Japonské souostroví
Japonské souostroví (japonsky 日本列島 [Nihon Rettó]) leží v západní části Tichého oceánu a obloukem dlouhým 2 990 km se táhne podél východního pobřeží asijského kontinentu. Odděluje Japonské moře od Tichého oceánu a Filipínského moře, částečně i od Ochotského moře. Tvoří hlavní část Japonska.
Japonské souostroví 日本列島 | |
---|---|
Fyzická mapa souostroví | |
Geografie | |
Poloha | 36° s. š., 138° v. d. |
Rozloha | ~368 000 km² |
Počet ostrovů | 14 125[1] |
Časové pásmo | UTC+9 |
Hlavní ostrov | Honšú |
Země | |
Stát | Japonsko |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | japonština |
K Japonsku náleží ještě další souostroví (Rjúkjú, Boninské ostrovy), které nebývají do Japonského souostroví počítány. V definici souostroví nepanuje jednota a především japonská geografie upřednostňuje dělení podle administrativních struktur. Proto se údaje z různých zdrojů mohou výrazně lišit.
Hlavní ostrovy
editovatJaponské souostroví má čtyři hlavní ostrovy, níže uvedené od severu k jihu:
Termín Hlavní ostrovy (anglicky Home Islands) byl použit za druhé světové války v Káhirské deklaraci k určení území, na než měla být po válce omezena japonská vláda. Název je také užíván k rozlišení souostroví od kolonií a dalších území, které náležely Japonsku v první polovině 20. století.
Souostroví
editovatJaponská geografie k japonskému souostroví řadí, kromě ostrovů poblíž hlavních ostrovů, i další souostroví:
Podle této definice se souostroví skládá z 14 125 ostrovů majících obvod delší než 100 m,[2] z nichž 430 je obydlených.[3]
Microsoft Encarta zahrnuje do Japonského souostroví v širším pojmu i Tchaj-wan, Sachalin a Aleutské ostrovy.
Geologicky je souostroví tvořeno převážně podmořskými sedimenty, které byly zemskou tektonikou vyzvednuty nad hladinu. Vývoj Japonského souostroví v neogénu udává následující obrázky:
-
Japonské souostroví, Japonské moře a okolní části asijského kontinentu ve středním a pozdním pliocénu (3,5 - 2 Ma).
-
Japonské souostroví při maximálním zalednění v ledové době v pozdním pleistocénu asi před 20 000 letymořepevninapevnina bez vegetacesoučasné pobřeží
Odkazy
editovatPoznámky
editovatLiteratura
editovat- SHAHGEDANOVA, Maria. The Physical Geography of Northern Eurasia. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. 571 s. ISBN 0-19-823384-1. (anglicky)
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Wyspy Japońskie na polské Wikipedii, 日本列島 na japonské Wikipedii a Japanese archipelago na anglické Wikipedii.
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3565607-japonsko-prepocitalo-sve-ostrovy-ma-jich-o-sedm-tisic-vic-nez-se-dosud-myslelo
- ↑ MCCURRY, Justin. Japan sees its number of islands double after recount [online]. The Guardian, 2023-02-16 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Look Japan. Svazek 43. [s.l.]: Look Japan, Ltd., 1997. Dostupné online. S. 35. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Japonské souostroví na Wikimedia Commons
- Introduction to the Landforms and Geology of Japan [online]. GLGArcs, 2009, rev. 2012 [cit. 2012-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. (anglicky)