M
M
Německá říše,
1931, 117 min
Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Zajímavosti (43)
- Německá blackmetalová kapela Nargaroth použila části dlouhého monologu ze soudní síně pro instrumentální part v písni „A whisper underneath the bark of old trees“. (classic)
- Scény z filmu jsou použity v klipu k písni „Mr. Tinkertrain“ od Ozzyho Osbourna. (classic)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
-
Na obsah filmu odkazuje píseň „M – Eine Stadt sucht ihren Mörder“ od severoněmecké punkrockové skupiny Turbostaat. Píseň vyšla v roce 2003 na jejich druhém albu „Schwan“.
(classic)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
- V roce 2016 natočil Gordian Maugg polodokumentární film Fritz Lang mezi námi, černobílý snímek o původu a vzniku tohoto filmu. (classic)
- Pro vydání na DVD v roce 2003 byly shromážděny všechny dostupné části filmu, aby se co nejvíce přiblížily původní verzi. Ve filmovém archivu Spolkového archivu bylo nalezeno 2 623 metrů cenzurované verze z května 1931, i když v poměrně špatném stavu. Další části filmu byly nalezeny v Cinematheque Suisse v Lausanne a v Nederlands Filmmuseum. Po sestavení všech dostupných částí se film nejvíce přiblížil původní verzi s 3 024 metry a stopáží 105 minut. Všechny části filmu musely projít intenzivní digitální postprodukcí. V předchozích verzích nebyl například dodržen původní formát filmu z počátků éry němého filmu 1:1,19, ale byl změněn na 1:1,33 (standardní formát). V důsledku toho chyběly části obrazu na horním a dolním okraji. Kromě toho musely být přepracovány četné škody, škála šedi, ostrost, roztřesená poloha obrazu a zvuk. (classic)
- Film byl dlouhý 3 208 metrů, když jej cenzura pustila 27. dubna 1931 a měl stopáž 117 minut, ale části této původní verze se ztratily. Tato verze byla nacisty 5. července 1934 zakázána. Po druhé světové válce byla do kin uvedena filmová verze s pouhými 2 693 metry a stopáží 99 minut. Na Berlinale 2001 pak byla uvedena 108 minut dlouhá restaurovaná verze filmu. V roce 2011 proběhlo další restaurování, které prodloužilo stopáž filmu na 111 minut s použitím francouzských kopií. Tato verze byla vydána na dvou DVD a Blu-Ray disku s množstvím bonusového materiálu. (classic)
- V roce 2003 sestavila Spolková agentura pro občanské vzdělávání ve spolupráci s řadou filmařů filmový kánon 35 děl pro práci ve školách a zařadila do tohoto seznamu i tento film. (classic)
- V roce 1995 bylo na základě průzkumu Svazu německých kinematografií konstatováno, že film Vrah mezi námi je nejvýznamnějším dílem v dějinách německého filmu. (classic)
- V roce 1950 produkoval Seymour Nebenzal v USA stejnojmenný remake pod vedením Josepha Loseyho. Fritz Lang, který měl s Nebenzalem finanční spory, nabídku režírovat film odmítl. (classic)
- Premiéra se konala 11. května 1931 v Berlíně v Ufa-Palast am Zoo a film měl u diváků úspěch. Část tisku se k filmu stavěla skeptičtěji – zatímco od levicového tisku zaznívalo obvinění, že film vytváří náladu ve prospěch trestu smrti, pravicový tisk se domníval, že postavě dětského vraha je věnováno příliš mnoho sympatií. (classic)
- Dílo prošlo zkušebním filmovým střediskem bez cenzurních zásahů. Kromě závěrečného monologu, který Peter Lorre (Hans Beckert) přednesl v angličtině a francouzštině, byly jednotlivé scény pro export natočeny znovu s francouzskými a anglickými herci. (classic)
- Natáčení probíhalo šest týdnů, od ledna do března 1931, převážně v pronajatém hangáru vzducholodí na letišti Staaken na okraji Berlína, kde scénograf Emil Hasler postavil kulisy. (classic)
- Filmem se nechal inspirovat rakouský zpěvák Falco v hudebním videoklipu Jeanny z roku 1985. Klip je částečně černobílý, expresionisticky laděný, a je v něm napodobováno mnoho scén – Falco v něm chodí v dlouhém černém kabátě a na pravé lopatce má bílou křídou napsané písmeno "F" jako Falco, místo "M" jako Mörder na zádech Hanse Beckerta (Peter Lorre). (Alfréda)
- Ve filmu se objeví reklama na firmu Sarotti. Firma sídlí v Berlíně a dodnes vyrábí čokoládu. (tomas.sulc.7)
- Když Fritz Lang natočil scénu, v níž si jeden ze zločinců namaluje písmeno M na ruku a otiskne ji Hansi Beckertovi (Peter Lorre) na záda, shledal ji natolik silnou, že kvůli ní změnil název filmu z Vrah mezi námi na M. (Oktavianus)
- Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob. (kostak)
- Ačkoliv byl Peter Lorre (Hans Beckert) zprvu z hlavní role nadšený, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že lidé měli tendenci si jej spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)
- Vrah mezi námi je zmíněn v nacistickém propagačním filmu z roku 1940 jako příklad "zdegenerované" židovské kultury. (gjjm)
Související novinky
Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci
17.08.2019
7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou… (více)
Festival Das Filmfest chystá filmové hody
19.10.2015
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)
Noirová klasika v Litoměřicích
08.08.2009
Ve dnech 28. — 30. srpna 2009 proběhne již podeváté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „film fatal“. Budete mít jedinečnou možnost zhlédnout filmy, se kterými se ponoříte do vln… (více)