Miláček žen

Čerstvý maturant prožije milostné zklamání a zanevře na ženy. Neprozřetelně ale přijme práci v domě, který se ukáže být internátem mladých umělkyň. Jako vždycky, Jerry Lewis nechal stranou příběh a natočil grotesku. Její scény by se daly i libovolně přeházet a nebyl by v tom velký rozdíl. Miláčka žen je nezvykle nutné pochválit za práci architekta. Obrovská hlavní dekorace je vybudovaná jako průřez domem bez čtvrté stěny. Díky tomu vidíme do více místností současně a tu a tam to umožní i nějaký neotřelý obrazový gag. Jak už jsem napsal jinde, můj problém s Jerrym Lewisem je, že mě baví jako tvůrce, ale ne jako komik. Mám dojem, že své vlastní výborné nápady si kazí pitvornou interpretací. Každý záchvěv emoce přežene tak, že sice nejste na pochybách o jeho stavu, ale sranda je tím oslabena. Snad proto je tak populární ve Francii a Itálii, kde je expresivní komika běžná. Pokud ale máte rádi třeba Normana Wisdoma nebo Jima Carreyho, kterým se v tom podobá, tak vůbec neváhejte. 60% (17.01.2010)

Poloha totálního hlupáka s tváří mentálně postiženého jedince mohla klidně být Lewisovou ochrannou známkou a hojně jí pochopitelně využívá i v této komedii. Jako tradičně ve většině jeho filmů je i v případě Miláčka žen příběh vedlejší a je obětován herecké exhibici hlavního představitele. Hrát Herberta někdo jiný, snímek by ztěží patřil do průměru. Btw, česky Miláček žen... (11.11.2005)

Neskutečně zábavné a ujeté, až jsem ani některým těm nápadům nevěřil. Kdyby se Jerry Lewis tak strašlivě nepitvořil, tak je to ještě lepší. Asi by mi seděla víc ta keatonovská chladnost, než tohle ksichtění se. Ale ono vás to stejně po chvíli strhne a budete se těm šílenostem smát, protože jinak to ani nejde. (10.04.2015)

Nutty Professor ještě jakž takž ušel, ale s humorem Miláčka žen jsem se minul úplně. Během jedenapůlhodinového sledování vřeštícího, kňourajícího, pitvořícího se, vrávorajícího a věci rozbíjejícího Lewise jsem se přesně dvakrát lehce pousmál (pískání na motýly a rozmazaný obraz). Žádný timing, žádný náznak něčeho aspoň trochu „normálního“, od čeho by se mohly gagy odpíchnout, jen vršení jedné hysterické, o smích leda trapně žadonící křeče na druhou. Přitom zinscenovat některé scény muselo dát neuvěřitelné moře práce… V domnění, že mi musí něco unikat, jsem si zkusil pustit režisérský komentář – vypnul jsem ho po čtvrthodině sestávající z hihňání, opakování replik po postavách a asi dvou souvislých vět typu „tohle jsme točili v Paramountu“. Důvod, proč je tento pán prohlašován za krále komedie, génia zatracovaného průměrným americkým divákem a pochopeného teprve intelektuální Evropou, mi asi zůstane utajen navždy. Hvězdička putuje architektovi a trumpetě Maynarda Fergussona. (17.01.2019)

"Is there anything I can do for you, sir? Anything at all?" "Yeah, kid. Get out of my way."     Je pre mňa veľkou záhadou, ako si komédie Jerryho Lewisa dokázali vyslúžiť miesto v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. A podarilo sa im to dokonca až 3-krát, vrátane tohto "skvostu". Jeho humor (ospravedlňujem sa, že používam také silné slovo) je totiž takého jednoduchšieho, značne prihlúpleho druhu, často sa jedná skôr o jeho zúfalé úsilie byť za každú cenu vtipný. Použité prostriedky sú pritom veľmi "sofistikované": nahlúple grimasy, škúlenie, priškripnutý hlas, ťarbavosť a podobne. Komédia "The Ladies Man" síce nie je totálnou katastrofou, ale jej problémom je to, že ako na hojdačke skáče medzi pomerne zábavnými scénami a scénami vrcholne trápnymi. Ak mám niečo vyzdvihnúť, tak to bude fajn džezová hudba a asi 3 výborné scény (malá nervózna komunita, vtipné nacvičovanie scén medzi dverami a pôsobivé muzikálové číslo v zakázanej komnate). (15.02.2023)