Ľudia dažďa

Nemohu si pomoci, ale tohle byla neskutečná nuda, která se snaží říct jednu dvě myšlenky naprosto zbytečně protahovaným způsobem. Už dlouho jsme tolik nelitoval času ztráveného u filmy. Celých 101 minut vůbec nemusíte sledovat co se děje, od začátku je nerozhodnost hlavní postavy jasná a jednoduchá. James Caan hraje pomalejšího hráče fotbalu co po úraze není schopný pokračovat ve škole a tak odchází hledat si práci. Uváže se na ženu, která utekla od manžela a snaží se pochopit sama sebe skrz své těhotenství, na které není prý připravena. Malé road movie, kdy se žena musí starat o chlapce jako by to bylo její dítě a přitom se sama snaží přijít na to co chce. mě takovýhle příběh rozhodně nestačí a proto jsou 2* ještě milosrdné. (17.04.2007)

Citlivý film o jedné malé vzpouře proti dosavadnímu způsobu života vyznívá v Coppolově inovativní režii a křehkém hereckém půvabu Shirley Knight pro mě daleko zajímavěji a poutavěji než tematicky spřízněné Malé životní etudy. Velice dobře chápu, proč to ve své době propadlo. Amerika ještě nebyla připravena na tak masívní nástup skutečně "invenční" režie (inspirované evropskou novovlnnou estetikou civilismu a oddramatizovaní), kontrapunktickou montáž a jemnou hru s předivem intertextových odkazů. Za pár dolarů, s hrstkou známých a kamarádů natočené klíčové dílo Nového Hollywoodu. Možná ne tak precizní a profesionální jako Absolvent, ale z historického hlediska neméně důležité. (05.03.2007)

Strašně mě mrzí dabing, kde to v některých chvílích sklouzlo až do absurdna a to si tenhle snímek určitě nezasloužil. Dlouhá road movie, kde jsem se smutkem v duši sledovala Natálii, která nevěděla jak se svým životem naložit dál, protože ten stávající ji neuspokojoval a tak se vydala autem na pouť, hledat něco jiného, co by jí víc naplňovalo a uspokojilo. Našla na ní odpověď ta žena se zmatkem v duši, ale dobráckým srdcem? Já jí našla, ale o to víc jsem pak byla smutnější. Smrťáka mě bylo taky líto, už jen proto, že takových lidí jsou mraky a ani nemusí mít úraz na hlavě. A tak Natálie rozehraje svůj niterný boj na všechny strany a když už se jí zdá, že malinký záblesk naděje, pochopení a lásky najde v osobě policisty Gordona, tak vše vygraduje v jediný možný konec, který je v této situaci téměř nevyhnutelný. Na svojí dobu unikátní a neotřelý film. 75% (27.03.2015)

Lidé deště jsou americkým dramatem na evropský způsob. Francis Ford Coppola byl sice zručným vypravěčem, ale nebyl psychologem a intelektuální vyznění je ve spotřebních podmínkách amerického trhu často zdeformováno. Lidé deště jsou efektním příběhem, přesto je vyprávění ploché. Emoce vřou díky kumulaci znetvořených vnitřních světů, lidskému strachu a intenzivní bolesti intimní osamělosti. Hovořit o náhledu do ženského světa je velmi troufalé, neboť jde o mužský pohled na věc. Coppola nedokázal proniknout pod povrch věci, ale spokojil se s cestou k bouřlivému střetu podrážděných lidských bolestí, bijící na poplach a k úporné ochraně niterné bázně. Osamělost je nechtěným aspektem moderní prosperity. Hlavní postavou úzkosti lidského strachu je Natalie Ravenna (zajímavá Shirley Knight), žena, nepřipravená na roli matky. Strach z neznáma, lítost nad omezenou zkušeností rozkoše, nejistota, pochybnosti a neochota přijmout zodpovědnost se projevuje rozpolceností. Útěk nepřináší úlevu, ani svobodu, jen se nechává vléci pudy instinktu a touhou po doposud nepoznaném. Vnější svět je odrazem vnitřního rozkolu. Hlavním mužským hrdinou je Jimmy Kilgannon (sympatický James Caan), bývalý úspěšný univerzitní hráč amerického fotbalu s trvalými následky poškození běžných mozkových činností. Prostoduchost je odzbrojující i destruktivní, přesto je hlavní vnitřní bolestí lidská osamělost. Důležitou postavou je Gordon (příjemný Robert Duvall), policejní motorizovaná hlídka. Intimní samota požaduje uspokojení svých potřeb a nebere ohledy na své nejbližší okolí. Osamělost zdrsňuje lidská srdce, bolest si nevšímá nespravedlnosti, strach se zmocňuje duší a pomalu je stravuje. K výraznějším postavám patří také Rosalie (zajímavá Marya Zimmet), pubertální Gordonova dcera s nevolí k jeho sexuální aktivitě. Osamělost a vzájemné nedorozumění bouří, oheň rozervanosti v nitrech plápolá a následný střet dusí nejen sám sebe. Z dalších rolí: úspěšný venkovský obchodník s novou vidinou zbohatnutí Alfred (Tom Aldredge), Jimmyho bývalá přítelkyně z univerzitních časů Ellen (Laura Crews), její přívětivý otec Artie (Andrew Duncan), či jeho opatrnější manželka Marion (Margaret Fairchild). Lidé deště si zaslouží pozornost za snahu o umělečtější podání komerčního filmového díla i za způsob svého nezávislejšího vzniku, přesto nejde o skutečnou psychologii, ale jen o její zdání a konzumní efektnost, která zvyšuje atraktivitu, byť pouze tu povrchní. Coppola nebyl vyzrálým umělcem, byť byl velmi schopným a nadmíru úspěšným filmovým vypravěčem. (16.07.2019)

Napodruhé to ve mně zanechává mnohem příznivější dojem. Asi to bude tím, že jsem to tentokrát neprospal, zvláště když se příběh vpodstatě začíná rozjíždět až ve druhé polovině filmu. Lidé deště jsou zdařilou studií lidského strachu ze zodpovědnosti, ale také klasickým příkladem road-movie. Scénář se Coppolovi velmi povedl, film není obsahově prázdný, ale nabízí celou řadu myšlenek, je o čem přemýtat... Líbilo se mi využití flashbacků a taktéž nevyhnutelně dramatický závěr. (26.02.2007)