Julia

Nemohu říct, že by mi skutečná Julia Child byla kdovíjak sympatická. Asi mám trochu jinak postavený humor a i to její vaření, kdy všechno odhazuje na zem za sebe mi vyloženě vadí. Já bych asi její fanynka nebyla, ale kdoví v té době, jak by na mě působila. Přesto tenhle seriál byl skvělý. Užívala jsem si každou minutu, naprosto jsem si zamilovala pana Childa. Která žena by nechtěla takového muže! Skvělé herecké výkony dodaly celému seriálu takovou tu špetku navíc. Vážně doporučuji. (08.05.2022)

Skvělý seriál - bavil mne. (14.05.2022)

Dobře natočené, zábavné, ale nikoli povrchní - jsem opravdu rád, že tento pohled do zákulisí vzniku ikony kuchařských pořadů konečně doputoval na obrazovky. Herci jsou skvělí, dialogy zábavné a s příjemnou mírou všudypřítomných sarkasmu i ironie. Už se nemůžu dočkat druhé série - ačkoli se nemůžu zbavit pocitu, že to celé uzavřít i po první sérii by vůbec nebylo špatné. Občas se totiž v tom nejlepším má přestat. A tohle si opravdu užijete. (06.06.2022)

Znám příběh Julie z filmu Julia a Julia. Tam je to ale přeci jen trošku o jiné Julii, než tady. Tady je to o té Julie, u které to všechno začalo. A jak je řeč o začátku, tak je třeba zmínit, že tato série je založena na takovém tom milém staromilství, které nikdy není na škodu. A tady vlastně udělá i docela radost. Milý příběh, na formát jedné série akorát. Sarah Lancashire v hlavní roli byla boží a jejího manžela by podle mě chtěla každá žena. Feel good seriál z produkce nového HBO Max. (30.05.2022)

Starší žena a food porn z toho seriálu dělá ingredience mé cílové skupiny. Chybí snad jen kočky, které byly další její vášní. Naopak nechybí queer linka, která nenásilně ukazuje #bylijsmetuvždycky. Jistě to pro mnohé násilné bude, protože jsme si tak moc zvykli na heteronormativní přezírání, že nám přijde nepatřičné, že by v 60. letech mohla existovat lesba, gay, nebo drag queen. Ano, tohle vše jsou jedny z mnoha nových obzorů, které se před Julií Child vynořují a kterým možná „nerozumí“, ale ke kterým přistupuju se svou otevřeností, charakterem a… láskou. Tak jako k vaření, televizi a všem těm novotám, jako je bezdětné manželství v „důchodu“. A další linka je feministická, protože Child není radikální, jako některé feministicky (Betty Friedan) ale neméně pomáhá emancipovat (nejen) ženy, jak kolem sebe, tak kam televize dosáhne. Vytváří příležitosti pro seberealizaci a vědomé rozhodování, aktérství, a opět nenásilně vidíme varování, aby se z jedné normy (hospodyně) nestala jiná norma (kariéra). Přitom ona sama je důkazem, jak z „domácí hospodyně“ udělat kariéru, a to naprosto přiznaně (na rozdíl od takové Phyllis Schlafly, která možná i jako právnička a politička přísahala, že je jen ženou v domácnosti). Jo a „Tu kachnu jsem posrala.“ Druhá řada je pak vypečenější a zraje jako francouzský sýr. Zosobňuje ducha skutečné Julie Child a jejího manželství. Je zábavná, tak jako samotná Julia, která přitom zůstává autentickou osobu se svými pochybami, móresy, naivitou, ale také zráním) a na pozadí food porn představuje feministickým způsobem společenská a historická, ale i osobní témata (I wanna have what they, Julia and Paul, have). Sedmá epizoda z Bílého domu je pak crème de la crème. Nejlepší epizoda z obou řad. (10.06.2022)