Domestik

Sedlák si mě získal loni precizně originálním BANGERem, teď jsem zjistil, že stojí za dobře zmáknutým Semestrem. Říkal jsem si, že bych tedy mohl zabruslit i k jeho filmovému debutu, který láká už jen svým žánrovým zařazením, aby pak při sledování až odpuzoval tím, jak skličujícím vlastně je. Tahle skoro dvouhodinová artová depka o lidské pošetilosti je skvěle natočená, úžasně ozvučená, ale ve své druhé polovině až skoro nesnesitelná. To z ní rozhodně nedělá špatný snímek, jen se divák musí obrnit všem možným nepříjemnostem, které může přinášet vztah dvou silně nevyrovnaných lidí. [viděno v iVysílání 2.2.2023] (02.02.2023)

Je fajn vidět, že se česká kinematografie zase jednou posouvá o něco dál a dovoluje si trochu bořit tabu. Líbila se mi promyšlenost střihů a malé detaily podtrhující příběh (jak postavy chřadnou, uvadají i květiny v jejich bytě, ovoce v míse hnije). Bohužel je to celé opravdu hodně nedějové a příliš dlouhé. Charaktery jsou beztvaré karikatury na konci stejně jako na začátku. Co má diváka přinutit, aby ho jejich příběh zajímal? Musím přiznat, že jsem byl chvílemi myšlenkami úplně jinde. Objektivně si tohoto snímku mírně cením - je to zas trochu něco jiného, co v naší kinematografii chybí, ale bohužel mě to vůbec nedokázalo strhnout. [KVIFF 2018] (06.07.2018)

Už od prvních vteřin, když se rozezněly tóny mé oblíbené skladby od Fuck Buttons, tak jsem věděl, že jde o výjimečnou událost. Český film, jehož veškeré production values mají světové parametry. Nebýt českého jazyka, snadno bych hádal, že autorem filmu je Györgi Pálfi nebo Darren Aronofsky. Znamenitý film o fanatismu vrcholových sportovců a jeho dopadu na partnerský vztah, natočený silně klaustrofobně, depresivně a nechutně (to je klad, kdyby to někdo nepochopil:). Výborné fyzické a herecké výkony obou hlavních herců (nikdo jiný tam skoro nehraje) Terezy Hofové (dosud neznal jsem) a Jiřího Konvalinky z kapely Vložte kočku, která k filmu i nahrála hudbu. Moc tomuto filmu přeju mezinárodní úspěch (ten domácí na Lvech je snad jistý)....EDIT 2019: Tak jsem Akademii zase přecenil :-( (11.07.2018)

Vysloveně nechutný na pohled, ta lidská prázdnota, podpořena kamerou odehrávající se v bytě, který v sobě nemá kus života, silné depresivum. Originálost a schopnost dělat věci jinak a kvalitně v sobě Domestik jistě má, stejně jako naprosto dokonalý zvuk, ale stavba vyprávění se mě příliš nezamlouvala. (23.10.2018)

Těžká depka, skoro až psycho. Příběh novodobého upíra, který rád jezdí na kole, nebo by alespoň zase moc a moc chtěl, pohrává si s vlastní krví a vysává energii z osoby sobě nejbližší. V potemnělém luxusním bytě, který se pomalu ale jistě stává vězením, se rozjíždí závod, v němž je cílem nový život, nicméně síly, navzdory všemožným, nepřirozeným stimulantům či myšlenkám o samých (ne)zdravých věcech, velmi rychle docházejí a namísto nového života, stojí v cíli...vlastně skoro sama smrt...s blond vlasy. Naprosto excelentní režie, kamera i hudba dodávají tomuto, bezpochyby festivalovému, filmu vše, co ve scénáři i v celém vývoji děje, který se postupem času stává lehce monotonním, tak trochu chybí. Chvílemi jsem skutečně litoval, že mi tímto stylem není vyprávěn zcela jiný příběh. K silnému závěru mi předchozí zdlouhavý děj moc nestačil, ale i tak velmi rád podpořím tuto výjimečnou záležitost, kterou bych se určitě nebál poslat do světa s dresem v českých barvách. Tvorbu Adama Sedláčka je potřeba si do budoucna určitě ohlídat. [Kino Citadela - Litvínov]. (04.10.2018)