Režie:
Renzil D'SilvaScénář:
Renzil D'SilvaKamera:
Hemant ChaturvediHrají:
Kareena Kapoor, Saif Ali Khan, Om Puri, Diya Mirza, Vivek Oberoi, Kulbhushan Kharbanda, Kiron Kher, Cheryl Alessio, Shishir Sharma, Carl Burrows (více)Obsahy(1)
Avantika je krásná indická profesorka psychologie působící v New Yorku. Při návštěvě Indie se sblíží se sympatickým Ehsaanem. Provdá se za něj a spolu odletí zpět do Ameriky, kde si Ehsaan najde místo učitele islámu. Avantika ovšem brzy zjistí, že s jejich sousedy, indickými muslimy, není něco v pořádku. A možná není něco v pořádku ani s jejím manželem... (Niktorius)
(více)Recenze (7)
║Rozpočet $11miliónov║Tržby USA $754,268║Tržby Celosvetovo $7,938,154║ ()
V začátku sledujeme bleskurychlé namlouvání sebevědomého rošťáka a spořádané krásky, ale už za chvíli se film překlopí do plnohodnotného dramatu snímaného s dramatičností hororu. Lekačky, napínačky a temná hudba vytvoří dokonale hrůzostrašnou atmosféru. Kdyby se jen lidi nezačali chovat jako tupohlavci po odstranění půlky mozku! Statečný kameraman bojuje s teroristy zcela sám a nezavolá policii, protože… proč vlastně? Nikdo netuší. Vyděračská linka s otcem zcela zapadne. Žádnou z žen ani nenapadne zkontrolovat kabelky a zjistit, proč jsou najednou o pár kilo těžší. FBI vyblokuje půlku svých členů při čekání na základě anonymního a zmateného telefonátu. Zázračné přežití v bezprostřední blízkosti výbuchu… atd. Ocenit se dá snaha neukazovat svět zcela černobíle (i když vyznění je jednoznačné) a dobrá a opulentní výprava. Nesmysly ale filmu hodně ubližují. SHRNUTÍ: Bacha na tetičky zapálené pro džihád! ()
Veľmi dobre zvládnutý príbeh s tématikou martýrov a terorizmu. Avšak tá atmosféra je v porovnaní s americkými filmami plnými propagandy neporovnateľná. Indovia sú v tomto smere predsa len oveľa objektívnejší a dokážu každú tému podať aj z viacerých uhlov pohľadu. Aj keď to začalo ako nejaká sladká romanca, už po pol hodine bolo jasné, že sa z toho vykľuje riadny thriller. Škoda, že pointa ohľadom prepojenia Ehsaana bola odkrytá tak strašne skoro, lebo na tom sa dala postaviť ešte lepšia zápletka. Ale inak musím vyjadriť viacmenej spokojnosť, hoci niektoré časti pôsobili trošku nevyvážene. Džihád možno príde mnohým ľuďom zvrátený, ale práve tu je pekne obsiahnuté všetko aj z druhej strany, hoci pomsta plodí opäť len ďalšiu odplatu. Kareena Kapoor ma v úlohe spočiatku naivnej Avantiky celkom prekvapila, ale opäť to bola len ďalšia ukážka jej neuveriteľne širokej perspektívy hereckého umenia. ()
Celý tento film je natočený z veľmi ľudského pohľadu. Rozoberá vážnu tému terorizmu, ale dáva možnosť vidieť ju aj z iného uhla. Tu boli teroristi ľudia, ktorím bolo ublížené, prišli o svojich blízkych a hľadajú pomstu. Z môjho pohľadu je tento film viac o láske, zúfalstve a pomste, ktorá žiaľ vyústila do násilia zvaného terorizmus. Film nikoho neospravedlňuje, neobviňuje. Ukazuje ako každé násilie ničí životy a nie len tým, ktorí zomrú, ale hlavné tým ktorí prežijú. Veľmi smutný príbeh Kareena a Ali sú ako dvojica neprekonateľní, Kareena je naozaj Pani herečka. ()
Po mnoho stránkách poučně naučnější a více ze skutečného života než jiný snímek hlásající, že se jmenuji Khan, jsem muslim a nejsem terorista. Není zde přítomna ani obscedantní touha po setkání s prezidentem, kterému by to vše rád vysvětlil a rovněž ani nemilosrdné udání těch, kteří s terorismem problém nemají. Zdejší Khan si s tím rozhodně hlavu neláme a jde na to pěkně od podlahy. Zvláště, když má zálibu v hraní si s plastelínou a hodinkami. Dobré varování pro všechny vdavek chtivé slečny, ale ty si stejně říci nenechají, tak ať si to poté řádně užijí. Poslechnout rodiče není mnohdy vůbec od věci. I výrok jednoho muslima, že v první řadě jsou ONI muslimové a ne Američané, jasně ukazuje, že ONI se jako celek nikdy nepřizpůsobí a ani nechtějí. A to jsou USA směskou všeho možného, i tak mají zase problémy. Nevidí lidi, vidí jen jejich náboženství. To ovšem musí být také „to správné“, neboť se mažou i mezi sebou. Ach, ty muslimské problémy! Nechápu tedy, proč kamkoliv lezou, ať si zůstanou pěkně doma a v pohodě se svými. Ale šířit víru je další povinnost, tak se rozlézají jako kobylky všude kam můžou a kde jim je to dovoleno. S příchodem si začnou ihned stěžovat, že to není takové, jako u nich a začnou si nárokovat. Opravdu ukázkové to chování, naznačující kvalitu těchto lidí. Shlukují se pěkně pospolu a než si hloupější z nás něco uvědomí, je už pozdě. A nikdy nekončící problémy začínají. Vyřešit se dají jen tím, že se sami změní, ano humorná představa, nebo se komplet vyhází, jiné řešení ještě nebylo vymyšleno. Mít kurz o dopadu islámu na Západ? To se dá vyučovat? Vždyť by se to dalo shrnout do pár slov, možná vět a pozitivní by vskutku nebyly. To kurz o muslimské identitě a moderním světě zní nadějněji, zvláště, když ho přednáší sám zkušený terorista. Tam jsem se dozvěděl, že slovo džihád je v Koránu zmínění asi 41krát. Milost, mír a soucit 355krát. Takže z toho jasně vyplývá, že je islám náboženstvím a šiřitelem lásky. Média, pseudohumanisté a pravdoláskaři měli pravdu. To mi úplně změnilo život a uvažování. 1:7, skvělé číslo! Jen jeden muslim ze sedmi vás bude chtít zabít pro..., ono se vždycky něco najde. A pozor najdeme tu i závazný slib. Muslimové se vrátí odkud přišli, až my učiníme totéž. Tak vážení, tohle beru!!! Žádná humanitarní pomoc, žádná pomoc, nechat je být a maximálně jen obchodovat. Vrátit všechny ty ukřivděné věčné uplakánky na Východ, černochy do Afriky, ať se sami starají, pak tam zavládne mír a pohoda, jaká tam byla vždy, dokud tam nevstoupila noha bílého muže. Kde to mám podepsat? Věčné téma oni nám ublížili, my zase ublížíme jim je nekonečné kolo. Co špatného udělalo šestileté dítě v Afghánistánu, že muselo umřít? A co udělalo šetileté dítě v USA, když zemře při jejich výbuchu? Rozdíl prosím! Zase ti, kterým ublíží oni za ublížení, mají právo ublížit zase jim. Asi by neškodilo si přečíst i jiné knihy z jiných náboženství, které učí, jak z toho karmického kola pryč, nebo se obrátit na někoho, kdo chápe, že litera zabíjí, ale Duch dává život. Takto se získává jedině trvalé utrpení, nikoliv vysvobození. Argumenty o ráji za zabíjení jsou na úrovni pohádek pro předškolní děti. Taková musí být i výsledná kapacita mozková a stupeň porozumění těchto lidí. Tímto se rozhodně nezastávám USA, ti mi též už dlouho značně pijí krev, ale ti do toho netahají Boha a víme moc dobře, že jejich modlou jsou peníze a moc. Po této stánce je film výbornou ukázkou myšlení těchto lidí a jejich pohnutek v touze po jejich lepším světě. S. A. Khan a K. Kapoor jsou jako vždy skvělí. V. Oberoie moc nemusím, ale po herecké stránce s ním nemám větší problém. To má oblíbená D. Mirza mnoho prostoru nedostala, ale i tak jsem rád, že jsem ji mohl vidět. Hudba nepříliš výrazná, nepřekračující hranice průměrnosti, příběh jen doplňovala, než aby byla sama o sobě dominantní, kategorií samou pro sebe, jak to mnohdy bývá u hlavně starších indických filmů. Jelikož se mi snímek líbil, mohu mu ledasco odpustit a hodnotím tak za čtyři hvězdy. Oproti nevěrohodnému, úsměvnému, naivnímu, až infantilnímu My Name Is Khan ukazuje Kurbaan vše v daleko přirozenějším světle, založeném na reálném světě, nikoliv na vysněném. () (méně) (více)
Těžko tento film hodnotit z evropské perspektivy. Odsud to vypadá trochu prvoplánově a prediktabilně, ale zato celkem velkolepě a emotivně - což je struna, kterou Indové rozhodně umějí rozeznít. Je to vlastně film o touze po pomstě, o moci, kterou takové negativní přesvědčení má, a kterou dokáže člověka obmotat pavučinou nevratných důsledků a tíživých komplikací. Jsou lidé, kteří tomuto parazitu mozku z důvodů, které považují za dobré, dobrovolně obětují celý život. V každém případě musím vyseknout poklonu vynikající indické produkci, která neponechává stranou žádný detail, nu a přiznejme si, vládne také tučným finančním zdrojem, z něhož ovšem umí vytěžit maximum. Kéž by takto dobře odvedená produkční práce provázela častěji i filmy americké či evropské. Činnost zdejší teroristické buňky se příliš neliší od těch, které známe z jiných filmů, s tím rozdílem, že je takřka výlučně rodinná. Pro účel odplaty se zneužívají přátelé a členové vlastní rodiny, v rámci svaté věci oddaní překračují běžné etické hranice. Dílo však nastiňuje i to, proč se tak děje, a jak fungují člověku vlastní mechanismy pomsty i zaslepenosti. Druhou polovinu filmu vyplňují scény příbuzné standardním špionážním thrilerům přerušované psychologickými vsuvkami rozhovorů a úvah jednotlivých představitelů, jež stojí za to si vyslechnout. Jistou snahu po komplexním pochopení komplikovaného sociologického jevu, kterým terorismus bezpochyby je, cítíme ve vyspělejší formě i z pozdějšího seriálu Homeland (jež ovšem co do strhujícího zážitku nelze s tímto dílkem srovnávat). Není to úplně nezáživná podívaná a sled dějů i detailů dokáže zaujmout, propagandistická tendence ovšem zčásti snižuje realistický dojem z díla, takže namísto skutečných postav stále vnímáme herce a namísto plynulého děje tušíme rozfázovaná schémata, která z pod hladiny klišé jen lehce vystrkují růžky. Některé pasáže duchaplností zrovna neoplývají, ale k úplné lacinosti se film nikdy nesníží. Oceňuji, že se, alespoň dle mého soudu, film zdržuje utvrzování ve stereotypech o jednotném muslimském zlu. Poslední minuty jsou napínavé, legrace to zrovna není a hle, i bollywoodský film se obejde bez happy endu. ()
90% filmů, v kterých kdy měl prsty Karan Johar vyvolává otázku – „Karane, proč?!!!“ Tento film není výjimkou. Jde o jedno velké WTF na základy náboženské tolerance, takový Žid Süss v indickém podání. Muslimové jsou tak zákeřní a strašliví, že už na to ani nejsou měřítka. Ubohé Kapoorovské děvče, ten nevinný květ, který se dostane mezi Khany. Thriller měl pravděpodobně odsuzovat pouze Džihád, nicméně se povedlo, že odsoudil Islám jako celek. Znovu: „Karane, proč?!“ To měli doma nějaké rozhádané období nebo co...? ()
Reklama