Spartakus

Spartacus je medzník filmovej tvorby režiséra Stanleyho Kubricka. Na jednej strane je tu vidieť, že nemal až takú voľnú ruku ako pri iných filmoch, čo možno súvisí aj s tým, že svojich zaužívaných spolupracovníkov zamenil za úplne nových a konečne mal dosť peňazí na to, aby natočil to čo chce, aj keď sa to tak zoberie tak ruky mu poriadne zviazalo štúdio universal a kirk dauglas. A aj napriek tomu sa Kubrick nedal odradiť a natočil pôsobivý historický spektákel, ktorý síce postráda Kubrickovú originalitu a jeho prítomnosť v každom políčku filmového materiálu, ale zase na druhú stranu sa vôbec nehanbím priradiť Spartakusa k takým historickým skvostom ako sú Wylerov Ben- Hur a Kurosawoví Siedmi Samurajovia. Tri hodiny doslova ubehli ako voda a je tu veľa pôsobivých scén, ktoré sú len podčiarknuté kvalitnou hudbou a prvotriednym herectvom. Davové scény sú fenomenálne a vy doslova cítite každého jedného komparzistu, ktorý sa objavil na scéne. Herecké výkony sú dych berúce. Či už sa jedná o famózny herecký koncert Kirka Douglasa, alebo o chladný a sebaistý prejav Laurencea Oliviera. Títo dvaja sa doslova bijú o vašu priazeň. A rovnako ich postavy zaberajú väčšinu stopáže tohoto filmu, preto je celkom vtipné, že sa našiel niekto kto ich svojim spôsobom prečúral a to Peter Ustinov, ktorého môžem bezkonkurenčne vyhlásiť najlepšie za hranou postavou v tomto filme a ktorý si právom došiel po oscara. Po tomto filme, si Kubrick začal točiť po svojom a už bez Ameriky, aj keď rozhodne jeho posledný americký film nie je zlý. Aj keď mi nedá podotknúť, že film je scénaristický podaný tak, že by sa kľudne mohol volať " Panic Spartakus sa zamiluje, vzbúri sa, stane sa mužom a tiahne do Ríma aby tam bol ukrižovaný" ale to sa zdalo producentom asi príliš dlhé. Ale vzhľadom na to, že celé dianie trojhodinového filmu sa dá zhrnúť do jednej vety, len dokazuje aký je Kubrick umelec, pretože bez tých troch hodín, ktoré by ste strávili pozeraním, vám tá veta nebude znieť tak ako teraz mne. (30.04.2009)

(1001) -"I'm Brian and so is my wife." Zajímavé, že u Ben Hura jsem se u každé scény připomínající Život Briana nemohla ubránit smíchu, kdežto u Spartaka navzdory všemu dojatě brečím. Herci jsou velmi, velmi skvělí, a řekla bych, že hlavně oni film pozvedají nad úroveň ostatních sandál snímků. Mně osobně nejvíc potěšil samozřejmě Kirk, ale i Herbert Lom, Woody Strode, Tony Curtis a zejména Ustinov, který podává "nejmodernější" výkon a byl za to po zásluze odměněn (což mě nicméně vzhledem k tendencím Oscarů trochu překvapuje). Jako celek to ale navzdory mé aktuální posedlosti Kubrickem působí prostě jako starý (zastaralý) film, který mě nezajímá. Je monumentální i na nepotřebných místech a spousta věcí v něm není nezbytná (je zbytná?) Osvěžující alespoň je, že se to neohání náboženstvím (a možná právě to je důvod, proč u Spartaka upřímně brečím a nemám ani nejmenší tendenci se mu pošklebovat). Naprosto náhodný fakt na závěr: když jsem si hledala články o Kubrickově náboženském vyznání, tak na mě vyskočilo, že měl IQ 200, což jsem doteď nevěděla. (25.12.2020)

„Spartakus” bol rímsky otrok, ktorého (od)kúpil "prevádzkovateľ" gladiátorskej školy v Capui, Lentulus Batiatus, odkiaľ roku 73 pred našim letopočtom ubzikol, t. j. „vzal nohy na plecia” , samozrejme, že pri počiatočnej vzbure nebol úplne sám (to by sa ani vôbec nedalo), totiž, na samý úvod ho nasledovala desiatka ďalších a ďalších sympatizantov, a tak na začiatok vzniká akási mikro-armádička, ktorá sa čochvíľa rozrastie do tisícov a tisícov poriadnej armády, čo dá extrémne zabrať aj takým «populárnym» rímskym légiam, že zároveň vstupuje do dejín, ako "Spartakovo povstanie" - najväčšia revolúcia otrokov v staroveku, kedy sa pridávajú ďalšie zaujímavé postavy, a to buď naprosto reálne - Marcus Licinius Crassus, Gaius Julius Caesar, či ešte aj gladiátor Crixus, alebo vo väčšine, samé fikčné, trebárs: Varinia (Spartakova frajerka), Gracchus (senátor), Glabrus, Antoninus (básnik), Tigranes Levantus (pirát), Marcellus a Draba, čo už ďalej výhradne závisí iba od voľnej predstavivosti renomovaného scenáristu DALTONA TRUMBA, a už nakoľko čerpal z knižnej predlohy Howarda Fasta, to vonkoncom netuším, viac-menej, je to aj tak jedno, filmový počin musel skrátka aj tak prispôsobiť premaznanému, hollywoodskému publiku... ? Obsadenie veľkofilmu panoramatických rozmerov, je vskutku - ideálne, už nikdy viac nemal Stano Kubrick toľko zvučných hereckých kapacít pod jednou strechou, veď skúste teraz počítať so mnou: K. Douglas (ikonická, životná rola), L. Olivier, J. Simmons, Ch. Laughton, P. Ustinov (oscar za h. výkon vo vedľajšej úlohe), J. Gavin, N. Foch, J. Ireland, H. Lom, J. Dall, W. Strode a T. Curtis = 12 ! Ansámbel nemá hluché miesta. Majestátna hudba Alexa Northa, mi ešte práve v tejto chvíli rezonuje v ušiach, lebo počúvam soundtrack pri písaní review. Kamera Russella Mettyho je tiež geniálna, ale počul som, že pri komponovaní obrazu sedel kameraman v kúte, kde ho väčšinou zastupoval tvrdošijný puntičkár Kubrick, a tak výsledná cena Akadémie po práve patrí iba režisérovi, ktorú nakoniec obdržal práve odstrkovaný Metty ?! Je to strašne divné ! Špičková výprava výpravného kvarteta a extra vierohodné kostýmy Vallesa a Billa Thomasa, len podtrhujú a zdôrazňujú celkovú historickú atmosféru, dávnu dobu. I napriek všetkým pozitívnym aspektom, som snímku ubral jednu hviezdičku, lebo sa miestami dosť vlečie, zbytočne je natiahnutý do viac, ako 3. hodín, čiže disponuje niekoľkými nudnými pasážami, no z režiséra/mladého ucha, sa stal naprostý perfekcionista, ktorý bude neustále prekonávať hranice svojich možností... PS: V zobrazení 4K ULTRA HD som sa priblížil k samotnému kino-zážitku, čo bolo inak veľmi fajn ! (26.07.2020)

Jednoznačně úctyhodná podívaná plná dechberoucích záběrů a docela plastických postav. Jediné, co mi vadí je opravdu nešťastně naroubovaná milostná zápletka (za vším hledej ženu, u Kubricka docela časté) a samotná postava Spartaka, která je dokonale plochá a proto se u mě v závěru emoce ani nedostavily. (14.08.2009)

Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly... (31.07.2005)