Portmannova „šetrná redukce“ zaujímá rozumně vyvážené stanovisko mezi oběma extrémy, které jsou podle zásady Orwellova doublethinku současnou společností praktikovány naráz: mezi spatřováním naprosté rozdílnosti mezi lidským a mimolidským světem novověkými humanitními naukami a většinou filosofických škol a jejich naprostým a bezvýhradným ztotožněním sociobiologií.[1]
Babictví, nauka o babení čili pomáhání vlastně přisluhování při porodu, znamená souhrn všech vědomostí, jichž má každá porodní bába zapotřebí,...[2]
Během těch let jsem prostudovala, uctila, znectila, zavrhla řadu obsáhlých interpretačních soustav – astrologii, homeopatii, makrobiotiku, alespoň v obrysech všechna základní náboženství a několik zcela obskurních zásvětních nauk, ke kterým jsem přišla jen díky své ještě obskurnější pověsti.[3]