Tenkú no Escaflowne

Sleduji po 21 letech od vydání a musím říct, oproti nynějším šílenostem je to úchvatný kus práce. Animace naprosto lahodí oku a připomíná Cowboy Bobopa a Triguna. Nádherné! A ten příběhový a informační spád! Během 1 episody se tam stane více věcí jak za půlku série v nynějším roce (2017). Postavy pestré, propracované, s vlastní minulostí, i ty vedlejší mají na obrazovce svůj čas, ale nevyplňují mezery, doplňují detailní svět, ve kterém se 95 % příběhu děje. Přemýšlel jsem o 5*. A pak přišla 17. episoda. **LEHKÉ SPOILERY**. A všechno šlo do kytek. Začalo se tam moc řvát, moc trpět a všechno se motalo okolo osudu... A když slyšíte blbosti jako Vektor osudu je připraven na modifikaci, odchylka od skutečnosti je 0.5, spouštím změnu osudu na celé planetě tak jen nevěřícně koukáte a přestává vás to bavit. Postavy, které si pěstovaly své příběhy jsou najednou všechny řízeny něčím jiným a ztratí to svůj šmrnc... A je to škoda. Už se vůbec nebavím o konci. **MEGA SPOILER** Celý příběh se dá shrnout do toho, že stařík má sen změnit osud planety a udělat z ní ráj bez válek, jakmile docílí spuštění mechanismu na změnu osudu, všichni se začnou navzájem vraždit a on jen pokrčí rameny a řekne Hmm, budiž, asi to tak má být, škoda, že to nejde zastavit. Prostě zakončení naprosto dementní... **KONEC SPOILERŮ**. Escaflowne mě ze začátku bral, do zmíněné 17 episody to stojí za to a doporučuji všem. I po dokoukání to zanechá určité pocity, uvidíte, zda pozitivní, nebo negativní. Já jsem rád, že jsem to viděl. Hlavní problém celé série skvěle popsal ve zdejších komentářích uživatel Víteček. FATE-MACHINE wanted more...! 60 % (30.04.2017)

The Vision of Escaflowne (1996) - Již od prvního dílu jsem poznal, že tato anime bude trochu jiná, než s jakými jsem měl dosud zkušenost - je totiž určena spíše / převážně dívkám a ženám. V prvním dílu, odehrávajícím se na Zemi, se seznámíme se školačkou Hitomi, její kamarádkou Yukari a Hitominým trenérem, Amanem. Když na konci dílu zkouší Hitomi uběhnout 100m za 13s, zjeví se před ní najednou princ Van a drak, kterého má zabít. Ovšem když se Van vrací na svoji planetu, Hitomi je proudem stržena též. A tak se ocitá na planetě Gaea, ze které jsou jako dva měsíce vidět Země a Měsíc. Nebudu prozrazovat další děj, jen zmíním, že vzhledem k cílové skupině v něm má své nezanedbatelné místo romantika a vyznání lásky. Rovněž z designu postav je patrné zaměření na nežnější pohlaví, kladní hrdinové jsou princové a princezny až přehnaně krásní. Mimo to to ovšem je docela zdařilý mix sci-fi a fantasy (obří roboti jsou poháněni "energisty" získanými z draků), kterým se možná mírně inspiroval seriál Now and Then, Here and There. Za zmínku stojí vynikající hudba od Yoko Kanno a Hajime Mizoguchiho. (30.08.2004)

Dobrý a napínavý príbeh prepletený zmesou romantiky, bojov s mečom či "mecha" (roboti) typ anime (rok 1996 takže boje nejaké extra nečakajte), intríg. Hudba je nádherná aj keď sa často opakuje jedna dokola (aj iné ale tie menej). Postavy sú milé a počas deja anime sa vyvíjajú a menia. Dá sa povedať aj to, že dospievajú. Nemyslím si, že je to anime pre dievčatá podľa mňa v príbehu si každý nájde to svoje aj keď dôležité sú pocity hlavnej hrdinky. (Hodnotenie 4,5) (12.08.2011)

Je chvályhodné, že se tvůrci rozhodli šetřit s negativními prvky Fušigi júgi (klasických komediálních momentů je tu dokonce naprosté minimum, ovšem zastupují je pavědecké vtípky, kterých je i na fantasy příliš), naneštěstí však se splašky vylili i těch několik zajímavých záporných postav. Mezi zdejšími se vyjímá zvláště Dilandau, který je záporákem skutečně ubohým. (Takovou postavu bych dokázal napsat i já.) Hudební doprovod nabízí pár velmi pěkných motivů. 5/10 (02.10.2010)

Je to skvělý seriál, a je mi líto, že mu nejsem schopná udělit lepší hodnocení. Možná, že kdybych ho viděla dřív, tak by mě nadchnul, ale možná taky ne. Čekala jsem trochu víc romantiky (teda ne, že by jí tam nebylo dost, ale nepřipadala mi dost romantická, pamatuju si tak 1 moment, kdy to mezi postavami opravdu jiskřilo), trochu zajímavější děj (zase, stalo se toho opravdu hodně, ale působilo to na mě jako suché konstatování) a trochu větší 'iniciativu postav'. Jelikož se filosofie tohohle seriálu tak moc pitvá v předurčenosti osudu, neustále jsem byla překvapována prapodivným rezignovaným postojem. (31.03.2013)