Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Vlasta Burian, Zita Kabátová, Věra Ferbasová, Růžena Šlemrová, Marie Ptáková, Marie Blažková, Dagmar Lehovcová, Raoul Schránil, Antonín Streit (více)Obsahy(2)
Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.
Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit.
(oficiální text distributora)
Recenze (159)
Vždy při sledování válečných filmů mne napadá, jaké to muselo být v době jejich vzniku - jít do biografu a všechno tíživé a zlé nechat přede dveřmi... Jestli nám i dnes přinášejí válečné komedie radost a příjemnou zábavu pro nedělní odpoledne, jak teprve tehdejším divákům! Snad proto se tomuto žánru během války tak dařilo. A konečně samotný námět by také zasloužil jednu hvězdičku navíc. Ne, není to žádná válečná agitka, jak tu někdo napsal, ale oslava společensky prospěšné práce, kterou má dotyčný člověk rád a po které se mu v zahálce stýská. Ano, zní to dnes staromódně, to přiznávám. ()
Zlaté Dno není žádná třeskutá veselohra, jakých Vlasta Burian i jeho spoluhráči natočili spousty, ale spíše takový ryze pozitivní film pro celou rodinu o tom jak pracovitý človíček dovede k životnímu štěstí okouzlující vdovu Zitu Kabátovou. Z nějakého důvodu téhle podezřele bezproblémové podnikatelsky i životně motivační záležitosti nedovedu nic podstatného vytknout a pokaždé, když na ni v televizi natrefím, se znovu podívám. 80% ()
Tenhle film je trochu prostomyslný a místy zastaralý, ale obsahuje ušlechtilé vzory - pracovitost, svědomitost a podnikavost, což se dnes málokdy vidí. Nejvíce mě uchvátila ukázka na youtube, která v podstatě školí obchodníka v jednání se zákazníkem. Zbytek filmu už je spíš jen omáčka. ()
Keď Burian vynechá svoje opičenie a gúľanie očami, tak je znesiteľný ako celkom normálny herec. Hoci si neodpustil zápas s rebríkom, väčsina času sa venuje normálnej konverzácii a vtipy primerané dobe vzniku sú vtipné aj dnes. Poučenie o bankách a prehnaných pôžičkách nie je od veci v žiadnej dobe. Akurát ten šialene optimistický záver, keď sa divák musel ocitnúť takmer v nebi, potvrdzuje rok vzniku počas protektorátu. ()
Tenhle film by měli vedoucí obchodů promítat sobě i svým zaměstnancům jako instruktážní pomůcku. De facto učebnice dobrého obchodníka v podání krále komiků Vlasty Buriana. A hanit někoho za to, že má rád svou práci a má v ní úspěch může jen slaboduchý závistivý člověk, který to nikdy nikam nedotáhne. ()
Galerie (5)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (7)
- Jedná se o poslední film herce Antonína Streita, který se po skončení natáčení věnoval zemědělství. (M.B)
- V čase 00:01:36 se objevuje pohled na obec, ve které Putička (Vlasta Burian) žije. Jedná se o Valašské Meziříčí. (sator)
- Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)
Reklama