Nechceme strašit, ale dát lidem adekvátní informace, říká Jireš o novém plánu přípravy na obranu
Ministerstvo obrany aktualizovalo plán, jak připravit Čechy na obranu země. Kromě obvyklých návštěv vojáků na školách chce víc pracovat se spolky nebo s budoucími učiteli. V nácviku na krize počítá i s poslanci nebo vládou. „Půjde o jejich zapojení do štábních cvičení. (…) Představitelé státu si v praxi vyzkouší, jak by reakce na krizi na jejich úrovni vypadala,“ popisuje Jan Jireš z ministerstva obrany. Dokument minulý týden schválila vláda.
V úvodu nové koncepce Přípravy občanů k obraně státu (POKOS) píšete, že stát musí k obraně systematicky připravovat celou společnost, ale že se to reálně dělo jen u malé části. Jak to tedy vypadalo doteď?
Pokud si je veřejnost vůbec vědoma toho, že existuje nějaký POKOS, tak to má spojené s tím, že na nějakou základní nebo střední školu přijedou vojáci a během několika hodin si tam popovídají se studenty, ukážou jim nějakou výzbroj, výstroj a představí jim, co to je armáda.
To je aktivita, která bude i nadále pokračovat, a to dokonce v mnohem větším tempu. To je první změna, ke které dojde. A bude jich více.
Jan Jireš
Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Ta má na starost například plánování obrany státu, zapojení ozbrojených sil do zahraničních operací nebo tvorbu strategických dokumentů, jako je Obranná strategie nebo právě koncepce Přípravy občanů k obraně státu (POKOS). Jireš dřív působil jako vedoucí obranných poradců na Stálé delegaci ČR při NATO v Bruselu. V minulosti také vyučoval mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO Institut.
Ještě bych upřesnil, že povinnost připravovat občany k obraně státu vychází z legislativy přijaté v 90. letech a má zajistit, že občané budou adekvátním způsobem – v době míru na dobrovolné bázi – zapojeni do přípravy na obranu.
Při vyhlášených krizových stavech je pak příprava občanů k obraně státu povinná. Ale nikde v legislativě není napsáno, co to přesně znamená a jak to má vypadat. V době, kdy zákon vznikal, to nikdo neřešil, protože bezpečnostní situace byla úplně jiná.
A nikdo si nedokázal představit, že budeme možná reálně čelit hrozbě konfliktu v Evropě a že někdy bude moci být vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Samozřejmě i nadále doufáme, že alianční odstrašení je natolik robustní, že se to nestane. Ale právě proto, aby alianční odstrašení bylo věrohodné, tak se všechny členské státy, včetně České republiky, musí připravovat na eventualitu, že ke konfliktu dojde. To je klasický paradox odstrašení.
Takže návštěvy vojáků na školách budou pokračovat a k tomu se přidají další aktivity? Jaké?
Základní stavební kameny nové koncepce POKOS jsou: vzdělávání, spolupráce s nevládními organizacemi a spolky, plánování obrany státu a strategická komunikace.
Nové úkoly od NATO, vyjednávání o tancích a zrychlení náborů. Co čeká resort obrany v roce 2025?
Číst článek
V oblasti vzdělávání jsme třeba také spolupracovali s Národním pedagogickým institutem a ministerstvem školství na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kam byla více než dřív promítnuta problematika bezpečnosti a obrany.
Ministerstvo školství s tím souhlasilo, protože to je i vzhledem k bezpečnostní situaci, ve které žijeme, prostě potřeba. V návaznosti na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání dojde k přípravě návazných dokumentů, metodik a pomůcek, které od nás učitelé budou mít k dispozici a které budou moci použít při výuce.
K tomu budou také pokračovat kurzy pro stávající pedagogy, které již několik let organizují krajská vojenská velitelství.
Rovnou říkám, že nechystáme návrat branné výchovy. Chápeme a respektujeme, že ředitelé škol a učitelé mají velkou volnost v tom, jakým způsobem rámcový vzdělávací program překlopí do svých školních vzdělávacích programů.
Další věc, kterou v oblasti vzdělávání chceme udělat, je posílit přípravu budoucích pedagogů v oblasti obrany a bezpečnosti. To znamená, abychom už na pedagogických fakultách, kde studují, zařadili problematiku bezpečnosti a obrany do jejich přípravy.
Cílem není strašit
Co by tedy ideálně učitelé a učitelky měli nově během výuky předat svým žákům a studentům?
Chápeme, že je potřeba, aby penzum informací, které se žáci a studenti dozvědí, odpovídalo jejich věku. Je nám naprosto jasné, že prvňáčkům na základní škole pedagogové nebudou moci předávat nějaké přehnaně náročné informace týkající se obrany.
Bude žádoucí, aby se studenti a žáci dozvěděli, že vůbec existuje nějaká armáda, k čemu ta armáda je, že skoro všechny ostatní státy mají armádu, že je to nějaká pojistka, která nás má chránit proti zlým lidem z cizích zemí, kteří by nám chtěli ublížit.
Německé pozemní vojsko zřizuje divizi pro domobranu kvůli ochraně infrastruktury
Číst článek
Zároveň aby se dozvěděli, že armáda částečně slouží k podpoře domácích bezpečnostních složek při zvládání krizových situací nevojenského charakteru, byť samozřejmě obrana státu proti vnějšímu napadení je a bude jejím primárním úkolem.
Bude dobré, když se žáci a studenti dozvědí něco víc o naší vojenské historii a vojenských tradicích a o tom, jak je armáda svázaná se vznikem našeho státu.
Další téma, o kterém by se měli žáci a studenti něco dozvědět, je, že v České republice existuje branná povinnost pro muže i ženy od 18 do 60 let. Cílem ale rozhodně není nikoho strašit. Naším cílem je poskytnout občanům, v tomto případě studentům a žákům, adekvátní informace.
To byly školní děti, ministerstvo ale chce připravovat k obraně i dospělé.
Chystáte něco pro ně?
To jsou ty další pilíře nové koncepce, o kterých jsem hovořil, tedy spolupráce s nevládními organizacemi a spolky. To jsme rozběhli zhruba před rokem, kdy jsme začali uzavírat memoranda o spolupráci se spolky, které o to mají zájem a jejichž činnost je nějakým způsobem relevantní pro oblast obrany.
A musím říct, že zájem je poměrně velký. Zatím jsme uzavřeli memorandum s Českým svazem orientačních sportů, Orlem, Sokolem, Fotbalovou ligovou asociací nebo Českým červeným křížem a Sdružením sportovních svazů.
Už máte nějaký konkrétní příklad spolupráce, kterou plánujete nebo která proběhla?
Tak třeba s Českým svazem orientačních sportů jsme uzavřeli memorandum o spolupráci, které umožňuje to, aby své sportovní akce pořádali v prostorech vojenských lesů a statků. To je něco, o co měli velký zájem, chápeme, že pro ně je to atraktivní prostředí.
S Fotbalovou ligovou asociací jsme se zase domluvili na tom, že fotbalové zápasy, které navštěvují tisíce lidí, společně využijeme k propagaci armády a podpoře veteránů. S jinými organizacemi jsme domluveni na tom, že se vojáci budou v adekvátní míře a podobě účastnit jejich akcí.
S Českým červeným křížem řešíme řadu témat. Je to organizace, která je zapojená do spolupráce se sektorem obrany už desítky let, ale tím memorandem jsme to postavili na systematický základ.
Budeme s nimi řešit například to, jakým způsobem by dobrovolníci Českého červeného kříže byli co nejefektivněji zapojeni právě do řešení krizových situací.
V souvislosti s Českým červeným křížem mě napadá třeba to, že jsem u nich byla na kurzu první pomoci a nebylo to úplně levné. Tak jestli třeba neuvažujete o nějaké spolupráci, v rámci které by se víc lidí mohlo naučit poskytovat první pomoc za lepší cenu?
Tady už trošku přecházíme do kompetence ministerstva vnitra a hasičů. Zejména ministerstvo vnitra vyvíjí spoustu užitečných aktivit právě na podporu vzdělávání obyvatelstva v oblasti čelení krizovým situacím.
Naším primárním cílem je v této oblasti podpořit informovanost a zpřístupnit informace, které se týkají první pomoci, a samozřejmě tuto dovednost procvičovat i při našich aktivitách třeba na školách.
Víkendové kurzy?
V nové koncepci také uvádíte, že chybí příprava na obranu u poslanců a senátorů nebo členů vlády. Jak to chcete napravit?
Je to přesně tak. Obsah a charakter přípravy bude samozřejmě přizpůsoben jednotlivým cílovým skupinám. Zákonodárce a členy vlády tak určitě nenavštíví vojáci s ukázkou výzbroje a výstroje. Naším cílem je zejména posilovat vědomí o jejich roli v systému obrany státu.
Vedle seminářů půjde zejména o větší zapojení vrcholných představitelů států do takzvaných štábních cvičení, ať už národních, unijních nebo aliančních. Tato cvičení simulují různé krizové situace a představitelé státu si tak v praxi vyzkouší, jak by reakce na krizi na jejich úrovni vypadala a jakou roli by v jejím řešení měli.
Počítáte s nějakým větším zapojením armády kromě návštěv vojáků na školách? Zájemci teď můžou kromě aktivní zálohy také projít dobrovolným vojenským výcvikem, který ale pořád trvá šest týdnů. V některých zemích armády nabízí třeba víkendový vojenský výcvik, nezvažujete něco podobného?
Neustále se snažíme vymýšlet nové nástroje, jak zapojit lidi do přípravy na obranu, respektive do toho, aby se seznamovali s rolí armády a s obranou státu.
3:00
Armáda mění vstupní fyzické testy. ‚Stojíme o specialisty,‘ vysvětluje šéf vojenské tělovýchovy
Číst článek
Aktuálně máme v legislativě zakotvené čtyři možnosti, jak člověk může dobrovolně převzít branou povinnost. Může se stát profesionálním vojákem, může vstoupit do aktivní zálohy nebo se může zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení anebo může využít možnosti takzvaného dobrovolného předurčení.
Je nám jasné, že byť je to poměrně široká paleta možností, tak pro spoustu lidí ani jedna z nich není realizovatelná. Všechny čtyři vyžadují nějaké rozhodnutí, které má dopad na významnou část volného času toho člověka. Pro někoho to není realizovatelné z pracovních důvodů.
Právě proto se snažíme vymýšlet další způsoby, jak aspoň trošku umožnit každému člověku, který o to má zájem, se nějakým způsobem setkat s oblastí a problematikou obrany.
Pokud jde o víkendové kurzy, může to nastat, jak říkám, o všech těchto nástrojích přemýšlíme. Samozřejmě to musí odpovídat našim kapacitním možnostem, zejména armády.
