Státní znak Haiti

Haitský státní znak
Informace
Subjekty oprávněné užívat znak	Haiti
Přijato	29. března 1987
Heslo	L'UNION FAIT LA FORCE (francouzsky) (česky V jednotě je síla)

Státní znak Haiti je tvořen královskou palmou v přirozených barvách, vyrůstající ze zeleného trávníku. Z její koruny vystupuje hnědá hůl s modro-červenou frygickou čapkou. Po obou stranách palmy jsou za sebou vždy tři skloněné haitské prapory na žerdích, zakončených zlatými hroty a modro-červenými stuhami. Mezi kmenem palmy a prapory jsou umístěny trojice hnědých ručnic se stříbrnými bodáky. Před palmou jsou dvě stříbrné sekery s hnědými topůrky, zlatý buben s modrým okrajem a červenou šňůrou. Po stranách bubnu jsou bronzová děla. Na hlavních je heraldicky vpravo vojenská čapka (na obrázku zelená) s modrou ozdobou (na obrázku bez ní), vlevo pak zlatá přilba s červeným chocholem. U levého (z heraldického hlediska) stojí zlatá trubka a zlatý vytěrák, u pravého zlatá polnice a zlatý nabiják (na obrázku však stejné). Před děly leží stříbrné váčky na střelný prach, bronzové dělové koule (volné i v pyramidách) a před bubnem přetržený zlatý řetěz. Heraldicky vlevo od děla je bronzová kotva, částečně zapuštěná do země, vpravo volně položená. Za nimi jsou lodní stožáry s červenými fábory. Pod znakem je na trávníku stříbrná stuha s černým francouzským mottem L'UNION FAIT LA FORCE (česky V jednotě je síla).^[1]

Historie

1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost Haiti. Generálním guvernérem se stal generál Jean-Jacques Dessalines, jenž se 8. října 1804 prohlásil císařem Jakubem I. Haitským (tzv. černý Napoleon). Po jeho zavraždění (17. října 1806 vypukl boj mezi černochy a mulaty a důsledkem byl vznik dvou útvarů:^[1]

Haitský stát (černoši) na severu
Haitská republika (mulati) na jihu a západě

17. října 1807 se prezidentem Haitského státu stal Henri Christophe, který se stal po vyhlášení Haitského království dne 28. března 1811 králem Henrim I. Král užíval vlajku s královským znakem, který tvořil zlatý, korunovaný štít se zlatým fénixem a stříbrnou stuhou s francouzským heslem JE RENAIS DE MES CENDRES (česky ~Povstanu ze svého popela). Kolem znaku byl ovinut zlatý řád Svatého Henriho. Štítonoši byli dva zlatí lvi stojící na stříbrné stuze s heslem DIEU MA CAUSE ET MON ÉPÉE (česky ~Bůh je má pohnutka a meč).^[1]

10. března 1807 se stal prezidentem Haitské republiky Alexandre Sabès Pétion. Pétion v roce 1807 navrhl a poté i zavedl první haitský státní znak, jenž se po úpravách užívá dodnes. V době zavedení byl tvořen královskou palmou, vyrůstající ze svazku hnědých liktorských prutů na zeleném trávníku. Z palmové koruny vystupovala hnědá hůl s červenou frygickou čapkou. Po stranách byly za sebou tři skloněné haitské prapory s kovovými hroty a stuhami v národních barvách, trojice ručnic s bodáky a po jednom kopí. Před palmou byly zkřížené kotva a halapartna, před nimi hnědý buben, dvě bronzová děla a dvě trojice dělových koulí. Na hlavních děl byly vojenská helma a čapka (není obrázek).^[1]

Roku 1820 byly oba haitské státy sloučeny pod názvem Haitská republika. Republika užívala státní symboly Haitské republiky (jižní) z roku 1807.^[1]

26. srpna 1849 bylo obnoveno císařství (Faustin I.). Malý státní znak byl tvořen zlatým, korunovaným štítem se zelenou palmou na trávníku, před kterou stál, na dvou zkřížených dělových hlavních, hnědý orel s roztaženými křídly. Znak byl ovinut červenou stuhou s řádem Svatého Faustina. Po stranách stáli jako štítonoši dva zlatí lvi, stojící na zelených kartuších ve tvaru listů (není obrázek).^[1]

Velký znak byl tvořen malým, položeným na plášť podšitý hermelínem a zakončený císařskou korunou. Velký státní znak byl umístěn i v bílém obdélníku na státní vlajce.^[1]

15. ledna 1859 bylo císařství zrušeno a znovuobnovená republika se vrátila ke znaku z let 1807–1849.^[1]

Další změna znaku nastala až po odchodu intervenčních jednotek armády USA, které byly na Haiti v letech 1915–1934. Znak byl opět tvořen palmou na trávníku, hnědou holí s frygickou čapkou (ale bez liktorských prutů) a trojicí praporů s ručnicemi a bodáky. Před palmou byly dvě sekery, šíp a oštěp. Před palmou byl zlatý buben, dvě bronzová děla, trubka, polnice, vytěrák, nabiják, dělové koule, dvě kotvy, dva lodní stožáry s bílými fáborky, šavle a přetržený řetěz. Na dělových hlavních byly zlatá helma a vojenská čapka. Pod znakem byla na trávníku stříbrná stuha s černým mottem L'UNION FAIT LA FORCE. V roce 1949 byly provedeny na znaku nepatrné změny (nejsou obrázky).^[1]

V červnu roku 1964 uspořádal haitský prezident François Duvalier (ve funkci v letech 1957–1971) lidové referendum, kterým si zajistil doživotní mandát. V této souvislosti prosadil i změnu vlajky na již užívanou černo-červenou bikolóru se svislými pruhy z roku 1805. Do středu vlajky byl ale umístěn bílý obdélník s pozměněným státním znakem (změněny prapory, bez frygické čapky). Vlajka, a zřejmě i znak, byly oficiálně zavedeny 21. června 1964. Znak se užíval i na vlajce haitského prezidenta.^[1]

Znak Haitského království (1807–1820)
Velký znak Haitského císařství (1849–1859)
Haitský znak (1964–1986)

Prozatímní vláda po útěku prezidenta Jean-Clauda Duvaliera (syna předchozího prezidenta, který převzal úřad po smrti otce v roce 1971) v únoru 1986 již 7. února oznámila návrat ke dřívějším státním symbolům. 11. února 1986 prezident Henri Namphy podepsal příslušný dekret a 29. března 1987 byly symboly ústavou potvrzeny a zůstaly v platnosti dodnes.^[1]