Nell

Netradičná filmová látka bola pre tvorcov i hercov určite ťažkým orieškom, no kým Jodie sa s úlohou divokej Nell popasovala skutočne na úrovni, scenáristi si nemohli odpustiť dokonalý koniec v štýle "žili šťastne, až kým nepomreli", ktorý posúva inak reálne pôsobiaci príbeh za hranice uveriteľnosti. Hlavne zásluhou skvelej Jodie mi však určite ostane v pamäti. (20.08.2012)

Příběh natočený tak, jak by se to v reálném světě nemohlo nikdy odehrát. Je to divné, ale přesto mě oslovil. Jodie Foster dokázala to, že jsem seděla jak přibitá a ohromeně zírala na její výkon. K tomu se vše odehrává v překrásné přírodě. Překousla jsem i scény u soudu nebo závěr, to si prostě Amíci neumějí odpustit. Určitě film stojí za podívání. (17.01.2014)

Takhle promarnit zajímavý námět a takové herce k dispozici...scénárista i režisér na odstřel za tohle. Začátek je velice slibnej, Jodie je tu k zamilování ještě víc než kde jinde, ale jak se do toho začne srát ta doktorka i její šéfové, začíná to nabírat blbej směr. Ve chvíli, kdy ji vezmou na první výlet do města, tak je to na ranu. Druhá půlka filmu už mě nasírala jen víc a víc. Takže ty dvě jen za Jodie. (02.01.2021)

Nell jsem viděl už kdysi dávno jako čerstvou novinku v kině. Ano, byl jsem totiž tenkrát taková trubka, že jsem chodil do kin i na takovéhle středoproudové komerčárny, nechal jsem se totiž lehce ošálit anotací o moderní divošce, hovořící svébytným jazykem. A on ten příběh opravdu není nezajímavý, naopak, jen by ho ale scénárista nesměl "vylepšit" několika metráky melodramatického patosu a v hlavní roli by nesměla exhibovat Jodie Foster. Jestliže tady často obrazně píšu, že jsem u nějakého filmu málem umřel trapností, tak tady to platí dvojnásob. Při Nelliných svébytných, neboli mentálně retardovaných pazvucích a grimasách, jsem se propadal do hlubin přímo metafyzicky děsivého splínu a beznaděje a chtělo se mi umřít. A při jejím závěrečném proslovu před soudním dvorem... No nebudu lhát, umřel jsem doopravdy. Teď píšu ze záhrobí, abych ještě než se odebéřu do barda nebo Elysionu nebo kam, varoval všechny dosud živé: Lidé, bděte! Tohle si opravdu radši nepouštějte, je-li vám život milý! Ehm... Ale dám přece jenom aspoň jednu, protože přítelce se to líbilo. (06.02.2022)

Nádherný, dojemný příběh, který chytne za srdce a nabídne víc než jen výchozí bod pro úvahy o tom, že každý žijeme ve svém světě, a o kompetenci společnosti ty více odlišné světy rozbíjet a určovat co je a není normální. Strhující Jodie Foster, která si celý film ukradla pro sebe, podává přesvědčivý obraz ženy vyrůstající mimo „civilizaci“ formující i deformující přirozenost člověka, jeho myšlení i chování, ženy přesto svým způsobem postižené traumaty vlastními i předanými matkou. I když závěr, zejména Nellina závěrečná řeč, příběh poněkud vyhodila z roviny uvěřitelného, zůstává dalším z těch vzácných příběhů, které se zaseknou hluboko do srdce a člověk na ně nikdy nezapomene. (03.02.2011)