Wikipedie

Prostějov

statutární město v Olomouckém kraji
Tento článek je o statutárním městě na Hané. O části obce Žumberk pojednává článek Prostějov (Žumberk).

Prostějov (hanácky Prostijov[4]; německy Proßnitz[5]) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže. Do roku 2002 byl Prostějov sídlem okresního úřadu okresu Prostějov. Žije zde přibližně 44 tisíc[1] obyvatel a řadí se tak na druhé místo v Olomouckém kraji. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Statutární město Prostějov
Prostějovská radnice
Znak statutárního města ProstějovVlajka statutárního města Prostějov
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°28′20″ s. š., 17°6′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 563 (2024)[1]
Rozloha39,04 km²[2]
Nadmořská výška223 m n. m.
PSČ796 01; 796 04
Počet domů6 394 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.8
Počet ZSJ37
Kontakt
Adresa magistrátunám T. G. Masaryka 130/14
796 01 Prostějov
posta@prostejov.eu
PrimátorFrantišek Jura (ANO)
Oficiální web: www.prostejov.eu
Prostějov
Prostějov
Další údaje
Kód obce589250
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama)

Název

editovat

Osada se zprvu jmenovala Prostějovice (jediný doklad z asi 1141). Jednalo se původně o pojmenování jejích obyvatel (výchozí tvar byl Prostějovici), které bylo odvozeno od osobního jména Prostěj (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Prost-, např. Prostimír, Prostislav) a znamenalo "Prostějovi lidé". Od počátku 13. století se v písemných pramenech vyskytovala jen podoba Prostějov. Záměna přípony -ice (< -ici) za -ov je doložena i u jiných sídel (Jimramova, Holešova, Tišnova). Německá podoba jména Prossnitz vznikla ze staršího Prostějovice.[6]

Historie

editovat

Středověk

editovat

První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního náměstí T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. 27. března 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem.[7] V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici.

 
Prostějovský zámek v roce 1903

Novověk

editovat

Na konci 16. století se město stalo majetkem Lichtenštejnů, což mělo za následek stagnaci rozvoje města[zdroj?]. V Prostějově byla roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté město začalo dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu.

19. století

editovat

V roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo s postupující industrializací nové obyvatele z česky mluvícího venkova. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. Prostějov se dokonce stal druhým nejlidnatějším městem na Moravě. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal Karel Vojáček.[8]. Protože Brno a Olomouc byly nadále ovládány německy mluvícími elitami, tak se nové české vedení rozhodlo z Prostějova udělat hlavní město česky mluvící Moravy. Ač se tento cíl politicky ani kulturně spíš nepovedlo dosáhnout, tak díky těmto snahám vznikla ve městě řada reprezentativních budov ve stylu historismu a secese. Tyto budovy reprezentovaly architektonicky a svou výzdobou i znovuzískanou českou identitu. Mezi tyto budovy patří například modernistický Městský spolkový a divadelní dům (Národní dům) či nová radnice v eklektickém historismu.[9]

 
Národní dům

20. století

editovat

Za první světové války došlo v roce 1917 k hladovým bouřím před budovou okresního hejtmanství. Během jedné takové v dubnu 1917 nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začaly střílet do davu. Během střelby zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na Náměstí Padlých hrdinů.[10] V prosinci 1918 vznikl, sloučením firem Wichterle a Kovářík, strojírenský podnik WIKOV. Od 20. a především 30. let se dominujícím architektonickým stylem výstavby stává v Prostějově funkcionalismus.

Během druhé světové války byla rozsáhlá židovská komunita deportována do koncentračních táborů, odkud byla později většina poslána na východ a zavražděna. Celkem takto zahynulo 1227 osob.[11]

Poválečná doba

editovat

V roce 1945 byl státem zřízen Oděvní průmysl, národní podnik v Prostějově, do kterého byly zařazeny konfiskované podniky: Nehera & Hanisch a spol., Oděvní služba v Prostějově, Rolný, Silésia a Sbor. továrny na oděvy v Prostějově. V roce 1948 byly do národního podniku Oděvní průmysl (zkratka OP) Prostějov začleňovány další znárodněné konfekční továrny v Čechách a na Moravě. V roce 1949 vznikly národní podniky OP Prostějov, Kras, Slavona a Oděvní tvorba a 29. října byl n. p. v Prostějově přejmenován na „Oděvní závody Jiřího Wolkera“. Po další reorganizaci v roce 1965 byl podnik zařazen do trustu (Výrobně hospodářská jednotka – VHJ), který byl podřízen generálnímu ředitelství „Podniky oděvního průmyslu Prostějov“. Sloučením generálního ředitelství a OP Prostějov vznikl v roce 1983 oborový podnik OP Prostějov.[12]

10. dubna 1953 po půlnoci byla z hlavního náměstí odstraněna socha Tomáše Garrigue Masaryka. Tento čin vyvolal vlnu nesouhlasu a odpoledne se konala demonstrace. Do města byly povolány policejní jednotky a Lidové milice. V souvislosti s demonstrací bylo vyslýcháno 90 osob, 43 posláno před soud a 20 osob bylo odsouzeno k odnětí svobody až do výše 1,5 roku. Podle pozdějšího vyšetřování se na odstranění sochy podílel předseda ONV František Ján, důstojníci leteckého učiliště v čele s Františkem Bernátem a několik příslušníků StB.[13] Několik dní po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy (1968) došlo ve městě ke střelbě. Sovětští vojáci začali střílet a zastřelili tři lidi a množství dalších lidí bylo zraněno. Zástupci vojáků nikdy neuvedli, kdo je za incident zodpovědný.[14]

Administrativní reformou roku 1960 se Prostějov stal sídlem „velkého“ okresu v rámci Jihomoravského kraje, byl tak krajskou hranicí nepřirozeně oddělen od blízké Olomouce a Přerova, které připadly kraji Severomoravskému. V 80. letech počet jeho obyvatel nakrátko dosáhl 50 tisíc. V téže době byla těsně okolo města dostavěna rychlostní silnice z Vyškova do Olomouce, dnešní dálnice D46, čímž byla z centra odvedena většina tranzitní dopravy.

Současnost

editovat

Roku 2000 se Prostějov stal součástí nově zřízeného Olomouckého kraje. Do roku 2002 byl sídlem okresního úřadu, od roku 2012 je statutárním městem v čele s primátorem. V Prostějově je v současné době významný strojírenský a potravinářský průmysl.[zdroj?] K dochovaným památkám patří renesanční zámek z 16. století, bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. Hlavní roli při realizaci stavby radnice měl architekt Karel Hugo Kepka.

Židé v Prostějově

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Židé v Prostějově.

V Prostějově (v jidiš פרוסטיץ‎ Prostic) se nacházela významná židovská komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.[15] Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 Židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: Geršon Aškenazi (asi 1650), Meir Eisenstadt (asi 1700); Nehemias Trebitsch (1825–1830), Löw Schwab (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), Adolf Schmiedl (1853–1869) a Emil Hoff (1870–1897).[16] Demolici historické části města, kterému se přezdívalo Hanácký Jeruzalém (což byla potažmo přezdívka celého Prostějova[17]) popisuje i film Zámek Nekonečno z roku 1983 s Pavlem Křížem v hlavní roli.[18]

Významné osobnosti

editovat

Mezi nejvýznamnějšími prostějovskými rodáky jsou vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny Karel Dostál-Lutinov. Starostou města a gymnaziálním učitelem tu byl Jan Sedláček, poslanec československého parlamentu za Národní sjednocení.[19]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel podle výsledků sčítání lidu za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[20]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Prostějov 18 475 21 290 24 075 28 659 35 783 35 588 38 412 39 146 39 559 41 572 47 267 48 898 46 910 44 857 43 666
Počet domů část Prostějov 1 349 1 539 1 718 2 052 2 595 2 959 3 619 4 659 4 869 4 922 5 086 5 546 5 590 5 988 6 394
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Struktura populace

editovat

Průměrný věk k roku 2019 je

Celkem Muži Ženy

43,6 41,7 45,4

  •  
    Věková struktura obyvatel obce Prostějov roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Prostějov roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Prostějov roku 2011

Městská samospráva

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Prostějova.

V čele města stojí primátor. Zastupitelstvo má 35 členů, rada města jedenáct členů.[21]

Po komunálních volbách roku 2010 byl zvolen starostou města Miroslav Pišťák z ČSSD, který následně funkci obhájil po komunálních volbách roku 2014 (od roku 2012 již jako primátor statutárního města). V roce 2015 rezignoval v souvislosti s přijímáním finančních darů a byl nahrazen spolustraničkou Alenou Raškovou.[21] V roce 2018 se primátorem stal František Jura z hnutí ANO.[22]

Městské symboly

editovat

Městská vyhláška č. 18/1994[23] (zrušená vyhláškou č. 5/2006[24]) popisuje městský prapor a znak takto:

Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.

Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Prostějově.
 
Socha Tomáše Garrigua Masaryka

Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T. G. Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a orlojem, další dominantou je barokní morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá domovní znamení, z nichž některá se zachovala dodnes.

  • Národní dům[25] ve stylu české secese od architekta Jana Kotěry z let 1905–1907. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo[26], restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.
  • Nová radnice – sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno. Na radniční věži je umístěn orloj ukazující postavení slunce a měsíce na obloze a kalendářní měsíce v roce. Nad orlojem jsou také umístěny hodiny.
  • Stará radnice je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.
  • Zámek Prostějov – pseudorenesanční sgrafita vytvořili 1900–1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
  • Městské hradby s baštou
  • Špalíček – bývalé židovské ghetto
  • Masarykova škola
  • Meteorologický sloup[27]

Významné domy

editovat
 
Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5

Církevní stavby

editovat

Sochy a pomníky

editovat
 
Rodný dům Jiřího Wolkera s jeho bustou

Sakrální sochy

editovat

Přírodní pamětihodnosti

editovat

Rodáci

editovat
 
Prostějov, továrna F. Wichterle po roce 1900
 
Lola Beer Ebner (1910–1997), izraelská módní návrhářka, narozená v Prostějově

V Prostějově žili a pracovali

editovat

Prostějovské oběti Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa z neděle 25. srpna 1968:

Dalších devět lidí bylo zraněno

Školství

editovat

Základní školy

editovat

Střední školy

editovat

Další školy

editovat

Kultura

editovat

Prostějov je i městem kultury. K nejvýznamnějším kulturním spolkům Moravy v daném období patřila Farní cyrilská jednota při kostele Povýšení sv. Kříže (1890–1953), jež realizovala hudební vystoupení a divadelní představení.[49] Nyní se v Prostějově pravidelně konají festivaly, promítání filmů, divadla, výstavy a nejen to.

Mezi nejznámější kulturní akce patří:

  • Wolkrův Prostějov – celostátní přehlídka poezie, konaná vždy v červnu
  • Prostějovské léto – projekt, který každý letní čtvrtek nabízí veřejnosti rozmanité aktivity
  • Prostějovská zima – série zimních akcí většinou s vánoční tematikou
  • Mladá scéna – krajské kolo přehlídky studentských divadel
  • Hanácké slavnosti – tradiční hody s lidovým jarmarkem, poutí a kulturním programem, spojené s oslavou dožínek
  • MEDart – každoroční festival amatérského divadla s podtitulem „Proč by Hanák jezdil za divadlem ven, když ho má doma“[50]
  • Velikonoční Prostějov – tradiční modelářská soutěž s bohatým doprovodným programem; součástí je kategorie „Prostějovská – 72“ (v roce 2015 vyhlášena již po 40.)

Pořadatelsky akce zajišťují tyto organizace:

  • Magistrát města Prostějova, Odbor školství, kultury a sportu, oddělení kulturního klubu Duha
  • Městské divadlo v Prostějově – divadla, koncerty
  • Kino Metro 70 – filmová představení
  • Muzeum a galerie v Prostějově – výstavy, přednášky, součástí je i Lidová hvězdárna v Prostějově
  • Městská knihovna v Prostějově – možnost půjčování knih, přístup na internet, přednášky (oddělení pro děti a mládež se nachází na adrese Vápenice 9, v budově Sportcentrum DDM - nabízí půjčování knih, besedy pro školy a školky a odpolední akce pro děti)
  • Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově
  • Ekocentrum Iris – ekologické osvětové akce, výstavy, besedy, vycházky do přírody,
  • Sportcentrum DDM

Ve městě jsou činné tyto divadelní spolky:

Sport

editovat

Historie

editovat
 
Sokolovna

Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Nejstarším klubem byl Sokol, sídlo Sokolské župy Prostějovska, která dosud zastřešuje 31 místních tělocvičných jednot[56]. První sportovní oddíly Sokola vznikaly již na počátku dvacátého století a některé z nich reprezentovaly pod hlavičkou Sokola úspěšně až do 2. světové války. Sokol Prostějov se roku 1934 stal mistrem republiky v házené[57], zápasníci vítězili v roce 1940 a fotbal hrála dvě družstva Sokol I. a Sokol II.[58]

1. listopadu 1885 byl v Prostějově založen Český klub velocipedistů; velodrom je zde od roku 1967.[59]

 
Tým SK Prostějov roku 1934

Nejvýznamnějším z klubů byl Sportovní klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví, také v té době nejpopulárnější sport ve městě – fotbal. Klub SK Prostějov (dnes pod názvem 1. SK Prostějov) působil ve třicátých letech dvacátého století ( 1934–1938) a v sezóně 1945/46 v nejvyšší profesionální fotbalové lize tehdejšího Československa. Dvakrát v ní skončil na třetím místě (1935/36, 1936/37). V období let 1939 až 1943 pak hrál v protektorátní, tzv. Českomoravské lize, kde dokonce skončil jednou druhý (1941/42). SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním Středoevropském poháru (Mitropa Cup), který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu Admiry Vídeň 0:4 nebo vyrovnané zápasy s curyšským Grasshoppers) a lákal do hlediště stadionu ve Sportovní ulici desetitisícové návštěvy. Dnes hraje na Stadionu Za Místním nádražím s kapacitou 3500 diváků. Působí ve druhé nejvyšší soutěži.

V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Moravan (dříve Rudá Hvězda) atd.

Současnost

editovat
 
Volejbalistky VK Prostějov

Největší současnou sportovní chloubou Prostějova je ženský volejbalový klub VK Prostějov. Ten se stal na celou dekádu naprostým hegemonem českého ženského volejbalu. V sezóně 2008-09 získal svůj první mistrovský titul. Byl to začátek fascinující řady deseti ligových triumfů v řadě, čímž prostějovské volejbalistky vytvořily český rekord, a to i započítáme-li výsledky československé ligy. Až v sezóně 2018/19 dokázaly jejich šňůru přerušit volejbalistky Olomouce, které odsunuly Prostějovanky na druhé místo. Výsledky dalších ročníků ukázaly, že velká éra skončila, ale v roce 2022 se hráčky Prostějova, tentokrát velmi nečekaně (po pátém místě v základní části), znovu posadily na ligový trůn a připsaly si jedenáctý titul mistryň Česka.[60] Své domácí zápasy hraje klub v hale Sportcentrum – DDM, která má kapacitu 2100 diváků.

Hokejový klub LHK Jestřábi Prostějov, který byl založen v roce 1913, momentálně hraje 2. nejvyšší soutěž tzv. Chance ligu. Nejblíže postupu z ní byl v sezóně 2021/22, kdy se probojoval do semifinále, kde nestačil na Vsetín.[61] Nejslavnější éru klub zažil mezi válkami a bezprostředně po druhé světové válce, kdy strávil šest ročníků v nejvyšší soutěži (1945/46, 1947/48, 1948/49, 1950/51, 1951/52, 1952/53). V předligovém Mistrovství Československa v roce 1932 získal dokonce stříbro. Klub hraje na Zimním stadionu Prostějov.

V Prostějově též sídlí tenisový klub TK Agrofert Prostějov s více než 111letou tradicí. Klub proslavili hráči světové úrovně jako Jiří Novák, Jana Novotná, Petra Kvitová nebo Tomáš Berdych. Za klub hrály dvě světové jedničky na žebříčku WTA ve dvouhře – Martina Hingisová a Caroline Wozniacká. Mistrovství České republiky ve smíšených družstvech Agrofert Prostějov vyhrál v letech 1995, 1997–1999, 2002–2004 a 2007–2017. Každoročně klub pořádá mezinárodní turnaj ITF UniCredit Czech Open. Prostějov hostil také kvalifikační kolo Světové skupiny Davis Cupu 2001, v němž Česko porazilo Rumunsko 3:2 na zápasy. V dubnu 2019 na centrkurtu vyhrály Češky světovou baráž Fed Cupu proti Kanadě 4:0 na zápasy. Majitelem prostějovského klubu je Miroslav Černošek.

Mezi českou špičkou se dlouho držel mužský basketbalový klub Orli Prostějov. V sezóně 2004/05 postoupil do vrcholné Národní basketbalové ligy a ihned se zařadil k lídrům soutěže. V letech 2004-2016 neskončil v lize hůře než čtvrtý a jen jedinkrát nestanul na medailové příčce. V roce 2015 získal český pohár.[62] V roce 2017 se však klub dostal do velkých finančních problémů, které se výrazně podepsaly i na sportovních výsledcích. Na hřišti basketbalisté sice ligu zachránili v baráži, ale nakonec byl klub kvůli dluhům stejně vyloučen z nejvyšší soutěže.[63] Zcela se rozpadl a město se pokusilo zachránit basketbal v Prostějově založením nového klubu BK Olomoucko.[64] V roce 2021 však tento klub přesídlil do Olomouce.[65] V Prostějově tak zůstala jen mládežnická mužstva, již v období finančního krachu pro jistotu vyčleněná do samostatné organizace BCM Orli Prostějov.

Další sportovní kluby

editovat

Vojenská posádka

editovat

Od roku 1798 je Prostějov posádkovým městem. V současnosti zde sídlí tyto vojenské jednotky:

Místní části

editovat
 
Katastrální území Prostějova

V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic, Držovic, Čechovic a Krasic. Tyto obce si tehdy ještě uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení těchto obcí byly činěny v letech 1946–1947, ale uvedené obce s tím opět nesouhlasily a nepovažovaly to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení těchto čtyř obcí k Prostějovu.[66] V roce 1954 byly Vrahovice, Držovice a Krasice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.[67] V roce 1963 byly k Prostějovu opět připojeny Krasice,[68] v roce 1973 Vrahovice, 1976 Čechovice a Domamyslice, 1980 Mostkovice a 1981 Žešov.

Po sametové revoluci se obyvatelé Mostkovic rozhodli pro opětovné osamostatnění obce. V roce 1990 se tam konalo referendum, ve kterém se 96 % občanů (při 80% účasti) rozhodlo pro oddělení Mostkovic od Prostějova.[69] V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a Držovic. V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění. Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily, Vrahovice zůstaly částí Prostějova.

Prostějov skládá z těchto částí:

Partnerská města

editovat

Partnerskými městy jsou:[70]

Bývalými partnerskými městy jsou Borlänge (Švédsko), Hoyerswerda (Německo) a St. Pölten (Rakousko).[70]

Galerie

editovat
  •  
    Mariánský sloup
  •  
    Národní dům (městské divadlo)
  •  
    Kostel Povýšení svatého Kříže
  •  
    Kostel svatých Petra a Pavla
  •  
    Husův sbor, původně synagoga
  •  
    Městské opevnění, bašta
  •  
    Muzeum, původně stará radnice
  •  
    Portál na staré radnici
  •  
    Židovský dům čp. 77 naproti tržnici
  •  
    Městské hradby ve Smetanových sadech
  •  
    Sborový dům Českobratrské církve evangelické
  •  
    Kostel svatého Jana Nepomuckého (U Milosrdných bratří)
  •  
    Socha Panny Marie Karlovské
  •  
    Socha B. Smetany
  •  
    Socha Jiřího Wolkera
  •  
    Vjezd na hlavní nádraží – pohled od jihu
  •  
    Parní lokomotiva 310.227 před budovou nádraží
  •  
    Prostějovská Nová nemocnice
  •  
    Aquapark V Koupelkách
  •  
    Kaple Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově od ak. soch.Daniela Ignáce Trubače
  •  
    Svatostánek v kapli
  •  
    Reliéf sv. Cyrila a Metoděje v kapli
  •  
    Reliéf Panny Marie v kapli

Panorama

editovat
 
Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hanácky pjesničke [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-15. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 519. 
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, s. 309, 310.
  7. ↑ RICHTEROVÁ, Jana. Průmysl města Prostějova od 13. století do roku 1989 [online]. prostejov.eu, 2014-12-16, rev. 2019-10-04 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 28. 
  9. ↑ Síla i budoucnost jest národu národnost. 1: 1800-1914. Vydání první. vyd. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová 639 s. ISBN 978-80-88308-23-2. S. 461–463. 
  10. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 67–68. 
  11. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 114. 
  12. ↑ ŠIMÁKOVÁ, Dita. Analýza výroby OP Prostějov a jeho exportních možností do skandinávských zemí [online]. Liberec: Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, 1992-05-22 [cit. 2022-09-22]. Diplomová práce Technologie textilu a oděvnictví. Dostupné online. 
  13. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 162–163. 
  14. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 174. 
  15. ↑ MILLER, Michael Laurence. Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry. New York: Columbia University, 2004. S. 57. 
  16. ↑ Jewish Encyclopedia. Prossnitz [online]. 1901 [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Hanácký Jeruzalém [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ Šumný Prostějov, čas 5:05-6:38 (dostupné na youtube.com).
  19. ↑ Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. mestopv.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  20. ↑ Prostějov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Primátor Prostějova Pišťák povede město i následující čtyři roky [online]. ceskenoviny.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Primátorem Prostějova byl zvolen lídr ANO František Jura. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2018-10-30 [cit. 2018-10-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ Archivovaná kopie. www.mestopv.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. 
  24. ↑ Archivovaná kopie. www.mestopv.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29. 
  25. ↑ http://www.narodni-dum.info
  26. ↑ Archivovaná kopie. www.divadlo.prostejov.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-29. 
  27. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 85–87. 
  28. ↑ http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarika
  29. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=4717
  30. ↑ http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarika
  31. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=5012
  32. ↑ Slavnostní připomínku Dne boje za svobodu a demokracii doplnilo zasazení stromu Václava Havla - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  33. ↑ http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm
  34. ↑ PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. www.prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  35. ↑ Smutná zpráva pro olomouckou kulturu. Na začátku roku zemřel Bohumír Kolář. Olomoucký Rej [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  36. ↑ VYSLOUŽIL, Zdeněk. Hřbitov slaví 120 let v plné kráse, první pohřeb se zde odehrál 1. července 1900. Prostějovský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-06-10 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  37. ↑ Bibliografie dějin Českých zemí: Starý, František, 1874-1961 [online]. Praha: Historický ústav AV ČR, 2022 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna [online]. [cit. 2023-01-06]. Kapitola Alois Král. Dostupné online. 
  39. ↑ MAREK, Václav; MAREK, Pavel. Pocta P. ThLic. Vincenci Šalšovi: Po stopách jeho života a pastoračního působení. 1. vyd. Praha: Kauli Publishing, 2022. 113 + 31 s. obr. přílohy s. ISBN 978-80-908194-1-2. 
  40. ↑ Zemřel organizátor výstav a znalec výtvarného umění Josef Dolívka - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ DAMBORSKÁ, Aneta. Marcella DOSTÁLOVÁ. Spisovatelé a literatura [online]. 2017-02-24 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  42. ↑ BARTKOVÁ, Hana. Svět svých pohádkových hrdinů opustila spisovatelka Marcella Dostálová. Hanácké noviny [online]. 2019-07-01 [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12. 
  43. ↑ Almanach Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově. Prostějov, vl. nákl. 1997. Uloženo v SOkA Prostějov, sig. 202246.
  44. ↑ Roman Štolpa :: RockOpera Praha. rockoperacz.webnode.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  45. ↑ Herečka Eva Leinweberová o péči o nemocnou maminku: Málem mě to stálo zdraví. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  46. ↑ Lang, Ladislav | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-28. 
  47. ↑ Říhovská, Marta | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-28. 
  48. ↑ Boháč, Josef | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-28. 
  49. ↑ FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu [online]. Brno: 2020. Dostupné online. 
  50. ↑ Od pondělí se v Prostějově koná divadelní festival MEDart. Hanácký Večerník | Zpravodajství z Olomouce a okolí [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  51. ↑ Prostějov: Divadlo Hanácké obce / Nár. sdružení / Národní sjednocení // ZK ROH Železárny / Divadlo na schodech (od 1927). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  52. ↑ Moje divadlo | MOJE DIVADLO. www.mojedivadlo.eu [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  53. ↑ Prostějov: Starost, LD (od 1983). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  54. ↑ Pronitka. www.sokolipv.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  55. ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Divadlo Plyšového medvídka: Vozíme kulturu tam, kde není dostupná. Prostějovský deník. 2013-04-29. Dostupné online [cit. 2020-04-26]. 
  56. ↑ https://www.sokol.cz/zupa/39-prostejovska
  57. ↑ Pestrý týden č. 44, 3.11.1934, strana 6
  58. ↑ viz Časopis Sokol, 1903-1940; Národní listy z 29.4. a 30.4.1940
  59. ↑ Historie klubu SKC Prostějov. Sportovní klub cyklistů Prostějov. Nedatováno. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
  60. ↑ Volejbalistky Prostějova slaví po čtyřech letech jedenáctý mistrovský titul. iDNES.cz [online]. 2022-04-28 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  61. ↑ Vsetín - Prostějov 8:2, Hotovo. Hokejisté Vsetína a Jihlavy postoupili do finále první ligy - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  62. ↑ Prostějovští basketbalisté slaví, poprvé dobyli Český pohár. iDNES.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  63. ↑ Dluhy, arbitráž, ztráta nejvyšší ligy. Basketbalový Prostějov má trable. iDNES.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  64. ↑ Prostějov basketbal zachrání. Orli padli, nahradí je BK Olomoucko. iDNES.cz [online]. 2017-08-16 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  65. ↑ MUZIKANT, Michal. NBL v Prostějově končí! Klub se stěhuje do Olomouce. Prostějovský deník. 2021-05-25. Dostupné online [cit. 2022-08-09]. 
  66. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 158. 
  67. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 164. 
  68. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 170. 
  69. ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 201. 
  70. ↑ a b Partnerská města [online]. Prostějov: Statutární město Prostějov, 2014-07-03 [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BARTKOVÁ, Hana. Prostějov. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 62 s., [56] s. obr. příl. Zmizelá Morava. ISBN 978-80-7185-854-6.
  • BARTOŠ, Josef. Prostějovsko v době nacistické okupace a protifašistický odboj v letech 1939–1945. Olomouc: Danal, 1998. 118 s. ISBN 80-85973-50-2.
  • BARTOŠ, Josef et al. Prostějov: dějiny města. 2. Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 1999. 263 s. ISBN 80-238-4511-X.
  • ELIÁŠ, Bohuslav. Historiografie Prostějova: bibliografický soupis. Prostějov: Vlastivědné muzeum, 1968, 31, [1] s.
  • FAKTOR, František. Prostějov a okolí. Praha: [s.n.], 1899. 18 s. Dostupné online. 
  • FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 188 s. (včetně příloh).
  • GRŮZOVÁ, Ludmila et al. Prostějov: dějiny města. 1. Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3.
  • JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. V Brně: Musejní spolek, 1938, 390 s.
  • KARNÝ, Léon. Drobné poznámky k dějinám Prostějova. Vyd. 1. Prostějov: Státní okresní archiv, 1999. 63 s. Historia Prostannensis; sv. 1.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské město v Prostějově. 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1997. 63 s. ISBN 80-900106-8-7.
  • KOKOJANOVÁ, Michaela, ed. Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy: výbor příspěvků z vědecké konference, uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově 24. a 25. dubna 1990. V Prostějově: Muzeum Prostějovska, 1994. 210 s. ISBN 80-900106-5-2.
  • KÜHNDEL, Jan. Prostějov, srdce Hané. Prostějov: Město Prostějov, 1937, 36 s.
  • MAREK, Pavel. Prostějovská "sametová revoluce": příspěvek k počátkům demokratizace české společnosti v letech 1989–1990. 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 2009. 303 s., lxxxviii s. obr. příl. ISBN 978-80-86276-32-8.
  • PITTICH, Karel. Prostějovský okres: zeměpisný a dějepisný nástin s pověstmi. Prostějov: F. Buček, 1921?, 58 s.
  • Prostějovsko za války: vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. 1. vyd. Prostějov: Okresní rada osvětová, 1948, 198 s., 20 obr. příl.
  • ŠVÉCAROVÁ, Anna: Geografická charakteristika. In: Prostějov. Dějiny města. Díl 1. Prostějov 2000, s. 17–22.
  • ŠVÉCAROVÁ, Anna: Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov 2007.
  • Kolektiv autorů: Sto let Prostějovské radnice. 1. Vyd. Prostějov, 2014. 400 s. ISBN 978-80-260-5487-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prostějov&oldid=24326271“