The Trials of Oscar Wilde
Súdne procesy s Oscarom Wildom
The Man with the Green Carnation
Režie:
Ken HughesScénář:
Ken HughesKamera:
Ted MooreHudba:
Ron GoodwinHrají:
Peter Finch, Yvonne Mitchell, James Mason, Lionel Jeffries, Maxine Audley, James Booth, Laurence Naismith, Nigel Patrick, Anthony Newlands (více)Obsahy(1)
Vyprávění o soudním sporu mezi Oscarem Wildem a Lordem Queensburrym a o tragickém obratu, jenž kvůli tomu poznamenal literátův život. Titulní roli bohémského irského básníka a dramatika ztělesnil Peter Finch. Film, jenž čerpá z dobových soudních zápisů, zobrazuje soudní spor z konce 19. století mezi Oscarem Wildem a markýzem Queensburym. Iniciátor Wilde jej prohrává, načež je sám kvůli svému homosexuálnímu vztahu s markýzovým synem Lordem Douglasem obviněn ze sodomie. Wilde je odsouzen k pěti letům vězení a veřejné ponížení vede kdysi hrdého básníka k napsání nesmrtelné básně „Balada o žaláři v Readingu“ i k jeho předčasné smrti v roce 1900. Snímek v době uvedení do kin balancoval na hraně zákona, neboť homosexualita byla v roce 1960 v Británii stále trestným činem. V USA byl film uveden pod titulem Proces s Oscarem Wildem (The Trial of Oscar Wilde), čímž bohužel zanikla dvojznačnost množného čísla, které je užito v britském názvu; původní dvojznačnost nebylo možné převést ani do českého překladu titulu, neboť anglický termín „trial“ znamená kromě soudního sporu také strast, utrpení či trápení. V určitých oblastech se snímek objevil také pod názvem Muž se zeleným karafiátem (The Man with the Green Carnation). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Rozmáchlejší a rozsáhlejší než ve stejném roce premiérovaný (což je velká zvláštnost, až unfortunate) téměř stejnojmenný film s Robertem Morleym v hlavní roli. Ale také víc ukecaný, protože pikantní detaily celého případu nejsou to, co by ospravedlňovaly půlhodinovou stopáž navíc (a co postrádám ve zmíněném srovnávaném snímku). Příkladem - Oscar jede do Francie, zatímco Gregory Ratoff ho tam rovnou ukáže v baru, Ken Hughes ho nechá pět minut kecat na nádraží. Nešťastná to doba, když jdete k soudu jako poškozený a kvůli jednomu slovnímu zaškobrtnutí skončíte jako odsouzený. Oba snímky jsou vzhledem k datu svého vzniku značně pokrytecké, co do hodnoty skutkové podstaty "zločinů" Wildovi dokázaných. ()
Tohle zpracování zásadní kapitoly života Oscara Wilda ve srovnání se životopisem z roku 1997 (OSCAR WILDE - titulní role Stephen Fry, v roli Bosieho Jude Law) bohužel není tak poutavé. V roce 1960 pravděpodobně nebylo možné akcentovat homoerotickou stránku přátelství Wilda a Bosieho a tak člověk, který zhlédne tento film, může mít za to, že Wilde byl stoprocentní heterosexuál - což asi nebyl.... Nicméně Peter Finch v titulní roli jej tak hraje a je přesvědčivý. ()
Barevně přebujelé drama, které se povahu největšího génia mezi literáty snaží velmi nenápaditě vystihnout jeho zprofanovanými aforismy. Vyjma hereckých výkonů potěší (třebaže jen povrchním) hnípáním v neustále aktuálním problémů – kde jsou limity spisovatelů, resp. měly by nějaké být, když dílo je dílo a osobní život je osobní život? Tvůrce možná inspirovala událost ze Spojených států, kde čtyři roky před natočením Procesů uhájil své Kvílení Allen Ginsberg. Apendix: film Wilde (1997) Briana Gilberta lze částečně vnímat jako remake. 70% ()
Oscara Wilda, írskeho trochu samoľúbeho básnika a literáta vyznačujúceho britkým duchaplným humorom ( znamenitý Peter Finch ) na vrchole tvorivých síl ( práve dopísal Aké dôležité je mať filipa ) dobiehajú vlastné city k impulzívnemu mladíkovi ( John Fraser ). Práve mladíkov otec makríz Quensberry ( Lionel Jeffries ) rozpúta sériu nekonečných procesov, ktoré navždy poznačia umelcov život. Ken Hughes sa náročnej úlohy zhostil veľmi dobre a dokonale vykreslil dobu, v ktorej sa príbeh odohrával. 4* ()
Byl Oscar Wilde homosexuál? 1) Film poznamenala snaha o dějovou věcnost a pravdivost, což ovšem nemusí (a v tomto případě ani není) v souladu s pravdou uměleckou. Wildovu zřejmou homosexualitu zastupují prudérní náznaky, což je snad v souladu s dobovým vyjadřováním a dobovou morálkou (jak konce 19. století, tak i roku vzniku filmu), ale výpovědní hodnota takovéto presentace je nízká. Pokud chtěli tvůrci zobrazit průběh známých procesů, pak odvedli slušnou práci. Já bych ovšem dal přednost dokumentu. 2) Jinak řečeno, film je trochu nudný, popisný, prvoplánový a poplatný době vzniku a jejímu vnímání homosexuality. Vidět znovu nemusím. ()
Galerie (5)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Reklama