br />[[Drúzové|drúzismus]]
|-
|[[Soubor:Star of Hykal.png|57px]]<br />[[bábismus]]
|[[Soubor:Bahai star.svg|70px]]<br />[[Bahá'í]]
|[[Soubor:ReggaeV4.0.svg|66px]]<br />[[rastafariánství]]
|-
|}

'''Abrahámovská náboženství''' jsou [[náboženství|náboženské]] systémy, které svou duchovní tradici spojují s [[Abrahám]]em. Jedná se především o [[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]], tedy [[Náboženství ve světě|světová náboženství]], která jsou přímo či nepřímo ovlivněna [[starověk]]ým židovským náboženstvím. Dále k nim patří [[Samaritáni|samaritánství]], [[Drúzové|drúzismus]], [[mandejství]], [[jazdanismus]] ([[jezídismus]], [[jarsanismus]] a [[Alevité]]), [[šabakismus]], [[bábismus]], [[Bahá'í|víra Bahá'í]] a [[rastafariánství]].


Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – [[monoteismus]], přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i [[poslední soud|posmrtně]]). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry ([[misie]]).
Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – [[monoteismus]], přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i [[poslední soud|posmrtně]]). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry ([[misie]]).


Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu [[Tanach]] jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich [[Bible]], zatímco protestanté dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události [[Ježíš]]ova života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví.
Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu [[Tanach]] jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich [[Bible]], zatímco protestanti dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví.


Také [[Muhammad]] zpočátku považoval původní židovské a křesťanské [[zjevení]] za pravé a navázal na ně.<ref>"Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." ''Korán''. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92.</ref> V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není.<ref>{{Citace monografie
Také [[Mohamed]] zpočátku považoval původní židovské a křesťanské [[zjevení]] za pravé a navázal na ně.<ref>"Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." ''Korán''. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92.</ref> V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kropáček
| příjmení = Kropáček
| jméno = Luboš
| jméno = Luboš
Řádek 15: Řádek 33:
| isbn = 80-7021-821-5
| isbn = 80-7021-821-5
| strany = 235
| strany = 235
}}</ref> Podle islámu křesťané a Židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceně<ref>Miloš Mendel, „Bible“, in: ''Judaismus, křesťanství, islám'', Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003.</ref> a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán.<ref>{{Citace monografie | příjmení = König | jméno = Franz | rok = 1994 | titul = Lexikon náboženství | vydavatel = Victoria publishing | místo = Praha | strany = 515}}</ref> Přestože muslimové Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované [[Desatero]] nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství.
}}</ref> Podle islámu křesťané a židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceně<ref>Miloš Mendel, „Bible“, in: ''Judaismus, křesťanství, islám'', Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003.</ref> a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán.<ref>{{Citace monografie | příjmení = König | jméno = Franz | rok = 1994 | titul = Lexikon náboženství | vydavatel = Victoria publishing | místo = Praha | strany = 515}}</ref> Přestože muslimové{{Kdo?}} Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované [[Desatero]] nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Naproti tomu novinář [[The New Yorker|New Yorkeru]], [[Rollo Romig]], říká: „Bible je v islámu považována za svatou knihu.“<ref>[http://www.newyorker.com/online/blogs/culture/2012/04/how-muslims-view-easter.html]</ref> Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství.

== Boží jméno ==
Abrahámovská náboženství sdílí některá jména a tituly užívané pro [[Bůh|Boha]]:

* [[Hebrejština|hebrejské]] יהוה ''JHVH'', interpretováno jako Jahve či Jehova vykládané jako „jsem, který jsem“<ref>{{Citace monografie|jméno=Kurt|příjmení=Schubert|odkaz na autora=Kurt Schubert|titul=Židovské náboženství v proměnách věků|místo=Praha|rok=1999|vydavatel=Vyšehrad|isbn=80-7021-303-5|stránky=25}}</ref> a je užíváno především v judaismu. Z obavy magické manipulace s Božím jménem a jeho znesvěcení se v židovské náboženské praxi Bůh raději označoval opisnými tituly „Pán“ (אדני, ''[[Boží jména v judaismu|Adonaj]]''), „Bůh Všemohoucí“ (אל שדי, ''El šadaj''). V křesťanství a křesťanských překladech Bible je tradičně překládáno jako Pán (řecké ''Kyrios'', latinské ''Dominus''), v češtině též [[Hospodin]], od poloviny [[20. století]] je užíváno také Jahve či Jehova. Jako Jehovu také Boha označuje náboženské hnutí [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]], jméno Jah užívají [[rastafariáni]].

* hebrejské אלהים‎‎ ''Elohim'' může označovat jak židovského Boha, ale také jiné bohy. Do češtiny je překládáno jako Bůh. V [[mormonismus|mormonismu]] je jména Elohim užíváno pro [[Bůh Otec|Boha Otce]].

* [[Arabština|arabské]] الله ''Alláh' „Bůh“ vychází patrně z téhož kořene jako hebrejské ''elohím''.<ref name="gesenius36n">W. Gesenius, ''Hebraeisches und aramaeisches Handwoerterbuch zum AT''. Berlin: Springer 1949, str. 36n.</ref> Jméno [[Alláh]] není v arabštině typické pouze pro [[islám]], nýbrž je obecným pojmenováním Boha, jehož užívají též například arabští křesťané. Jména Alláh užívají také [[baháí]]sté vedle běžnějšího Bahá „všeslavný, všenádherný“.

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
prof. [[Luboš Kropáček]]: [https://www.youtube.com/watch?v=1xVRmsZ0QOk Islám jako abrahamovské náboženství] (video)


== Literatura ==
== Literatura ==
*{{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Kuschel
| příjmení = Kuschel
| jméno = Karl-Josef
| jméno = Karl-Josef
Řádek 27: Řádek 61:
| vydavatel = Vyšehrad
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| místo = Praha
| překladatelé = Jindřich Slabý a David Mik
| stránky =
| poznámka =
| počet stran = 311
| isbn = 80-7021-197-0
| isbn = 80-7021-197-0
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wright
| jméno = Robert
| rok = 2011
| titul = Evoluce boha
| vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| překladatelé = Antonín Hradilek
| počet stran = 489
| isbn = 978-80-7422-068-5
}}
}}


{{Pahýl}}
== Reference ==
<references />


{{Autoritní data}}
{{Pahýl - náboženství}}
{{Portály|Náboženství}}


[[Kategorie:Abrahámovská náboženství| ]]
[[Kategorie:Abrahámovská náboženství| ]]
[[Kategorie:Náboženské směry]]

[[Kategorie:Judaismus]]
[[ar:أديان سماوية إبراهيمية]]
[[Kategorie:Islám]]
[[bg:Авраамически религии]]
[[Kategorie:Křesťanství]]
[[br:Relijionoù a-ziwar Abraham]]
[[Kategorie:Monoteistická náboženství]]
[[bs:Abrahamske religije]]
[[ca:Religió abrahàmica]]
[[cy:Crefyddau Abrahamig]]
[[da:Abrahamitiske religioner]]
[[de:Abrahamitische Religion]]
[[en:Abrahamic religions]]
[[eo:Abrahama religio]]
[[es:Religión abrahámica]]
[[et:Aabrahamlik religioon]]
[[fa:دین ابراهیمی]]
[[fi:Abrahamilainen uskonto]]
[[fr:Religion abrahamique]]
[[fy:Abramitysk leauwen]]
[[hi:इब्राहीमी धर्म]]
[[hr:Abrahamske religije]]
[[id:Agama Abrahamik]]
[[is:Abrahamísk trúarbrögð]]
[[it:Religioni abramitiche]]
[[ja:アブラハムの宗教]]
[[ka:აბრაამისეული რელიგიები]]
[[ko:아브라함 계통의 종교]]
[[lv:Ābrama reliģijas]]
[[ms:Agama kefahaman Ibrahim]]
[[nl:Abrahamitische religie]]
[[nn:Abrahamittiske religionar]]
[[no:Abrahamittisk religion]]
[[pl:Religie abrahamowe]]
[[pt:Religião abraâmica]]
[[ru:Авраамические религии]]
[[sh:Abrahamske religije]]
[[sk:Abrahámovské náboženstvá]]
[[simple:Abrahamic religion]]
[[sl:Abrahamska religija]]
[[sr:Аврамске религије]]
[[sv:Abrahamitiska religioner]]
[[te:ఇబ్రాహీం మతము]]
[[th:ศาสนาเอบราฮัม]]
[[tr:Semavi dinler]]
[[uk:Авраамітичні релігії]]
[[ur:ابراہیمی ادیان]]
[[uz:Ibrohimiy dinlar]]
[[vi:Các tôn giáo khởi nguồn từ Abraham]]
[[zh:亞伯拉罕諸教]]

Aktuální verze z 3. 12. 2023, 19:53

Světové rozšíření náboženství abrahámovských (růžová) a dharmických (žlutá)
Symboly hlavních
abrahámovských náboženství:

judaismus

křesťanství

islám

jazdanismus

mandejství

drúzismus

bábismus

Bahá'í

rastafariánství

Abrahámovská náboženství jsou náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s Abrahámem. Jedná se především o judaismus, křesťanství a islám, tedy světová náboženství, která jsou přímo či nepřímo ovlivněna starověkým židovským náboženstvím. Dále k nim patří samaritánství, drúzismus, mandejství, jazdanismus (jezídismus, jarsanismus a Alevité), šabakismus, bábismus, víra Bahá'í a rastafariánství.

Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – monoteismus, přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i posmrtně). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry (misie).

Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu Tanach jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich Bible, zatímco protestanti dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události Ježíšova života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví.

Také Mohamed zpočátku považoval původní židovské a křesťanské zjevení za pravé a navázal na ně.[1] V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není.[2] Podle islámu křesťané a židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceně[3] a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán.[4] Přestože muslimové[kdo?] Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované Desatero nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Naproti tomu novinář New Yorkeru, Rollo Romig, říká: „Bible je v islámu považována za svatou knihu.“[5] Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství.

Boží jméno

[editovat | editovat zdroj]

Abrahámovská náboženství sdílí některá jména a tituly užívané pro Boha:

  • hebrejské יהוה JHVH, interpretováno jako Jahve či Jehova vykládané jako „jsem, který jsem“[6] a je užíváno především v judaismu. Z obavy magické manipulace s Božím jménem a jeho znesvěcení se v židovské náboženské praxi Bůh raději označoval opisnými tituly „Pán“ (אדני, Adonaj), „Bůh Všemohoucí“ (אל שדי, El šadaj). V křesťanství a křesťanských překladech Bible je tradičně překládáno jako Pán (řecké Kyrios, latinské Dominus), v češtině též Hospodin, od poloviny 20. století je užíváno také Jahve či Jehova. Jako Jehovu také Boha označuje náboženské hnutí Svědků Jehovových, jméno Jah užívají rastafariáni.
  • hebrejské אלהים‎‎ Elohim může označovat jak židovského Boha, ale také jiné bohy. Do češtiny je překládáno jako Bůh. V mormonismu je jména Elohim užíváno pro Boha Otce.
  • arabské الله Alláh' „Bůh“ vychází patrně z téhož kořene jako hebrejské elohím.[7] Jméno Alláh není v arabštině typické pouze pro islám, nýbrž je obecným pojmenováním Boha, jehož užívají též například arabští křesťané. Jména Alláh užívají také baháísté vedle běžnějšího Bahá „všeslavný, všenádherný“.
  1. "Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." Korán. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92.
  2. KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-821-5. S. 235. 
  3. Miloš Mendel, „Bible“, in: Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003.
  4. KÖNIG, Franz. Lexikon náboženství. Praha: Victoria publishing, 1994. S. 515. 
  5. [1]
  6. SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-303-5. S. 25. 
  7. W. Gesenius, Hebraeisches und aramaeisches Handwoerterbuch zum AT. Berlin: Springer 1949, str. 36n.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

prof. Luboš Kropáček: Islám jako abrahamovské náboženství (video)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUSCHEL, Karl-Josef. Spor o Abrahama: Co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje. Překlad Jindřich Slabý a David Mik. Praha: Vyšehrad, 1997. 311 s. ISBN 80-7021-197-0. 
  • WRIGHT, Robert. Evoluce boha. Překlad Antonín Hradilek. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 489 s. ISBN 978-80-7422-068-5.