Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (německy Sophie Friederike von Mecklenburg-Schwerin; 24. srpna 1758, Schwerin – 29. listopadu 1794, palác Sorgenfri, Kodaň), rozená princezna a vévodkyně meklenbursko-zvěřínská, byla jako manželka dánského prince Frederika Dánského dánská princezna.
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská | |
---|---|
dánská a norská princezna | |
Narození | 24. srpna 1758 Schwerin |
Úmrtí | 29. listopadu 1794 (ve věku 36 let) Sorgenfri Palace poblíž Kodaně |
Manžel | Frederik Dánský |
Potomci | Kristián Juliana Žofie Luisa Šarlota Frederik Ferdinand |
Dynastie | Dynastie Meklenburských |
Otec | Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský |
Matka | Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatŽofie Frederika byla dcerou prince Ludvíka Meklenbursko-Schwerinského (1725–1778), druhého syna vévody Kristiána Ludvíka II. a jeho manželky Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské.
21. října 1774 se provdala za dědičného prince Frederika Dánského (1753–1805), syna dánského krále Frederika V. a jeho druhé manželky Juliany Marie Brunšvické. Princ byl regentem krále v letech 1772–1784, v době, kdy jeho nevlastní starší bratr Kristián VII. pro svou duševní nemoc nebyl schopen vládnout.
Žofie Frederika byla popisována jako veselá, půvabná a inteligentní, a třebaže měla potíže adaptovat se na nové prostředí královského dvora, velmi rigidního a upjatého, stala se velmi populární osobností. Byla údajně velmi zklamaná, když se setkala poprvé se svým manželem, ale časem k sobě získali velmi blízké dobré pouto a porozumění, třebaže oba měli jiné milostné vztahy.
Její manžel měl milenku jménem Caja Hviid, zatímco se proslýchalo, že otcem Žofiiných dětí byl Frederik von Blücher, pobočník jejího manžela; přes tyto epizody bylo jejich manželství označováno za šťastné, což vyvolávalo obavy z vlivu, který by mohla Žofie mít na svého manžela a potažmo na politiku země.
Potomci
editovatZa prvních deset let manželství a Frederika Dánského porodila Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská pouze tři dcery, z nichž první dvě se narodily mrtvé a třetí žila pouze několik měsíců. Teprve roku 1786 se narodilo první dítě, které přežilo nejen úskalí kojeneckého věku, ale dožilo se i dospělosti – budoucí dánský král Kristián VIII. Poté následovaly dvě dcery a nejmladší syn:
- 1. dcera (*/† 19. 9. 1781)
- 2. dcera (*/† 17. 2. 1783)
- 3. Juliana Marie (2. 5. 1784 – 28. 10. 1784)
- 4. Kristián (18. 9. 1786 Kodaň – 20. 1. 1848 tamtéž), krátce norský král v roce 1814, od roku 1839 až do své smrti král dánský
- ⚭ I. 1806 Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (4. 12. 1784 Ludwigslust – 13. 7. 1840 Řím), roku 1810 bylo manželství rozvedeno
- ⚭ II. 1815 Karolina Amálie Augustenburská (28. 6. 1796 Kodaň – 9. 3. 1881 tamtéž)
- 5. Juliana Žofie (18. 2. 1788 Kodaň – 9. 5. 1850 tamtéž)
- ⚭ 1812 lankrabě Vilém Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský (10. 8. 1786 – 30. 11. 1834 Kodaň)
- 6. Luisa Šarlota (30. 10. 1789 Kodaň – 28. 3. 1864 tamtéž)
- ⚭ 1810 Vilém Hesensko-Kasselský (24. 12. 1787 Biebrich – 5. 9. 1867 Kodaň)
- 7. Frederik Ferdinand (22. 11. 1792 Kodaň – 29. 6. 1863 tamtéž)
- ⚭ 1829 princezna Karolina Dánská (28. 10. 1793 Kodaň – 31. 3. 1881 tamtéž)
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons
- Dansk biografisk Lexikon
- genealogy.euweb.cz Archivováno 19. 9. 2020 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20080323171051/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/denmark.html
- http://www.thepeerage.com/p10229.htm#i102286