Dobrodruh z Istanbulu

Půvabná agentka, atraktivní destinace a únos významného vědce zapojeného do jaderného programu. Pár takových filmů jsem už viděl a že se jich tehdy v západní Evropě točilo dost. Je ale pravda, že ne každý takový film měl k dispozici Horsta Buchholze a výborný český dabing, tomu taky přikládám zdejší poměrně vysoké hodnocení. (16.09.2017)

Tenhle film mě provázel celé dětství (a to už byl tehdy 20 let starý ). Dle mého názoru veliká klasika svého žánru. Dostatek napínavých akčních scén a zároveň vkusný povedený humor. Scéna, kdy se hlavní hrdina pere s mužem, jenž má místo zápěstí kus železa ze zasouvacím nožem, byla moje nejoblíbenější :) . (05.02.2008)

Akási kontinentálna odpoveď na britské bondovky. Samozrejme s málo charizmatickým hl. hrdinom, s o trochu horším spracovaním, so slabšími súbojmi; akurát zamotanosťou zápletky si môžu podať ruky. Mladý a chudučný Buchholz je málo presvedčivý, o jeho súbojoch ani nevravím. Zaujímavejšie sú zvučné mená vtedajšej doby v roli záporákov - Adorf a Kinski; škoda, že v dlhočiznej stopáči nedostali viac priestoru. Plusom je aj netradičné - istanbulské zasadenie. Tam však klady končia. Chýba atmosféra a z tej nehodiacej sa a hlasitej orchestrálno-bigbíťackej hudby dúfam, že nebudem mať nočné mory. Skratkovitý dej s mizerným strihom zasa vravia o vtedajšej nízkej kvalite a skúsenostiach s akčnými filmami. Akcie je dostatok, možno aj na úkor dobrodružnosti, ale dnes je tento film iba ťažko sledovateľný bez zhovievavého úškrnu. (22.05.2018)

Dávno před tím, než se na našich plátnech proháněl Cruisův Ethan Hunt, filmový svět měl svého sympaťáka-tvrďáka-mucholapku na ženy - Horsta "Tonyho" Buchholze. Napínavá akční dobrodužná detektivka s komediálními prvky a výtečným starým českým dabingem - co si více přát? Mimochodem, geniální dabing stvořili v brněnském studiu Československé televize (Buchholz - Ladislav Lakomý, Koscina - Helena Kružíková, dále Dagmar Pistorová, Vladimír Pavlar, Milan Vágner, Jiří Tomek, Otakar Dadák, Oldřich Slavík, Blažena Rýznarová, Jiří Valchař) - kdo o nich kdy slyšel... a přesto jejich hlasy pozvihly film do výšin. Jsou to také dialogy, vedené možná trochu spisovnější češtinou a (dnes bychom řekli, že archaickou mluvou) s dnes již méně používanými výrazy, které svého diváka baví dosud. A pokud neumřeli, čekají doteď, až nějaký jouda z Bontonu nebo odjinud vezme kalkulačku a najme čtyři až šest ještě větších joudů, kteří film znovu (a za pár šupů) nadabují za den. (22.08.2010)

Viděl jsem to jako malej snad ještě za komančů a tenkrát to byla bomba. Ještě si pamatuju poslední scénu filmu, kde si hrdina se svou partnerkou chtějí po náročné akci trochu užít ve vlakovém kupé, když okno roztříští kulka a hrdina zvedne hlavu a bezstarostně řekne něco ve smyslu, že už by si padouši mohli dát pohov... (11.10.2007)