Faerské ostrovy

Faerské ostrovy; Føroyar; Færøerne
vlajka	; znak
	Hymna; Tú alfagra land mítt;
Geografie
	; Poloha Faerských ostrovů
Hlavní město	Tórshavn
Rozloha	1395,74 km² ; z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Slættaratindur (880 m n. m.)
Časové pásmo	+0 (letní +1)
Poloha	61°58′12″ s. š., 6°50′40″ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	54 227
Hustota zalidnění	38,6 ob. / km²
Jazyk	faerština, dánština (úřední)
Národnostní; složení	Faeřané, Dánové
Náboženství	hlavně luteránství (Faerská národní církev)
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Král	Frederik X.
Předseda vlády	Aksel V. Johannesen
Měna	faerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK)
HDP/obyv. (PPP)	45 250 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	234 FRO FO
MPZ	FO
Telefonní předvolba	+298
Národní TLD	.fo

Faerské ostrovy (faersky Føroyar, dánsky Færøerne, znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantském oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží 320 km severozápadně od Skotska přibližně v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánského království.

Historie

Paleobotanické nálezy z ostrova Streymoy ukazují na možné lidské osídlení ostrovů již někdy v letech 3330 až 3145 př. n. l.^[1]

Mapa Faerských ostrovů

Osídlení je doloženo kolem roku 500.^[2] Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.–9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci – resp. v rámci dánsko-norské personální unie – se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují Faerské ostrovy poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).

Symboly

Faerské ostrovy, závislé území Dánského království, užívá vedle dánských symbolů i své vlastní.

Vlajka

Vlajka Faerských ostrovů má obrácené barvy dánské vlajky, tedy červený skandinávský kříž na bílém listu. Kříž je ale modře lemovaný.

Znak

Znak Faerských ostrovů je tvořen stříbrným beranem (faersky Veðrur) se zlatými kopyty a rohy na modrém štítu.

Hymna

Hymna Faerských ostrovů je píseň Tú alfagra land mítt, oficiálně nazývána Mítt alfagra land (česky Ty, moje nejkrásnější země). Autorem textu je Símun av Skarði, hudbu složil Peter Alberg.

Geografie

Východní pobřeží ostrova Viđoy s horou Talvborđ (557 m n. m.)

Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé severojižním směrem a 75 km dlouhé západovýchodním směrem a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1117 km.

Faerské ostrovy jsou sopečného původu, jejich vznik spadá do období třetihor před zhruba 60 miliony let. Převládajícími horninami jsou bazalty a tufy. Na ostrovech Suðuroy a Mykines se vyskytují čediče s výraznou sloupcovitou odlučností. U Hvalby na ostrově Suðuroy se nachází černé uhlí. Na utváření reliéfu Faerských ostrovů mělo značný vliv zalednění této oblasti ve čtvrtohorách.

Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 880 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.

Seznam ostrovů

Ostrov	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (k 1. 1. 2007)	Nejvyšší bod (m)
Streymoy	374,17	21900	789
Eysturoy	286,02	10710	880
Vágar	176,38	2949	722
Suðuroy	164,71	5041	610
Sandoy	111,32	1231	479
Borðoy	94,51	6314	772
Viðoy	40,67	605	841
Kunoy	35,24	156	830
Kalsoy	30,62	76	788
Svínoy	27,29	31	586
Fugloy	11,02	38	621
Nólsoy	10,32	230	372
Skúvoy	9,87	40	392
Mykines	9,60	10	560
Hestur	5,90	20	421
Stóra Dímun	2,62	10	396
Koltur	2,31	0	477
Lítla Dímun	0,84	0	414

Klima

Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1500 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.

Politika

Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánského království. Na rozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 33 poslanců.

V posledních volbách (v roce 2022) se do parlamentu dostalo šest stran. Nejsilnější stranou byla Sociální demokracie s 9 poslanci. Následuje: Unionistická strana se 7, Lidová strana se 6, Republikánská strana se 6, Pokroková strana s 3 a Strana Středu s 2. Úřadující vládu, v jejíž čele stojí lídr sociálních demokratů Aksel V. Johannesen, tvoří Sociální demokracie, Republikánská strana a Pokroková strana.

Ekonomika

Vývoz země

Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství, které nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Dříve tu lidé také lovili ptáky a sbírali jejich vejce, to se však nyní stalo jen koníčkem. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turistika.

Obyvatelstvo

Na ostrovech žilo v roce 2017 50 730 obyvatel, z toho 21 000 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací.

Rok	Počet obyvatel	Rok	Počet obyvatel	Rok	Počet obyvatel
1327	4 000	1900	15 230	1997	44 262
1350	2 000	1911	18 800	1998	44 817
1769	4 773	1925	22 835	1999	45 409
1801	5 255	1950	31 781	2000	46 196
1834	6 928	1970	38 000	2001	46 996
1840	7 314	1975	40 441	2002	47 704
1845	7 782	1985	45 749	2003	48 214
1850	8 137	1989	47 787	2007	48 797
1855	8 651	1995	43 358	2010	48 660
1880	11 220	1996	43 784	2013	49 469

Střední délka života	78 (muži) / 83 (ženy)
Úhrnná plodnost	2,522
Živě narození na 1000 ob.	14
Zemřelí na 1000 ob.	9
Imigranti na 1000 ob.	32
Emigranti na 1000 ob.	27
Sňatečnost	4,8
Rozvodovost	1,2
Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených)	68

Kultura

Mrtvoly plískavic bělobokých zabitých při grindadrápu na Hvalbě v srpnu 2006

Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov velryb kulohlavců (černý, Sieboldův), sviňuch obecných a delfínů skákavých, zvaný grindadráp. Jde o tradiční způsob lovu velryb a zároveň o společenskou událost. Veškeré maso se zpracuje a spotřebuje na ostrovech. Maso se spravedlivě rozděluje mezi všechny obyvatele ostrova.^[3] Tento lov je kritizován některými organizacemi bojujícími za práva zvířat, například PETA.^[4]

Náboženství

Podle ságy Færeyinga přinesl Sigmundur Brestisson křesťanství na ostrovy v roce 999. Nicméně archeologické nálezy v místě Bønhústoftin (česky ruina modlitebny) a několik desek z Ólansgarður na malém ostrově Skúvoy které na obsahovaly lineární a obrysové kříže, naznačují, že keltské křesťanství mohlo přijít nejméně o 150 let dříve.

Mezi nejznámější církevní stavby na Faerských ostrovech patří katedrála v Tórshavnu, norský kostel Olafa II. a katedrála Magnus v Kirkjubøur. V roce 1948 Victor Danielsen dokončil první překlad Bible do faerštiny z různých jazyků. Jacob Dahl a Kristian Osvald Viderø dokončili druhý překlad v roce 1961. Ten byl přeložen z původních biblických jazyků (hebrejštiny a řečtiny) do faerštiny.

Podle sčítání lidu v roce 2011 zde bylo 33 018 křesťanů (95,44 %), 23 muslimů (0,07 %), 7 hinduistů (0,02 %), 66 buddhistů (0,19 %), 12 Židů (0,03 %), 13 bahájů (0,04 %), 3 Sikhové (0,01 %), 149 dalších (0,43 %), 85 s více než jednou vírou (0,25 %) a 1 397 bez vyznání (4,04 %).

Jazyk

Podrobnější informace naleznete v článku Faerština.

Faerština je primárním a úředním jazykem země, přičemž dánština se vyučuje ve školách a faerská vláda ji může používat ve styku s veřejností. Překlady úředních dokumentů do dánštiny poskytují úřady na vyžádání. Faerština patří do severogermánské jazykové větve nejblíže příbuzná islandštině. Díky své geografické izolaci si jazyk zachoval konzervativní gramatické rysy, které se v dánštině, norštině a švédštině ztratily. Je to jediný jazyk vedle islandštiny a elfdalštiny, který zachoval písmeno Ð, které se nevyslovuje.

Hudba

Teitur Lassen, několikanásobný držitel dánské hudební ceny, je pravděpodobně mezinárodně nejznámějším hudebním exportérem ostrovů. Ostrovy mají svůj vlastní orchestr (klasický soubor Aldubáran) a mnoho různých sborů; nejznámější z nich je Havnarkórið. Nejznámějšími faerskými skladateli jsou Sunleif Rasmussen a Kristian Blak, který je také šéfem nahrávací společnosti Tutl. První faerská opera byla od Sunleifa Rasmussena. Nese název Í Óðamansgarði (Zahrada šílence) a měla premiéru 12. října 2006 v Severském domě. Opera vznikla na motivy povídky spisovatele Williama Heinesena.

Mezi mladé faerské hudebníky, kteří si v poslední době získali velkou popularitu, patří Eivør Pálsdóttir, Høgni Reistrup, Høgni Lisberg, HEIÐRIK (Heiðrik á Heygum), Guðrið Hansdóttir a Brandur Enni. V roce 2023 se Reiley stal prvním Faeřanem, který reprezentoval Dánsko na soutěži Eurovision Song Contest.

Mezi známé kapely patří Týr, Hamferð, The Ghost, Boys in a Band, 200 a SIC. Každé léto se koná festival soudobé a klasické hudby Summartónar. G! Festival v Norðragøtě v červenci a Summarfestivalurin v Klaksvíku v srpnu jsou velké hudební festivaly pod širým nebem pro populární hudbu, kterých se účastní místní i mezinárodní hudebníci.

Kuchyně

Podrobnější informace naleznete v článku Faerská kuchyně..

Důležitou součástí faerské kuchyně je jehněčí maso a také ryby kvůli dostupnosti. Mezi tradiční jídla patří skerpikjøt (druh sušeného skopového), mořské plody, velrybí maso, tuk, garnatálg a papuchalkové. Velká část kuchyně je ovlivněna metodami konzervace potravin; solankou, sušení a zrání masa a ryb, nazývané ræstkjøt a ræstur fiskur. Faerské kuchyni dominují živočišné produkty. Spotřeba zeleniny však v posledních desetiletích značně vzrostla, zatímco spotřeba ryb se snížila. Čerstvé jehněčí maso zůstává velmi oblíbené, zatímco tradiční masné výrobky, jako jsou různé druhy uzenin, ztratily u mladších generací popularitu.

Lov velryb

Podrobnější informace naleznete v článku Lov velryb na Faerských ostrovech.

Lov velryb na je zde provozován od časů prvních norských osad na Faerských ostrovech. Je regulován Faerskými úřady, ale kvůli neshodám ohledně malých kytovců není lov pod dohledem Mezinárodní velrybářské komise. Okolo 950 kulohlavců černých (Globicephala melas) je zabito každý rok, a to zejména v létě. Lovy, nazývané ve faerštině „grindadráp“, jsou organizovány na úrovni místních komunit a jsou nekomerční; účastnit se jich může kdokoliv. Lovci nejprve obklopí kulohlavce širokým půlkruhem lodí a poté je pomalu zaženou do zátoky nebo ke dnu fjordu. Většina Faeřanů se domnívá, že lov je podstatnou součástí jejich kultury a historie, bojovníci za práva zvířat ho ovšem kritizují jako zbytečný a krutý,. Lovci na oplátku tvrdí, že většina novinářů nezná lovecké metody dostatečně a že nerozumí ekonomickému významu lovu.

Galerie

Odkazy

Reference

↑ NOVÁK, Ľubomír. Archeologie bez nálezů: nejstarší minulost Faerských ostrovů [online]. archeologienadosah.cz, 2015-04-08 [cit. 2015-04-11]. Dostupné online.
↑ Earth Institute at Columbia University. Humans reached remote North Atlantic islands centuries earlier than thought. phys.org [online]. 2021-12-16 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Tradiční masakr kulohlavců na Faerských ostrovech. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-05-28 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
↑ POLOCHOVÁ, Iveta. Moře u Faerských ostrovů opět zbarvila rudě krev zmasakrovaných velryb. iDNES.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.

Literatura

Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.
Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Faerské ostrovy na Wikimedia Commons
Průvodce Faerské ostrovy ve Wikicestách
Slovníkové heslo Faerské ostrovy ve Wikislovníku
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Faerské ostrovy
Oficiální stránky
Turistické informace
Official tourist site
Flick photo set

[1] NOVÁK, Ľubomír. Archeologie bez nálezů: nejstarší minulost Faerských ostrovů [online]. archeologienadosah.cz, 2015-04-08 [cit. 2015-04-11]. Dostupné online.

[2] Earth Institute at Columbia University. Humans reached remote North Atlantic islands centuries earlier than thought. phys.org [online]. 2021-12-16 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Tradiční masakr kulohlavců na Faerských ostrovech. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-05-28 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.

[4] POLOCHOVÁ, Iveta. Moře u Faerských ostrovů opět zbarvila rudě krev zmasakrovaných velryb. iDNES.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]