Japonsko,
2008, 20 h 48 min
(Minutáž: 24 min)
Režie:
Tomomi Močizuki,
Satoši Nakagawa,
Jasuo Cučija,
Kazunobu Šimizu, Taidži Kawaniši, Jukio Okazaki, Daisuke Cukuši, Hideki Hosokawa, Šingo Učida, Osamu Kobajaši, Seimei Kidokoro, Kacuma Kanazawa, Nobuharu Kamanaka, Jasuši Muroja, Jasutaka Jamamoto, Hirokazu Hanai, Rjúiči Kimura, Osamu Sekita, Takaši Annó, Dae Hoon Kim, Cutomu Šibajama, Acuši Jano, Šinpei Ezaki, Džun Takahaši, Šigeru Jamazaki, Hirojuki Okuno, Šin'ičiró Ozawa, Hideaki Uehara, Kacumi Terahigaši, Akio Hosoja, Rjó Tačiba, Masajuki Óseki (více)
Hrají:
Juki Kaida,
Ajumi Fudžimura,
Bin Šimada,
Majumi Tanaka,
Megumi Hajašibara,
Miina Tominaga,
Šúiči Ikeda,
Čika Sakamoto,
Tošijuki Tojonaga,
Juka Komacu, Masahito Jabe, Satomi Sató, Rina Hidaka, Kišó Tanijama, Sumi Šimamoto, Júsaku Jara, Kazuhiko Inoue, Masato Hirano, Takaši Nagasako, Hadžime Iidžima, Eriko Fudžimaki, Marija Ise, Ako Majama, Jošikazu Nagano, Akiko Kimura, Júsei Oda, Kóki Harasawa, Naomi Šindó, Noriko Hidaka, Rjóiči Tanaka, Takeharu Óniši, Masa'aki Cukada, Kanako Tateno, Seizó Kató, Naomi Kusumi, Hiroko Niši, Jumi Tóma, Hiromi Konno, Mika Macuoka, Jasuhiko Tokujama, Maja Okamoto, Kódži Jada, Tomomiči Nišimura, Kumiko Nišihara, Hiromi Curu, Micuaki Madono, Ken'iči Ono, Jošihisa Kawahara, Takuró Nakakuni, Miki Nagasawa, Tóru Furuja, Naomi Nagasawa, Kudžira, Maria Jamamoto, Jošiko Macuo, Juka Nišigaki, Orie Kimoto, Jasuhiko Kawazu, Daisuke Macubara, Kacumi Čó, Micuhiro Ičiki, Kótaró Nakamura, Jódži Ueda, Masafumi Kimura, Masataka Sawada, Kimiko Saitó, Mariko Kóda, Rjúzaburó Ótomo, Kazumi Tanaka, Micuko Horie, Asami Sanada, Osamu Sakuta, Cujoši Kojama, Čie Nakamura, Takajasu Usui, Takuma Suzuki, Umeka Šódži, Marie Mijake, Rjó Sugisaki, Keidži Hirai, Hitoši Bifu, Džin Urajama, Taketora, Tomoko Naka, Acuši Ii, Jasuko Hatori, Masato Funaki, Eidži Marujama, Hiromu Mijazaki, Aiko Hibi, Kataši Išizuka, Šózó Sasaki, Osamu Mukai, Širó Gó, Seiko Tamura, Eri Jasui, Jóiči Nišidžima, Mami Nišikawa, Fumihiro Okabajaši, Jú Šimaka, Kóta Sató, Masumi Kagejama, Keiko Mizutani, Fumio Macuoka, Hiroši Takahaši, Tamio Sobami, Rjó Agawa, Mijuki Kawašó, Rika Komacu, Jasuo Saitó, Miku Jošikawa, Aja Sawano, Tacu Kaneko, Kokoro Tanaka, Asami Okamoto, Isao Teramoto, Wataru Hatano, Kajo Koniši, Oma Ičimura, Jutaka Aojama, Čiwa Saitó, Eiko Jamada, Minami Takajama, Ai Orikasa, Kaori Harada, Mičie Kita, Rumi Taširo, Kazue Ikura, Tamio Óki, Takajuki Sarai, Hisajo Janai, Rjótaró Okiaju, Hiroši Širokuma, Hideo Išikawa, Hiroši Naka, Ken'iči Ogata, Kajo Koniši (vypravěčka), Acuši Sekiguči, Fumi Mikawa (více)
(další profese)
Obnovené World Masterpiece Theater vydala po Konnichiwa Anne: Before Green Gables svůj druhý plod, Porphy no nagai tabi, adaptaci románu pro děti Sirotci ze Simitry, odehrávajícího se v padesátých letech v Řecku. Porfy a jeho sestra Mina žijí v zapadlé vesničce Simitra kdesi poblíž Patrasu. Porfy dík vlivu svého otce automechanika zbožňuje auta všeho druhu. Občas pro svůj koníček dokonce zapomíná na své povinnosti školáčka, pasáčka koz a staršího bratra. Pokud však kolem nejede nic motorizovaného, lze se na něj spolehnout. To Mina je založena technicky podstatně méně, okouzlují ji staré mýty a vůbec velké příběhy. S jejich pomocí rozvíjí svou fantazii. I přes spoustu práce jim přináší život na venkově spoustu radostí. Když se jim vrátí otec a začíná pomalu, leč s úspěchem budovat a rozšiřovat svou dílničku, zdá se, že budoucnost nemůže již nic ohrozit. Zdání klame. +++++ Začínám si myslet, že vidět jedno dílo z World Masterpiece Theater znamená vidět všechny. Lineární, téměř dokonale chronologické vyprávění, jednotný styl kresby, malé experimentování se stylem. Díky neexpresivní, uměřené kresbě získává sice seriál na realističnosti, leč rovněž tíhne k jedné či dvěma stejným "atmosférám". Střih se spokojuje s tím, že slouží diváku, aby se v příběhu snáze orientovat, pramálo však udává rychlost a tempo. Jen hudba, které ovšem chybí dostatečná variabilita, spolu s výrazy tváří, gesty a tónem hlasu postav, o nichž lze říct totéž, co o hudbě, mění působení seriálu na diváka. O svébytném stylu se tu nedá hovořit a vtažení do děje vydrží sotva pár dílů. +++++ Nakonec jen a pouze postavy s jejich dosucha obnaženými příběhy aby táhly vpřed tu káru s dějem. Mají na to? Na 52 dílů jim dech nestačí. Jsou sice podstatně propracovanější než bývá v průměrném anime zvykem, ale pokud jim nic nepomáhá, stačit to nemůže. Opravdový vývoj podstupuje snad jen Porfy, přičemž spočívá jen v mírném nárůstu podezřívavosti a postupného prokoukávání toho, jak to ve světě chodí. Jakýsi skorovývoj zažívá i Mina, z veselé traumatem v uzavřenou a němou a pomaličku zase zpět. Ostatní postavy zůstávají buď stejné nebo vlivem Porfyho čistoty jakoby zázrakem nachází lék na své zraněné srdce, získávají k němu důvěru apod. +++++ Jelikož jde v podstatě o road "movie", tedy road seriál, mohlo by nám připadat zajímavé, jaké příběhy Porfy postupně odhalí o těch, které na cestách potkává, leč jsou to samé staré známé situace, které lze popsat jednou, dvěma větami. +++++ Spisovatel Bonzon zřejmě psal svůj román jako "zprávu o stavu společnosti", svého druhu sociální kritiku, která se ovšem při převedení do seriálu ztratila. Porfy potkává prostitutky (hnedle dvě), přičemž se skorem zdá, že takové povolání taky někdo musí dělat. Jasně, být herečka je lepší, ale tak neprskej, že tys kurvička. Po příčinnách chudoby, sociální nerovnosti, zločinu, společenského vyloučení "lůzy" se anime nepídí. Někdo řekne: "Proboha, vždyť je to pro děti!" Těžko mě taková odpověď uspokojí, když se ona témata opravdu zřetelně otevírájí, ale nijak nehodnotí, neuzavírají a nerozvíjejí. +++++ SPOILERY. Čekal jsem tedy trpně na závěrečné shledání Porfyho a Miny, o kterém jsem díky národnosti autora a klíčovému významu filmu Bouqet of Paris pro život Miny již mnoho dílů správně tušil, že se odehraje v Paříži. To kritické míjení těch dvou v nejtěsnější blízkosti, ta náhoda, co je táhla k sobě, ale schválně nikdy ne dost, konečně to vše skončilo. Slabé ***. () (méně) (více)