The Frame

Je to vydarená mierne fantasy ladená mysteriózna dráma od Jamina Winansa. Má dosť dobrý príbeh o dvoch úplne odlišných ľuďoch, pomerne neškodnom gangsterovi, ktorý si zarába krádežami a záchranárke, ktorí si žijú svoje obyčajné životy, až kým si uvedomia svoje zvláštne prepojenie a zisťujú, že nič nie je také, ako si pôvodne mysleli. So spracovaním som veľmi spokojný, síce spočiatku sa to na prvý pohľad tvári pomerne obyčajne, predstavia sa dve postavy a ich línie, pričom z nich si ma najprv získala len záchranárka, ale aj tak cítiť, že z toho bude niečo výnimočné a presne to sa aj stane. Po tej rozbehovej štvrťhodine sa nájde pár perfektných a originálnych nápadov, na niečo podobné si teda nespomínam a toto si ma rozhodne získalo, pôsobí to zaujímavo a bol som veľmi zvedavý, čo z toho bude. Len ma mrzí, že potom to dlhší čas graduje pomerne pomaly, pričom táto fáza je už aj celkom predvídateľná, čo je vlastne aj jediný zápor filmu, ale aj tak si to drží vysokú úroveň a pozerá sa na to skutočne dobre. Ale v poslednej polhodine to neskutočne vygraduje, toto mi už bralo dych, ako som bol z toho nadšený, jedna perfektná sekvencia strieda druhú, toto už nemohlo dopadnúť lepšie. Vyhovuje mi to aj žánrovo, fantasy je našťastie len také jemné a v úplnom základe, aby to nekazilo atmosféru filmu, skôr je to mysteriózne, napínavé, celkom aj temné, hlavne v tej neskoršej fáze a nájde sa aj nejaká tá akcia, ktorá je pre potreby filmu zvládnutá úplne ideálne. Herecké obsadenie je bez problémov, väčší priestor tu majú len dve postavy, gangster ma spočiatku moc nebavil, ale časom je už ideálny a záchranárka je výborná, tá ma bavila po celý čas. Réžia a technická stránka sú skvelé, Jamin Winans mi už predtým dokázal, že má mimoriadny talent, nepotrebuje žiadny vysoký rozpočet, aby točil výnimočné filmy a tentoraz chválim prakticky úplne všetko, kvalitná vizuálna stránka, originálne nápady, skvelá atmosféra, netradičné prevedenie, tu mu nemám čo vytknúť. A sadla mi aj hudba, ktorá sa ale od režisérovho predchádzajúceho filmového počinu moc nezmenila. Takže skutočne jedine škoda toho pomalšieho gradovania hlavnej fázy, inak by som dal aj plný počet, ktorý by si minimálne finále určite zaslúžilo. Ale aj keď to už nie je taký klenot, ako bol Ink, stále sa jedná o jeden z najzaujímavejších a najoriginálnejších filmov za veľmi dlhú dobu a rád si ho ešte pozriem. 80% (18.01.2015)

Celá teoretická fyzika se může jít bodnout, protože láááska nejenže přenáší hory, ale dokáže spojit i dva paralelní vesmíry... Trochu jsem se obával nějaké artově experimentální šílenosti pro menšinového diváka (respektive pro ještě menšinovějšího než jsem já) a dostal jsem prvotřídní surrealistickou scifárnu, jsem nadšen. První půle není nikterak složitá na chápání. Prolínání se dvou alternativních světů. Televizní seriály v prvním světě jsou realitou v tom druhém a naopak. Komunikace mezi oběma světy/realitami je možná jen skrze televizní obrazovku, symbolickou červí díru. Až potud skvělé. A v druhé půli ještě navíc k mé velké radosti děj trochu zlynchovatí, mazutovitá černá substance mi příjemně připomene tajemný černý olej z X-Files, některé záběry mi zase dají vzpomenout na Matrix nebo Inception, a to vše je okořeněno příjemnou hudbou, špetkou snesitelné romantiky, nebo nasraností na Pána Sudby... A ještě bonus navíc - v jedné ze dvou hlavních rolí účinkuje jedna moc sympatická a okatá chica... nebo snad Hebrejka?(Mualem) Každopádně výsledkem je bravurní pětihvězdový film a můj doposud nejpřekvapivější a nejsilnější filmový zážitek letošního roku! (03.03.2015)

Režisér si pohrává s divákovou důvěrou v příběh, kdy se jedním dechem (vysmívá?) kritizuje hollywoodský pohled na životy lidi a i poptávku ze strany gauče moderního konzumenta. Scénář spojující dva světy - nereálný jakožto seriál a reálný jakožto pohled diváka se svým životem se otáčí jako mince ve vzduchu. A nejde o to, kdo má reálný příběh, ale o to, kdo to řídí - jakýsi tvůrce osudu; ďábel místy nad Bohem/Tvůrcem? "And the writer would not write him, and if the writer were to trap him in this house the devil would tear the house down." (08.07.2017)

Život píše seriály aneb dokud nás epizody ne(rozdělí)... Tak nějak bych viděla nekonformní pokus o znepokojující rozebrání reality, který mě svým stylem vedl k podezření na dílo s podpisem Gaspara Noého ještě před duševní poruchou... nakonec má Jamin Winans jen podobný rukopis s citem pro fantastický obraz a úžasný hudební podkres. Kdo stejně, jako já, občas vidívá fakt divný věci (a lidi), nebude mít až takový problém pochopit Winansovu symboliku sdělení, umocněnou dvojicí, na kterou se opravdu dobře dívá a třeba leckoho napadne prolítnout své vlastní, zpackané epizody - pak už jen propustit scénáristu a dopsat si šťastnější konec poslední řady... neplatí pro diváky "Růžovky", ti už svou pravidelnou dávku emocí dostávají, ty skutečné by je mohly i zabít. (30.03.2016)

David Carranza a Tiffany Mualem hrají sami sebe, ale zároveň sami sebe nehrají. Zápletka srší originalitou, jaká se dnes vidí málokdy, ale přesto nabízí řadu "racionálních" vysvětlení a to i vzdor tomu, že tam jezdí ten divnej chlap na tříkolce. Nicméně s blížícím se závěrem všechny ty očekávané konce vzaly za své a film dostal zase úplně jiný rozměr a tentokrát jsem neměl ani minimální tušení, jak celá tahle melancholická žánrová všehochuť dopadne. Vedle místy až hypnotické režie i hudby zaujmou i neokoukané tváře ústřední dvojice. Pořád si nejsem jistý, jestli jsem v tom měl na konci jasno, ale v čem jasno mám je, že se mi to líbilo. 80% (08.01.2015)