Kočka šedá
Kočka šedá (Felis bieti) obývá horské oblasti severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny, v nadmořských výškách 2500–5000 m. Jedná se o jeden z nejméně známých druhů kočkovitých šelem.
 Kočka šedá | |
|---|---|
_in_XiNing_Wild_Zoo.jpg) Kočka šedá v zoo v Si-ningu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Podčeleď | malé kočky (Felinae) |
| Rod | kočka (Felis) |
| Binomické jméno | |
| Felis bieti Milne-Edwards, 1892 | |
 Areál rozšíření
areál rozšíření kočky šedé (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzhled
editovat- Hmotnost: 6 až 9 kg
- Délka: 68–84 cm + 29–36 cm délka ocasu
Jsou to zavalité kočky, podstatně větší než běžná kočka domácí. V zimě mají žlutošedou srst, v létě jsou tmavohnědé. Srst je dlouhá, hustá a má silnou podsadu. Uším vyrůstají na černých koncích štětinky. Na hřbetě a končetinách mají tmavší vodorovné pruhy. Spodní část těla je zbarvena světleji. Tlustý ocas má černé proužky a špičku.
Rozšíření a početnost
editovatKočky šedé žijí jen v západní Číně, při severním a severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny. Vyhledávají travnaté oblasti, křoviny nebo okraje lesů. Přesné početní stavy kočky šedé nejsou známy, nicméně odhad hovoří o asi 10 000 jedincích.[2]
Biologie
editovatJsou to samotářská zvířata, aktivní hlavně v noci. V přírodě loví hlavně během soumraku a svítání. Během dne odpočívají v norách umístěných na jižních svazích. Nory samic bývají hlubší.
Páří se od ledna do března, 2–4 koťata se rodí v květnu. Osamostatní se v 6–7 měsících.
Hlavní potravou koček šedých jsou hraboši a pišťuchy (piky). Loví i ptáky, například bažanty.
Ohrožení
editovatKočka šedá je endemický druh žijící jen na relativně malém území v Číně. V minulosti byla lovena pro kožešinu, v současnosti je v Číně chráněná. Také trpí ztrátou svého přirozeného prostředí vlivem přelidnění oblastí, ve kterých žije. V neposlední řadě její stavy poklesly kvůli trávení pik, které jsou v Číně považovány za škodlivý druh, konkurující pasoucímu se dobytku. Piky tvoří důležitou součást jídelníčku koček šedých. Jed použitý k otrávení pik často zabil i kočku, která piku pozřela.
Kočka šedá je jedna z nejméně známých kočkovitých šelem.[2]
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b Riordan, P., Sanderson, J., Bao, W., Abdukadir, A. & Shi, K. Chinese mountain cat: Felis bieti. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2014-07-15 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2015-4.rlts.t8539a50651398.en.
Literatura
editovat- SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 57-59. (anglicky)
- HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 16.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kočka šedá na Wikimedia Commons - IUCN Red List - Felis silvestris ssp. bieti (anglicky)
- Felis bieti (Chinese desert cat) na AnimalDiversityWebu (anglicky)
