Kazimierz Grocholski
Kazimierz Grocholski, v německojazyčném prostředí též Kazimir von Grocholski (1815 Rożyska u Tarnopolu – 10. prosince 1888 Opatija), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik polského původu z Haliče, v roce 1871 první ministr pro haličské záležitosti.
| Kazimierz Grocholski | |
|---|---|
 | |
| Ministr pro haličské záležitosti | |
| Ve funkci: 5. února 1871 – 22. listopadu 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Ludwig von Holzgethan |
| Předchůdce | nový rezort |
| Nástupce | Florian Ziemiałkowski |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1888 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub (Podolacy) |
| Narození | 1815 Rożyska  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. prosince 1888 (ve věku 72–73 let) Opatija  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Lvovská univerzita Vídeňská univerzita |
| Profese | politik a právník |
| Commons | Kazimierz Grocholski |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel z polské šlechtické rodiny. Studoval právo na Lvovské univerzitě a Vídeňské univerzitě. V roce 1839 získal titul doktora práv. Nastoupil pak do státních služeb. Od roku 1847 se angažoval i politicky v následujícím období publikoval četné studie a články o společenských a hospodářských otázkách Haliče. V roce 1861 byl zvolen poslancem Haličského zemského sněmu a téhož roku se stal i poslancem vídeňské Říšské rady za velkostatkářskou kurii (slib složil 11. května 1861[1]). Opětovně zasedal ve sněmovně i v následujícím funkčním období 1867-1870. V letech 1867–1869 přitom zastával i post člena zemského výboru Haliče a vicemaršálka zemského sněmu. Na Říšské radě od roku 1868 působil jako předseda Polského klubu a z této pozice prosazoval rozsáhlou autonomii pro Halič.[2] Právě kvůli nenaplněným autonomistickým požadavkům haličských politiků 31. března 1870 rezignoval na poslanecký mandát. V parlamentní politice ale zůstal. Ve funkčním období 1870-1871 byl opět poslancem Říšské rady. Zvolen byl haličským sněmem do Říšské rady i v roce 1871, ale v rámci opozice proti centralistickému pojetí Předlitavska křeslo nepřevzal a roku 1873 byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[1] Patřil do východohaličské konzervativní skupiny (tzv. Podolacy).[3]
5. února 1871 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Karla von Hohenwarta. Funkci si udržel i v nové vládě Ludwiga von Holzgethana. Na ministerském postu setrval do 22. listopadu 1871. Šlo o prvního ministra, který ve vládě fakticky působil jako reprezentant Haliče v rámci posílení jejího autonomního statutu.[4]
V následném období dále působil jako předák Polského klubu v parlamentu, kde společně s českými a německými konzervativními poslanci tvořil od konce 70. let 19. století provládní většinu na podporu vlády Eduarda Taaffeho.[2] Poslanecké křeslo získal v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (za kurii velkostatkářskou v Haliči). Slib složil 10. listopadu 1873 a poslanecký mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879 a ve volbách do Říšské rady roku 1885 (v obou volbách nyní za kurii venkovských obcí, obvod (Tarnopol, Zbaraz, Skalat). Poslancem byl až do své smrti.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Grocholski, Kazimierz von (1815-1888), Politiker, s. 66. (německy)
- ↑ podolacy [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Grocholski na Wikimedia Commons
