Soom
Dych
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (75)
Filmový básník Kim Ki-duk tentokrát narazil. Dech bohužel neobsahuje nic nového a celý film je jenom laciná báchorka o tom, kterak se citově vyprázdněná žena zamiluje do vězně odsouzeného na smrt. Nijaký scénář a rádobypoetické okamžiky dávají pocit, že tohle natočil někdo, kdo se za Kim Ki-duka jen vydává. ()
5796. Nekomfortnú celu obýva trojnásobný vrah Jin so samovražednými sklonmi. Je pomätený, je márnivý a čaká na popravu. Jeho bývalá známosť Yeon čo by rozpoltená osobnosť si činmi pýta psychiatra. V rozhádanej domácnosti tlmočí svoje krivdy tichom, pri návštevách žalára, prejavuje znovu obnovené (kostrbaté) sympatie a šíri falošný spev. Kim už zopár rokov kráča malými krôčikmi po okraji rozľahlej priepasti premotivovanosti, avšak tentokrát sa (pre poistenie) podradne uvelebuje na méte otravnej kreatívnej frigidity. Tapetuje/uctieva jar-leto-jeseň-zimu, spoluhlásky/samohlásky opätovne zamyká do úst ponižovanej ženy. Sleduje, opakuje, hapruje. Čiže prostoreko, vykráda sám seba a ideovo fučí ako dvojdňový jarmočný balón. Takáto prázdnota sa rozdýchať nedá a starého dobrého samouka/"outsidera" už asi tak skoro nespatrím, ale veľmi rád sa budem mýliť. ()
K čemu jsou Kim Ki-dukovi výborní herci, když snímek stojící na poetičnosti jí ve výsledku obsahuje sotva stopové množství? Správně, k ničemu. Již námět o sbližování zhrzené manželky od úplné, byť nefunkční rodiny a k smrti odsouzeného nemluvného zločince, který touží spáchat sebevraždu, neslibuje mnohé, ale mohl z toho být potencionálně dobrý film. Ovšem tentokrát se "djůk" utl opravdu hodně a místy až nesnesitelně. ()
Já bych opravdu neházel Dech do odpadu, určitě je to zajímavý počin, jen v dobré společnosti ostatních Kim Ki-Dukových filmů trošku zapadá, působí malinko rozpačitě, včetně toho co by měl vlastně divákovi sdělit - jinak zůstává ta klasická poetika obrazu a symbolu, v tom je pan K. mistr. Ještě popřemýšlím a zauvažuju, zatím 6,5/10 PS: druhý den - na druhou stranu po delším uvažování člověku příjde že je Dech zbytečně odtažitý a jako by se nikoho netýkal - ani postav, ani režiséra a ani diváka... má potom takový film nějakou cenu? asi nemá... za to, že snímek udrží diváka ve zvědavosti jak to dopadne dávám nakonec 5/10 ()
Niekto by mohol povedať, že sa jedná o vykrádačku režisérových predošlých filmov "Jar, leto, jeseň, zima... a jar" a "Golfová palica". Podľa mňa sa ale jedná skôr o syntézu týchto filmov. V takom prípade ale by som pri takom veľkom režisérskom talente očakávala synergický efekt týchto dvoch majstrovských diel. Celok, ktorý má väčšiu pridanú hodnotu ako len súčet jeho častí. Opak je však pravdou a tento film je akýsi krok späť. ()
Galerie (18)
Photo © Cineclick Asia
Reklama