Záhada Blair Witch

Nemohu si stěžovat. Sice o "strachu až na kost" jsem si mohl nechat zdát, ale dostavily se aspoň příjemně nepříjemné pocity. Postupně houstnoucí atmosféra, Bubu rodící se v divákově hlavě a nikoliv před jeho zraky, minimalní nároky na natočení (a přitom "do mrtě" využité) - to vše dělá z tohoto BLAIR WITCH PROJEKTU výjimečný a originálně zpracovaný kousek. Velké plus tohoto snímku shledávám také v celé mystifikaci/fabulaci kolem uvedení tohoto snímku do kin - nejen v době svého vzniku velmi netradiční a neošuntělé. (19.09.2004)

Jednoznacne nejvetsi zklamani jakeho jsem se dockal pri navsteve kina. Na videu jsem videl spoustu sracek, ale v kine jsem si zatim stezovat nemohl - az po zhlednuti tohoto filmu. Pro me nepochopitelny uspech tohoto filmu, ktery nema ani napeti ani dej, herecke vykony jsou priserne - proste ubohej film. (01.08.2002)

Horor je možná jediný typ filmů, které zas tak s radostí na tváři vidět nemusím, možná hodnotný jako některý německý romantický snímek, co si nechají na nedělní odpoledne na Primě a ještě na něj nedají ani jednu upoutávku. Jenže je tu jedna jediná změna a tou je právě Záhada Blair Witch. Očekával jsem masakr a řekl bych, že jsem ho koneckonců dostal. Tento film je dle mého nejnápaditějším filmem za posledních pár let dozadu. Teď ho dokáže překonat maximálně tak Cloverfield. Ona reklamní kampaň, která donutila na divákovi snést fakt, že všechno se stalo, že všechno co se zde odehrává je vlastně z videokazet, které se našly v samotném lese je opravdu pozoruhodná. Šel jsem do tohoto filmu s tou myšlenkou, že uvidím dokument, který navždy změní můj život a musím dodat, že se to tak stalo. Autoři dokázali nemožné. Za málo peněz hodně muziky, ale tak moc muziky, že to ani oni sami nemohli čekat. Celý autentický příběh je natolik zajímavý, že nejde od filmu odtrhnout oči. A samotný konec přinutí diváka přemýšlet. Přemýšlet nad tím vším. No a přitom je odpověď na něj už v samotném začátku filmu. Jen to chce pořádně poslouchat. Upozorňuji, že jsem film viděl s tím, že to je opravdu skutečnost, že se to opravdu stalo. Žádná fikce. Byl jsem autory neskutečně oklamán, ale jsem za to rád. I když i to je málo. Znám případ, který na tento film šel do kina, letního, které se v našem městě nachází uprostřed lesa. Jakmile film skončil, šel s rozporuplným pocitem SÁM lesem domů. Prošel si peklem, věřím tomu. Už já jsem si jím prošel, když jsem, to, všechno viděl v pohodlí domova. Tejden jsem nemohl usnout...Až tak mě tento film poznamenal. Jediný opravdový horor, u kterého jsem se nedokázal smát, jen tupě zírat a mít strach z každého pohybu větve. Když si to tak uvědomuju, já jsem z toho filmu vlastně byl docela dost slušně na prášky. Přitom se to nezdá, ale pochybuju, že by o něm někdo něco neslyšel. (20.01.2008)

(1001) Propásla jsem svou šanci vidět ten film tak, aby se mi líbil, tedy někdy ve dvanácti ve společnosti hysterických přátel. Momentů, kdy jsem se bála, bylo sakra pěkně málo oproti těm, kdy jsem si přála, aby ty tři magory už někdo zavařil do guláše, aby přestali řvát. 2023: Ale navzdory tomu se z filmu v průběhu let stal můj comfort movie. (26.06.2008)

Opravdu dotažený projekt! Ač to tak na každého nemusí působit, není tenhle snímek žádná amatérština, ale rafinovaný plnokrevný horor, jehož tvůrci moc dobře věděli co činí. Hlavní devizou snímku je velice jednoduchý, ale dobře vystavěný příběh, který celou dobu graduje (opravdu nevím, jestli jsem se někdy u filmu bál víc), a zejména psychologicky přesvědčivá proměna hlavních hrdinů (hlavně však Heather) ze sebevědomých nadšenců v naprosté trosky. Někdy holt stačí jen ruční kamera, tři herci, kamení a větvičky a divák se bojí víc než u těch nejdražších studiových projektů. (01.08.2002)