Buzâ bîto: Gakeppuchi no hîrô

Dlouho jsem tento seriál měla na seznamu "doramat", které chci v budoucnu vidět. Sama nevím, proč mi tak dlouho trvalo, než jsem se k tomu konečně rozhoupala, snad jsem měla dojem, že by tento seriál mohl být moc "sportovní". Ale to jsem se docela spletla. Točí se to sice kolem basketbalu, ale zdaleka se o tom nedá mluvit jako o sportovním seriálu. Na můj vkus tam bylo toho basketu tak akorát, aby to příběh okořenilo, ale neodradilo (chápu, že každý se na to může dívat jinak). Každopádně, dějová linka o sbližování dvou postav, která si jde každá za svým snem, se mi moc líbila. Právě to mě na tom zaujalo nejvíc - ono téma vzájemné podpory v dosažení snu. Přestože se Naoki i Riko každý věnovali něčemu jinému, pochopili, že tím, jak se oba dívají na svět, k sobě dokonale pasují. Možná tam ani nebyla úplně třeba v protikladu taková "napůl mrcha" Natsuki (Aibu Saki), i když je pravda, že její charakter příběh dost oživil. Myslím, že její postava tam byla napsaná nejlépe, takže na druhou stranu jsem si její roli celkem užila. Yamapi podal svůj klasický výkon, na který jsou ale jeho fanoušci určitě zvyklí a proto ho mají rádi, no a Kitagawa Keiko mi tady byla hodně sympatická. Celkově jsem si seriál vážně moc užila. Myslím, že japonské seriály příbližně v rozmezí let 2005-2010 jsou obecně o úroveň lepší než doramata z posledních let, a tohle tam určitě se svou hezkou atmosférou spadá taky. ~(4,2★)~ (04.08.2015)

Úvodní znělka (mimochodem, co se hudební stránky týče, jedna z mých oblíbených) a v menší míře i první díl jsou trochu zavádějící, jelikož Buzzer Beat není sportovní drama. Ten basket je zde prakticky jen kulisa pro normální romantickou vztahovku. Ale to není nutně špatná věc a především první polovina má poměrně dobrou úroveň. Ta sice nakonec nevyhnutelně spadne, naštěstí ne až tak hluboko, proto s vědomím, že nejspíš nenajdu důvod se na to podívat znovu dávám s čistým svědomím za 3*. (26.01.2013)

Naoki a Riko mají sen, několikrát se náhodně potkají, spřátelí a rozhodnu se, že se budou ve splnění svých snů podporovat. Do Riko se zamiluje Naokiho trenér a Naoki se chce oženit se svou přítelkyní. Romantické dorama z basketbalového prostředí s milými hlavními hrdiny a spoustou sympatických vedlejších postav. Rozhodně se mi začínají zamlouvat Saki Aibu, Shihori Kanjiya a Junpei Mizobata. Yamapimu tyhle obarvené vlnité vlasy opravdu nesluší a za ten hrozný fialový batoh jsem měla chuť mu dát pěstí, ale co už, stejně jsem si to užila :3 (16.06.2015)

Nečekala jsem , že to někdy napíšu, ale vážně to chtělo více sportu a méně vztahových peripetií. Úvodní díl je asi jeden z nejlepších úvodních dílů vůbec a dravá znělka k němu dokonale pasuje, bohužel další díly už takových kvalit ani zdaleka nedosahují. Kitagawa Keiko mi sem moc neseděla a navíc byla úplně zastíněna postavou Nanami (Saki Aibu), která byla krásně komplexně napsaná a možná i proto mi vztah mezi Riko a Naokim nepřišel zrovna moc věrohodný. Ale nenechte se mýlit, Yamapi hraje skvěle jako vždy a jemu dávám pět hvězd...jako vždy:) (28.04.2013)

Když jsem během sledování přemýšlela, jak bych tuto sérii shrnula, napadlo mě toto slovo: "Nevýrazné". Příběh. Hudba. Charaktery. Ale nakonec jsem přece jen byla ráda, že se tam všichni objímali :-D Není ani moc o basketu, není to ani tak moc drama, je to takový obyčejný japonský příběh o tom, že občas je lepší přestat snít a začít makat. Yamappi se mi tady moc nelíbil (pro mě je to prostě Kurosagi a basta^^), ale nehrál špatně. Jen si myslím, že on je jeden z mála herců, kterému nesluší se smát. Ale to nevadí, vynahradila jsem si občasným zkoumáním Kaneko Nobuakiho (Jojogi). Lepší 3*. Není to náročné, je to obyčejné a pokud máte chuť na něco obyčejného, kde nejsou gagy, ale prostě tak nějak život, tak se mrkněte. Přeloženo. (09.11.2010)