Váha vody

Tenhle film jsem kdysi viděl na vhs a tak jsem si ho chtěl připomenout ze dvou důvodů.Režisérka K.Bigelow a perfektní obsazení.Musim přiznat,že je to nuda.Skvěle zahrané,chytré ale na režisérku K.B. velká ,ale velká nuda.A tak už se těšim na Hurt Locker.Doufám že bude i u nás.Místo nějaký intelektuální sračky. (16.08.2009)

Dva do sebe prostříhané příběhy mi pro tentokrát příliš nesedly, a to i přesto, že jsou mordy někdy z druhé poloviny devatenáctého století založeny na skutečných událostech. Víc bych uvítal dusné konverzační drama čtyřčlenné posádky ze současnosti, které bylo i tak dostatečně zajímavé, jiskřivé a vztahově dobře rozehrané. Každá z postav má co říct, tudíž je kterýkoliv střih do tragédie jedné rodiny rušivý. Prostě jen pohupující se jachta, nevyjasněné vztahy, leccos prozrazující pohledy i bolesti minulosti. A tragédie klepající na dveře. Kathryn Bigelow, která se stala první oscarovou režisérkou historie, má sice v rukávu tvůrčí kontrolu nad materiálem, ale pro tentokrát ji na holičkách nechal scénárista. Bigelow vede výborně herce a stejně skvěle buduje atmosféru, ve které ji brilantně vypomáhá kameraman. Jen se příběhu z minulosti naneštěstí věnuje až příliš. PS: Jen pro neznalé, Sean Penn byl toho roku nominovaný na Oscara za úplně jiný film (Sladký ničema). (09.03.2010)

Film založený na prolínání dvou na sobě zcela nezávislých příběhů, které od sebe dělilo 100 let. Režisérka se nakonec přece jen uchýlila k jejich propojení. Zcela nesmyslně. Nesmyslné byly i mezilidské vztahy našich čtyř současníků, kteří se společně plavili na malé jachtě. Důvody určitého napětí zejména mezi dvěma ženami jsme získávali po troškách a spíše pouze v náznacích. Celou pravdu o pravděpodobném mimomanželském vztahu básníka Thomase a krásné přítelkyni jeho bratra- Adelaide jsme se ale nedozvěděli. Tajemství byla halena nejen do mlhy nevědomosti, ale také do cigaretového kouře. Hulilo se pořád a moc. Slabota :-( (25.02.2013)

Váha vody disponuje dvěma na první pohled zcela odlišnými do sebe prostřihanými příběhy. První se odehrál před sto lety, byl o nevyjasněných vraždách dvou žen a záhadě kolem odsouzeného muže, druhý probíhá na lodi, která se blízko místa tehdejšího činu se svojí čtyrčlennou posádkou jen líně houpe, ale ta nuda dává tušit, že i tady se schyluje k dramatu. Kathryn Bigelow mi tu připomněla styl Jane Campion, takže pokud si libujete v dlouhém střihu, myšlenkách v obraze a vztahové konverzaci, chutě do toho. (26.03.2007)

Film postavený na možnej zamilovanosti režisérky do Liz Hurley, pretože scény s ňou natočila ako chlap. Necháva záležať na detailných záberoch na jej pokožku a krivky. Niet sa čo diviť, vtedy to bol výstavný kúsok, skoro umelecký obraz. Celé jej herecké umenie je tu zastúpené slnením sa na lodi a ochote nechať sa snímať. Takže vizuál ok, ale dramatická zložka striedajúca súčasnosť a scény spred storočia mňa bavili menej. Možno stačilo nechať len súčasnú linku alebo len tú historickú, pretože pointa so žiarlivostným hnevom bola vlastne rovnaká. (13.12.2020)