Réžia:
Stanley DonenScenár:
Frederic RaphaelKamera:
Christopher ChallisHudba:
Henry ManciniHrajú:
Audrey Hepburn, Albert Finney, Eleanor Bron, William Daniels, Claude Dauphin, Nadia Gray, Georges Descrières, Jacqueline Bisset, Yves Barsacq (viac)Obsahy(1)
Joanna byla na turné s dívčím sborem, Mark byl architekt, který psal diplomku o italské architektuře. Poprvé se potkali ve Francii a bylo to láska jako hrom. Netrvalo dlouho a byla svatba. Nyní, o dvanáct let později, je jejich manželství v troskách a oni, opět na cestě po Francii, se snaží zachránit, co se dá. Příběh, který v četných a několika souběžně běžících retrospektivách mapuje jejich cestu manželstvím od prvotní zamilovanosti, přes námluvy, nevěru a rodičovství až po krizi, způsobené prostým faktem, že jejich vzájemná láska se vytratila. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (83)
"Postaráš se, aby Carol nevypadla z okna nebo nesnědla kus židle? Ano, miláčku? Můžeš?" Jak je super období zamilovanosti, ještě lepší je naplnění lásky společným soužitím a vrcholem je manželství s dětmi. Já jsem bejval takovej romantik, ale pak jsem se čelně střetl s realitou a při sledování tohoto snímku jsem přivítal skutečnost, že v tom nejsem sám. A přitom jsem si užíval každou chvíli s Joannou (roztomilou i protivnou) a moc mě nebavily chvíle s Markem. Přisuzuju to tomu, že jsem vždycky byl genderově nevyváženej, ale s tím už asi nic neudělám. ()
Vtipně a skvěle vyřešené road movie občas dramatické nebo romantické :-). Moc se mi líbilo, že nenásilně způsobilo něco přechod ze skutečnosti do retrospektivy a naopak - třeba jste svědky zamilovaného páru a najednou se ocitnete o dvacet let později kde vidíte dva stejné aktéry, ale o dvacet let starší a v tom je ta poetičnost. Ten posun zapříčinil změnu událostí, shodu náhod, neskutečnou a nesourodou změť pocitů, ale zanechá ve vás jedno slovo - GENIÁLNÍ! Nevím, jestli mám věřit tomu, že Audrey Hepburn neuměla kouzlit, protože ve 38mi letech vypadala stále na 25 a člověk by jí nehádal ani o minutu navíc. Hudba Henryho Manciniho byla opět třešničkou na dortu. Co více si přát?! ()
Tvůrci tohoto nevšedního britského romantického filmu nezapřou silnou inspiraci Claudem Lelouchem, jehož filmy Muž a žena a Žít a užít aktuálně slavili obrovský úspěch po celé Evropě i za oceánem. Ještě i ta Manciniho hudba silně připomíná Francise Laie. A byť mě Lelouchův zmíněný film ze stejného roku oslovil o něco víc, i zde ono vyprávění vztahového příběhu na přeskáčku ve dvou vrstvách funguje krásně a navíc jde svou vlastní cestou. Komedie z minulosti hlavní dvojice, tvořena příběhem mladého zamilovaného páru, jejich veselých zážitcích kolem seznámení a společných radovánek na cestách, se zde působivě prolíná s dramatem z jejich současnosti po více než 10ti letech společného života. V obou rovinách režisér s oběma hercema (velmi vydařené spojení Audrey Hepburnové a Alberta Finneyho!) doslova naplnil film silnými emocemi, aniž by tlačil na pílu a stejně jako u Lelouchových snímků, i Donenův film ve vás místy vyvolává ten dojem... že nesledujete hraný film, ale jakoby kousek nafilmovaného života samého. 80% ()
Herci jsou sice skvělí nejen podle jmen, ale i svými výkony, námět je možná zdařilý, retrospektivní zpracování a prolínání scén je asi fakt mistrovské, ale vtip tohoto snímku mi zůstal nějak utajen. Dlouho trvající nuda, kterou jsem nebyl schopen dokoukat na jeden zátah a při níž jsem se prakticky vůbec nezasmál. Zatím nejhorší snímek, co jsem s Audrey viděl. Veliké zklamání za 2* z milosti. ()
Rok 1967 bol pre pani Audrey Hepburn dost komplikovany a tazky. Jednak sa rozvadzala s jej manzelom Melom Ferrerom, a jednak este hrala v dvoch filmoch : Wait Until Dark a Two for the Road. Tento film Two for the Road je vsak podstatne slabsi a ubohejsi nez Wait Until Dark. Rezie sa tu ujal Stanley Donen, a film tematicky pojednava o ceste autom po Francuzsku, a o rozbitom a znicenom manzelstve Joanny /A. Hepburn/ a Marka /Albert Finney/. Su tu sice pekne scenerie Francuzska, a jazda autom ma zaujala, ale Stanley Donen podla mna nema na Terence Younga a jeho Wait Until Dark. Ani reziserskym talentom ani snahou. Plus je tu vecna tematika medziludskych vztahov -manzelstvo - velka laska - rodicovstvo - manzelska kriza, a samozrejme, vzajomne odcudzenie sa. Celkovo vsak pozitiva prevladaju. Prelinaju sa dejove linie, jazda autom po Francuzsku je fascinujuca sama o sebe, a vyborne dialogy : "Preco sa dvaja ludia, ktori sedia pri spolocnom stole vobec nerozpravaju. Su to manzelia". 77 % ()
Galéria (51)
Zaujímavosti (15)
- Henry Mancini vyhlásil, že hoci skladanie hudby pre tento film bolo preňho to najnáročnejšie v jeho kariére, bola vždy jeho najobľúbenejšia. (TheRoller)
- Audrey Hepburn (Joanna Wallace) a Mark Wallace (Albert Finney) boli požiadaní, aby viedli réžiu počas scén v idúcom aute. A tak sami stláčali tlačidlá na kamere, zatiaľ čo režisér Stenley Donen išiel vedľa nich v inom aute. (TheRoller)
- Audrey Hepburn (Joanna Wallace) tesne prišla o nomináciu na Oscara za tento film. Akadémia si musela vybrať medzi jej výkonom v tejto snímke a v Čakaj, kým sa zotmie (1967). Vybrala si ten druhý. (TheRoller)
Reklama