Buď zdráv, umělče!

Film o stárnoucím umělci, který sice nestíhá, ale pořád hraje jen štěky mi v mnohém připomíná Záletníka, v kterém hrál hlavní roli zde sekundující Jean Rochefort. Nicolas má mnoho představ, tužeb, ale žádná se asi jen tak nesplní a roky běží. Věše se ale odehrává pořád ve stejném kolotoči. A zatímco jeho přátelé se posouvají dál, N. Montei tak nějak chápe, že běh svého osudu nezmění a trochu rezignuje. Lehce hořkosladká komedie s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli, který není špatný, ale scénář za mě trochu pokulhává a po čase přestává bavit tím, že se nikam moc neposouváme. Spíše jen sledujeme život herce, který prakticky nemá šanci odbočit z cesty, kterou si před lety zvolil. A když už se o to pokusí, dopadne nevalně. (12.01.2023)

Yves Robert neporušil tradici a opět si střihnul miniroličku, ale hlavně potvrdil že je král detailního vtipu (Marčelo a výlev na přízvuk ), kterýho je ve filmu tolik, že by uživil i dětské nebožáky v čínských továrnách. Svoje polýnko do ohně si přiloží i tandem Mastroianni - Rochefort při některých scénách jsem měl pocit, že snad ani nebyly hráný, ale improvizovanýi (číšník, odchod slečny od stolu a následný smích). A to všechno podtrhuje geniální skladatel Vladimír Cosma, který dává každýmu francouzskýmu filmu galskou duši. Film není postaven jen humoru, ale i na uvolněné až boheméské atmosféře pro kterou mám hroznou slabost. (19.10.2014)

Veľmi pekná sonda do hereckého života naplneného každodenným striedaním štácií, pódií a štábov. Marcello Mastroianni tu skvele stvárnil obyčajného herca Nicolasa Monteia, ktorý nie je žiadna hviezda a sa so svojím priateľom a kolegom Clémentom   borí s každodennými súkromnými aj pracovnými problémami. Na tomto pozadí sa však rozohráva aj Nicolasova vzťahová dráma. Ten síce nie je sukničkár, ale všetky jeho vzťahy sa mu z toho či onoho dôvodu rozpadajú pred očami a hoci mnoho situácií má humorný náboj, záverečná scéna je smutnou alegóriou jeho osudu. Súkromného aj profesionálneho. Produkcia je veľmi dobrá a hudba Vladimira Cosmu sa výborne stará o melancholickú atmosféru. Okrem vynikajúceho Marcella Mastroianniho tu účinkuje množstvo jeho rovesníkov, ktorí svoju prácu robia rovnako skvele. 70% (06.10.2024)

Dávám 3 pouze z úcty k M.M. Těchto filmů o neúspěšnosti umělců, manažerů, podnikatelů, , spisovatelů, výtvarníků,  politiků jsem viděl asi 100. Byla to móda 70. let. Ale proč se na to dívat? Dobrou náladu to nepřinese a umělecký majstrštyk to není. Emotivita zcela nulová.  Naprosto zbytečně vyplýtvaný film Kodak. (07.01.2023)

Melancholická až smutná komedie, kterou velikán francouzského filmu Yves Robert natočil mezi oběma díly Velkého blondýna, po těch skoro padesáti letech na dnešního diváka už jaksi nefunguje. Nepodařilo se mi ji vidět v 70.letech, kdy šla i v našich kinech, a kdy byl Marcello zřejmě italskou mužskou hvězdou č.1. Tehdy mohlo působit vtipně, že herec jeho formátu hraje druhořadého čurdaře a dabéra. A tehdy by mi k radosti a uspokojení jistě stačilo už to, že je to "západní", barevné, dabované (Voska super!) a že tam hrají Mastroianni s Rochefortem. Dnešnímu mladému divákovi, nepamatujícímu Marcellovu zlatou éru, zřejmě tento snímek neřekne téměř nic. Ostatní Robertovy filmy (vedle Knoflíkové války mj. právě dvojice filmů o Blondýnovi, Záletníkovi nebo z Provence) jsou o třídu výš. (14.01.2023)