Abrahámovská náboženství: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m editace uživatele 78.80.96.86 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 88.146.249.114 značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Není zobrazeno 91 mezilehlých verzí od 53 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Abraham Dharma.png|náhled|vlevo|upright=1.3|Světové rozšíření náboženství abrahámovských (růžová) a [[Indická náboženství|dharmických]] (žlutá)]] |
|||
[[File:ReligionSymbolAbr.PNG|thumb|Symbol tří hlavních abrahámovských náboženství: křesťanství, judaismus a islámu]] |
|||
'''Abrahámovská náboženství''' jsou ty náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s [[Abrahám (biblická postava)|Abrahámem]]. Jedná se především o [[judaismus]], [[křesťanství]], [[islám]] a [[bahaismus]], tedy světová [[náboženství]], která jsou přímo či nepřímo ovlivněna [[starověk]]ým židovským náboženstvím. |
|||
{|align=right style="margin-right:25px; font-size:85%; text-align:center;" |
|||
| colspan=4 | Symboly hlavních<br />abrahámovských náboženství: |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:Star of David (bold).svg|70px]]<br />[[judaismus]] |
|||
|[[Soubor:Christian cross.svg|55px]]<br />[[křesťanství]] |
|||
|[[Soubor:IslamSymbol.svg|70px]]<br />[[islám]] |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:Yazdan symbol black.PNG|77px]]<br />[[jazdanismus]] |
|||
|[[Soubor:Darfash - Mandaean cross.png|55px]]<br />[[mandejství]] |
|||
|[[Soubor:Druze star.svg|83px]]<br />[[Drúzové|drúzismus]] |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:Star of Hykal.png|57px]]<br />[[bábismus]] |
|||
|[[Soubor:Bahai star.svg|70px]]<br />[[Bahá'í]] |
|||
|[[Soubor:ReggaeV4.0.svg|66px]]<br />[[rastafariánství]] |
|||
|- |
|||
|} |
|||
'''Abrahámovská náboženství''' jsou [[náboženství|náboženské]] systémy, které svou duchovní tradici spojují s [[Abrahám]]em. Jedná se především o [[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]], tedy [[Náboženství ve světě|světová náboženství]], která jsou přímo či nepřímo ovlivněna [[starověk]]ým židovským náboženstvím. Dále k nim patří [[Samaritáni|samaritánství]], [[Drúzové|drúzismus]], [[mandejství]], [[jazdanismus]] ([[jezídismus]], [[jarsanismus]] a [[Alevité]]), [[šabakismus]], [[bábismus]], [[Bahá'í|víra Bahá'í]] a [[rastafariánství]]. |
|||
Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – [[monoteismus]], přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i [[poslední soud|posmrtně]]). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry ([[misie]]). |
Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – [[monoteismus]], přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i [[poslední soud|posmrtně]]). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry ([[misie]]). |
||
Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu [[Tanach]] jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich [[Bible]], zatímco |
Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu [[Tanach]] jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich [[Bible]], zatímco protestanti dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví. |
||
Také [[ |
Také [[Mohamed]] zpočátku považoval původní židovské a křesťanské [[zjevení]] za pravé a navázal na ně.<ref>"Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." ''Korán''. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92.</ref> V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Kropáček |
| příjmení = Kropáček |
||
| jméno = Luboš |
| jméno = Luboš |
||
Řádek 15: | Řádek 33: | ||
| isbn = 80-7021-821-5 |
| isbn = 80-7021-821-5 |
||
| strany = 235 |
| strany = 235 |
||
}}</ref> Podle islámu křesťané a |
}}</ref> Podle islámu křesťané a židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceně<ref>Miloš Mendel, „Bible“, in: ''Judaismus, křesťanství, islám'', Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003.</ref> a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán.<ref>{{Citace monografie | příjmení = König | jméno = Franz | rok = 1994 | titul = Lexikon náboženství | vydavatel = Victoria publishing | místo = Praha | strany = 515}}</ref> Přestože muslimové{{Kdo?}} Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované [[Desatero]] nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Naproti tomu novinář [[The New Yorker|New Yorkeru]], [[Rollo Romig]], říká: „Bible je v islámu považována za svatou knihu.“<ref>[http://www.newyorker.com/online/blogs/culture/2012/04/how-muslims-view-easter.html]</ref> Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství. |
||
== Boží jméno == |
|||
Abrahámovská náboženství sdílí některá jména a tituly užívané pro [[Bůh|Boha]]: |
|||
* [[Hebrejština|hebrejské]] יהוה ''JHVH'', interpretováno jako Jahve či Jehova vykládané jako „jsem, který jsem“<ref>{{Citace monografie|jméno=Kurt|příjmení=Schubert|odkaz na autora=Kurt Schubert|titul=Židovské náboženství v proměnách věků|místo=Praha|rok=1999|vydavatel=Vyšehrad|isbn=80-7021-303-5|stránky=25}}</ref> a je užíváno především v judaismu. Z obavy magické manipulace s Božím jménem a jeho znesvěcení se v židovské náboženské praxi Bůh raději označoval opisnými tituly „Pán“ (אדני, ''[[Boží jména v judaismu|Adonaj]]''), „Bůh Všemohoucí“ (אל שדי, ''El šadaj''). V křesťanství a křesťanských překladech Bible je tradičně překládáno jako Pán (řecké ''Kyrios'', latinské ''Dominus''), v češtině též [[Hospodin]], od poloviny [[20. století]] je užíváno také Jahve či Jehova. Jako Jehovu také Boha označuje náboženské hnutí [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]], jméno Jah užívají [[rastafariáni]]. |
|||
* hebrejské אלהים ''Elohim'' může označovat jak židovského Boha, ale také jiné bohy. Do češtiny je překládáno jako Bůh. V [[mormonismus|mormonismu]] je jména Elohim užíváno pro [[Bůh Otec|Boha Otce]]. |
|||
* [[Arabština|arabské]] الله ''Alláh' „Bůh“ vychází patrně z téhož kořene jako hebrejské ''elohím''.<ref name="gesenius36n">W. Gesenius, ''Hebraeisches und aramaeisches Handwoerterbuch zum AT''. Berlin: Springer 1949, str. 36n.</ref> Jméno [[Alláh]] není v arabštině typické pouze pro [[islám]], nýbrž je obecným pojmenováním Boha, jehož užívají též například arabští křesťané. Jména Alláh užívají také [[baháí]]sté vedle běžnějšího Bahá „všeslavný, všenádherný“. |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* {{commonscat}} |
|||
prof. [[Luboš Kropáček]]: [https://www.youtube.com/watch?v=1xVRmsZ0QOk Islám jako abrahamovské náboženství] (video) |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Kuschel |
| příjmení = Kuschel |
||
| jméno = Karl-Josef |
| jméno = Karl-Josef |
||
Řádek 27: | Řádek 61: | ||
| vydavatel = Vyšehrad |
| vydavatel = Vyšehrad |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| překladatelé = Jindřich Slabý a David Mik |
|||
| stránky = |
|||
| |
| počet stran = 311 |
||
| isbn = 80-7021-197-0 |
| isbn = 80-7021-197-0 |
||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Wright |
|||
| jméno = Robert |
|||
| rok = 2011 |
|||
| titul = Evoluce boha |
|||
| vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny |
|||
| místo = Praha |
|||
| překladatelé = Antonín Hradilek |
|||
| počet stran = 489 |
|||
| isbn = 978-80-7422-068-5 |
|||
}} |
}} |
||
{{Pahýl}} |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Pahýl - náboženství}} |
|||
{{Portály|Náboženství}} |
|||
[[Kategorie:Abrahámovská náboženství| ]] |
[[Kategorie:Abrahámovská náboženství| ]] |
||
[[Kategorie:Náboženské směry]] |
|||
[[Kategorie:Judaismus]] |
|||
[[ar:أديان سماوية إبراهيمية]] |
|||
[[Kategorie:Islám]] |
|||
[[bg:Авраамически религии]] |
|||
[[Kategorie:Křesťanství]] |
|||
[[br:Relijionoù a-ziwar Abraham]] |
|||
[[Kategorie:Monoteistická náboženství]] |
|||
[[bs:Abrahamske religije]] |
|||
[[ca:Religió abrahàmica]] |
|||
[[cy:Crefyddau Abrahamig]] |
|||
[[da:Abrahamitiske religioner]] |
|||
[[de:Abrahamitische Religion]] |
|||
[[en:Abrahamic religions]] |
|||
[[eo:Abrahama religio]] |
|||
[[es:Religión abrahámica]] |
|||
[[et:Aabrahamlik religioon]] |
|||
[[fa:دین ابراهیمی]] |
|||
[[fi:Abrahamilainen uskonto]] |
|||
[[fr:Religion abrahamique]] |
|||
[[fy:Abramitysk leauwen]] |
|||
[[hi:इब्राहीमी धर्म]] |
|||
[[hr:Abrahamske religije]] |
|||
[[id:Agama Abrahamik]] |
|||
[[is:Abrahamísk trúarbrögð]] |
|||
[[it:Religioni abramitiche]] |
|||
[[ja:アブラハムの宗教]] |
|||
[[ka:აბრაამისეული რელიგიები]] |
|||
[[ko:아브라함 계통의 종교]] |
|||
[[lv:Ābrama reliģijas]] |
|||
[[ms:Agama kefahaman Ibrahim]] |
|||
[[nl:Abrahamitische religie]] |
|||
[[nn:Abrahamittiske religionar]] |
|||
[[no:Abrahamittisk religion]] |
|||
[[pl:Religie abrahamowe]] |
|||
[[pt:Religião abraâmica]] |
|||
[[ru:Авраамические религии]] |
|||
[[sh:Abrahamske religije]] |
|||
[[sk:Abrahámovské náboženstvá]] |
|||
[[simple:Abrahamic religion]] |
|||
[[sl:Abrahamska religija]] |
|||
[[sr:Аврамске религије]] |
|||
[[sv:Abrahamitiska religioner]] |
|||
[[te:ఇబ్రాహీం మతము]] |
|||
[[th:ศาสนาเอบราฮัม]] |
|||
[[tr:Semavi dinler]] |
|||
[[uk:Авраамітичні релігії]] |
|||
[[ur:ابراہیمی ادیان]] |
|||
[[uz:Ibrohimiy dinlar]] |
|||
[[vi:Các tôn giáo khởi nguồn từ Abraham]] |
|||
[[zh:亞伯拉罕諸教]] |
Aktuální verze z 3. 12. 2023, 19:53
Symboly hlavních abrahámovských náboženství: | |||
judaismus |
křesťanství |
islám | |
jazdanismus |
mandejství |
drúzismus | |
bábismus |
Bahá'í |
rastafariánství |
Abrahámovská náboženství jsou náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s Abrahámem. Jedná se především o judaismus, křesťanství a islám, tedy světová náboženství, která jsou přímo či nepřímo ovlivněna starověkým židovským náboženstvím. Dále k nim patří samaritánství, drúzismus, mandejství, jazdanismus (jezídismus, jarsanismus a Alevité), šabakismus, bábismus, víra Bahá'í a rastafariánství.
Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – monoteismus, přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i posmrtně). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry (misie).
Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu Tanach jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich Bible, zatímco protestanti dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události Ježíšova života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví.
Také Mohamed zpočátku považoval původní židovské a křesťanské zjevení za pravé a navázal na ně.[1] V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není.[2] Podle islámu křesťané a židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceně[3] a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán.[4] Přestože muslimové[kdo?] Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované Desatero nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Naproti tomu novinář New Yorkeru, Rollo Romig, říká: „Bible je v islámu považována za svatou knihu.“[5] Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství.
Boží jméno
[editovat | editovat zdroj]Abrahámovská náboženství sdílí některá jména a tituly užívané pro Boha:
- hebrejské יהוה JHVH, interpretováno jako Jahve či Jehova vykládané jako „jsem, který jsem“[6] a je užíváno především v judaismu. Z obavy magické manipulace s Božím jménem a jeho znesvěcení se v židovské náboženské praxi Bůh raději označoval opisnými tituly „Pán“ (אדני, Adonaj), „Bůh Všemohoucí“ (אל שדי, El šadaj). V křesťanství a křesťanských překladech Bible je tradičně překládáno jako Pán (řecké Kyrios, latinské Dominus), v češtině též Hospodin, od poloviny 20. století je užíváno také Jahve či Jehova. Jako Jehovu také Boha označuje náboženské hnutí Svědků Jehovových, jméno Jah užívají rastafariáni.
- hebrejské אלהים Elohim může označovat jak židovského Boha, ale také jiné bohy. Do češtiny je překládáno jako Bůh. V mormonismu je jména Elohim užíváno pro Boha Otce.
- arabské الله Alláh' „Bůh“ vychází patrně z téhož kořene jako hebrejské elohím.[7] Jméno Alláh není v arabštině typické pouze pro islám, nýbrž je obecným pojmenováním Boha, jehož užívají též například arabští křesťané. Jména Alláh užívají také baháísté vedle běžnějšího Bahá „všeslavný, všenádherný“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ "Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." Korán. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92.
- ↑ KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-821-5. S. 235.
- ↑ Miloš Mendel, „Bible“, in: Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003.
- ↑ KÖNIG, Franz. Lexikon náboženství. Praha: Victoria publishing, 1994. S. 515.
- ↑ [1]
- ↑ SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-303-5. S. 25.
- ↑ W. Gesenius, Hebraeisches und aramaeisches Handwoerterbuch zum AT. Berlin: Springer 1949, str. 36n.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Abrahámovská náboženství na Wikimedia Commons
prof. Luboš Kropáček: Islám jako abrahamovské náboženství (video)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUSCHEL, Karl-Josef. Spor o Abrahama: Co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje. Překlad Jindřich Slabý a David Mik. Praha: Vyšehrad, 1997. 311 s. ISBN 80-7021-197-0.
- WRIGHT, Robert. Evoluce boha. Překlad Antonín Hradilek. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 489 s. ISBN 978-80-7422-068-5.