Cimarron

No konecne tu nevidim komentar Karla Chrochta ani Radka. Reziser Anthony Mann /T-men 1947, The Furie a Winchester´73 -oba 1950/ natocil genialny western nielen o obsadzovani US Oklahomy, ale aj o rope a problemoch v rodine. Perfektne dialogy, ktore prakticky nemaju chybu, k tomu vyborny Glenn Ford /Plna Kapsa Zazraku/ taha suverenne film dopredu, zenske na urovni, ale stale vela hercov nepoznam, tudiz to musim dohnat. A nie je to posledny film Anthony Manna, este po tomto natocil Cid a uplne jeho poslednym filmom bol Hrdinove z telemarku. Kazdopadne pre mna genialna podivana, ktora je zase v uzadi. Hlavna vec, ze vpredu su dementalne picoidy ako vsetky 3 Tchory, Kapitan Banglades ci jaxa ta krajina vlastne volala a ta retardovana ultrapicovina Chappie. 100 % (28.10.2017)

Žánr historického budovatelského (nenapadá mě jiné spojení pro vylíčení vzniku amerického městečka v Oklahomě) eposu podaný s nezvyklou kritičností k americkému rasismu i antisemitismu, ve srovnání s Gigantem má film šmrnc a skutečnou dramatičnost, i když závěr dělá z hlavní postavy to, čím určitě celý život nechtěla být. (22.01.2012)

Film nese jistou velikost, protože nastiňuje přerod jedné doby do jiné a tím se řadí do tzv. epického westernu. Na druhou stranu bývá občas dějově zkratkovitý, protože se snaží pojmout mnoho, což narušuje diváckou imerzi - namísto toho, abych s dílem "splynul", tak řeším proč to či ono skřípe. V popředí toho všeho je totiž vztah manželského páru, který se v úvodu vezme a odjede se ucházet v závodu o území v Oklahomě spolu s dalšími stovkami osadníků. Ta scéna začne asi ve 30 minutě filmu a je šílená. V jiných momentech ve mně ten film ale vzbuzoval frustraci. Na vině je postava manželky, kterou považuji za jednu z nejotravnějších žen, které jsem kdy ve filmu viděl (konkurovat může třeba protagonistce z filmu Jih proti Severu nebo Bridget Johnesové). Jak jsem říkal - film je trochu zkratkovitý, protože se snaží pojmout mnoho, ale nic z toho pořádně, což dospělo k tomu, že mě film emocionálně minul. "Srdíčko" filmu má tkvět ve vztahu onoho manželského páru dvou hlavních protagonistů. Jejich vztah totiž není bez chyb a film se tak chvílemi stává vztahovým dramatem. Vztahové drama však nemůže být příliš zkratkovité, protože tam záleží na množství drobných nuancí. Kupříkladu: Vzhledem k tomu, jaká manželka je (afektovaná, slabošská, hysterická píča, která se z obav nebo dojetí snadno rozpláče) jsem nechápal, proč by si jí protagonista bral. Co na ní viděl? Proč by s ní chtěl založit rodinu? Divák si může říci, že nad tím moc nepřemýšlel, že se prostě vždycky pro něco nadchl (k čemuž dává scénář řadu oprávnění) a v tomto případě se prostě nadchnul pro ženu. Později ale od rodiny utíká do války (2x), protože vedle té afektované píči nemůže dlouho žít. Film to však vykresluje tím způsobem, že protagonista je pionýr a dobrodruh - a takovým vždy ne zcela rozumět - i tím, že svou ženu vlastně vždycky miloval - jen ho něco táhlo i jinam. Mně scénář nedal mnoho odpovědí na to, proč ji protagonista miluje. Naopak mi dal mnoho odpovědí na to, proč by ji milovat neměl a proč od ní utíká. Následně však scénář tyto odpovědi opět neguje tím, že ji vždy miloval a že mu dala mnoho... Jako vztahové drama to na mě tedy nefunguje. Nefunguje ono citové jádro filmu, protože film není sám k sobě upřímný. Do kontrastu k vztahové linii tohoto filmu musím dát to, když protagonista jiného, o dva roky staršího, westernu, Big Country, řekne své snoubence, že se k sobě nehodí a opustí ji. (24.05.2023)

Podobný snímek jako jeho předchůdce z roku 1931, kdy rozdíl je hlavně v obsazení a barvě. Je to stejně zaměřeno na postavy a jejich vývoj, ale vývoj takový, který mi na Divokém západu nepřijde dostatečně zajímavý, respektive ne tak hezky spojený s prostředím. Já vím, že to primárně není western, ale stejně... (26.03.2017)

Podle knihy spisovatelky, která napsala i předlohu Stevensova Obra. Podobností je tu celá řada. Film vlastně končí tam, kde Obr začíná. Pojednává o problémech jednoho manželství, při čemž Glenn Ford s Marií Schell docela evokují pár Hudson + Taylor. Snímek je dostatečně epicky široký i výpravný. Vytryskne tu ropa. A protirasistické ideály se dostávají do popředí ještě častěji. Vlastně se tu vyskytnou i tři ztracenci - ne úplně nepodobni Deanově postavě z Obra. Jinak film přes svoji délku příjemně plyne a například scény hromadného závodu spřežení o co nejlepší pozemky mají něco do sebe - zajímavě spjatá komika (velocipedy), drama (nehody) i tragédie (Peglerovo přejetí). Anthony Mann se se svým oblíbeným westernovým žánrem rozloučil vskutku důstojně. (18.09.2005)