21 gramů

filmy, který každý hodnotí spoustou hvězd, mě přitahují. proto jsem zhlédl i tento ponurý snímek. prvně musím napsat, že nesourodé řazení scén mám rád a tady jsem byl nad míru spokojen. bohužel spokojenost menší panovala s pomalejším rozjezdem, protože do ,, tragédie" je to vše takové neurovnané a lidi, kteří nemají trpělivost a chuť zhlédnout něco zvláštního odpadnou. to se málem stalo i mě, ale nelituji, že jsem vydržel. supr B.D.Toro, S.Penn, N.Watts a samo že režie, mě drželi v neustálé pozornosti. a třeba myšlenky - PEKLO, TO SI KAŽDÝ PROŽÍVÁ VE SVÉ HLAVĚ! jsou v kontextu tohoto filmu více než slova. (22.12.2005)

"Keď zomrieme, naše telo stratí 21 gramov. Je to duša?" Film, ktorý sa vďaka svojej neopakovateľnej dejovej skrúšenosti, rozbitej mozaike ťažkých životných ciest a jedinečnému hereckému obsadeniu, prebojoval do mojej osobnej Top-ky. Obsadeniu, ktorému dominuje najmä Naomi Watts tak, ako som ju ešte nevidela a svojimi oprávnenými psychickými stavmi mi doslova spôsobovala husiu kožu. Nevyspytateľný osud zasahujúci do života zdanlivo vyrovnaných ľudí a boj s každodenným životom. Inárritu prostredníctvom tejto depresívnej snímky prehovoril do duše snáď každému človekovi, ktorý si myslí, že má všetky predpoklady na šťastný život a vzhliadnutím tohto filmu si len uvedomí, že mu dokázal nabúrať perfektný život a očiernil mu myseľ tak, ako aj mne. Film o beznádejne nešťastných ľuďoch, ktorých môžeme pri dôkladnejšom vnímaní stretnúť i na ulici a pomyslieť si, že ich život je ako z nejakej stupídnej americkej drámy. No pravdou zostáva, že nie je. (07.08.2008)

Režisér (A.G.Iñárritu - Amores perros) se rozhodl servírovat tenhle strhující příběh jako střepy zrcadla. Když je začnete nacházet, nevíte kam patří, jenom že se krásně lesknou. Postupem času začínají vystupovat z té skládačky obrysy a detaily, aby nakonec daly dohromady jedno z nejkrásnějších zrcadel, které odráží tolik citů a emocí, že je z kina skoro neodnesete.... Výkony Naomi, Seana a Benicia jsou vpravdě nezapomenutelné ! (27.01.2004)

„Koľko životov žijeme? Koľkokrát zomrieme? Vraj v momente našej smrti všetci strácame 21 gramov. Každý. Koľko sa toho zmestí do 21 gramov? Koľko váži 21 gramov?“ Zaujímalo by ma, ako by 21 GRAMOV vyzeralo s chronologicky zostrihaným dejom. No... neviem, neviem. Priznajme si to, príbeh je riadne jednoduchý (čo ešte teoreticky nemusí znamenať zlý). Režiséra Iñárritua nemám príliš v láske, mám pocit, že je prehnane patetický (hoci sa snaží o pravý opak). Ale zasa - atmosféru má dobrú a herci v jeho filmoch zvyknú podávať takmer výborné výkony. To je tentokrát prípad robustného Benicia Del Tora, krásnej Naomi Wattsovej a jej bradaviek (a to túto podozrivú hérečku nemusím) a spoľahlivého Seana Penna. Napriek nudnému scenáru ubolené a silné. (20.03.2005)

Ze začátku může 21 gramů vypadat roztodivně. Příběh nemá děj, rozvíjí se pomalu, promítá se v něm život tří rodin. Každá z nich svým způsobem trpí a zásahem do života se to má ještě zhoršit. Neznal jsem co je realita, co je minulost a budoucnost. Prostě čekal, co se z toho nakonec vyloupne. Možná mi to chvílemi přišlo až značně překombinované, ale i tak neuvěřitelně chytlavé, že ony dvě hodiny dokázali utéct svižně na úkor toho, jak se tep filmu ubíral pomalým tempem. Nemá cenu popisovat herecké výkony. Byly ze všech úhlů pohledu naprosto výborné. Možná kdyby film nebyl tak negativní, byl bych pro plné hodnocení. Takhle mi 21 gramů v paměti vynikne jako velmi solidní krapet depresivní drama, na které se nepodívám s radostí zas tak často. Respektive jednou a dost. --- Tohle auto mi dal Ježíš. On dává a taky bere. - To určitě. Ten na nás úplně sere. (28.08.2007)