Doreiku: The Animation

To je zase jednou přehlídka lidské, s dovolením, demence. Nečekal jsem vůbec nic, ale dostal jsem ještě těžší KO, protože jsem měl odvahu (ok, byl mírně donucen) nahlédnout do váhové kategorie "Nejprázdnějších mozků". Jak nečeho takového docílit? Vymyslet si již samo o sobě kvantum nejabsurdnějších pravidel, které dávají pramalý smysl, abyste je následně na to očůrali novými kličkami, které jsou jen trapnou výmluvou k tvorbě vůbec nějaké iluze napětí a rádoby komplikovaných situací. To by ovšem se nám nesměla do obličeje svou stupiditou vysmát alfa & omega těchto duelů: Hry. Řekl jsem hry? Heh, ok, to bylo nadnesené. Hry se nekonají, protože duely jsou založené na..škrábu se na hlavě, ale po pravdě? Netuším, nedokážu to nazvat slušnými slovy. Jednoduše, v tomto seriálu nefunguje nic. Postav máme do poloviny seriálu 6 a poté z nepochopitelných důvodů skončíme u 23, logicky nemaje čas jakoukoliv elaborovat a anime vám nedá šanci žádné zafandit vyjma, v rámci solidní ironie, psovi (Jehož příběh a motivace jsou nejvznešenější, nicméně pes a SCM? Tak to mi ho vyndej hned několikrát). Příběh je neexistující: otroci se hází z jedné strany na druhou jako horký brambor, jedna postava svou blboidně nabytou schizofrenií boří jakákoliv pravidla a s ústředním bossem zameteme někdy uprostřed, abychom na konci mohli bojovat proti generickému bláznovi, který nestojí za zlámanou grešli. Musím se vysmát i roztomile optimistickému OP, který zapadá k anime jako ananas na pizzu. Jednu věc v rámci možností vychválím. Na to, jak strašlivě nechutně to začalo, tak ke konci to byla aspoň jen težká nuda bez jakýchkoliv větších excentrických a explicitních momentů, díky Bohu. Nic to nemění na tom, že toto fiasko si nezaslouží zmínku ani v nejhorších bulvárních časopisech. (27.04.2018)