Nana

Moc pěkné. Tohle přátelství se dá jedině závidět či oslavovat ;-) Film má šmrnc, styl a nebojí se do toho praštit. To je přesně ono, co hledám všude. Lidé jsou zde sví, mají své charaktery a ty si navzájem neprohazují. Kdo se podívá, neprohloupí. Nejkrásnější film o přátelství, jaký jsem kdy viděla! (03.10.2009)

Absencia emócií ! Pretože tento príbeh, príbeh Nany a Nany-chan je predovšetkým o citoch. Tam, kde nás v anime dostávali citovým vydieraním, tak tam nás v live action stiahli pod čiernu zem aj s hercami a donútili nás, aby sme už viac nemali chuť dozvedieť sa, čo sa vlastne s hlavnými predstaviteľkami bude ďalej diať a ako sa bude dej vyvíjať. Stále dookola jedna alebo druhá musela roniť "krokodílie slzy" - poťahovanie nosom pre mňa nie je plač. Herci priam ako keby si nevedeli spomenúť, čo majú v scenári ďalej napísané - mám objať ? nemám objať ? A keď sa už konečne rozhodli, pomalymi pohybmi sa blížili k "obeti". Veď predsa, na takéto veci sa musí ísť bez rozmyslu, potom to diváka nezoberie za ten správny koniec. Všetko tak umelo a nasilu vytvorené. Pre mňa to bolo utrpenie sledovať takéto hranie. Z tak perfektného anime - založeného na citoch, vnútorných dilém a v tom dokonale zakomponované prvky humoru, ktoré sa v live action nedočkali svojho miesta, spravili šaškárnu! Už ma vážne začína štvať Hachi s jej "nee, Nana". (23.12.2009)

V rámci možností si myslím, že líp to pomalu dopadnout nemohlo. Na plný počet ale po NANA seriálu by bohužel asi nemělo nic. Až na pár drobností (z nichž jednou byl Ren) jsem dostala to, co jsem chtěla a čekala. Hachi a (obzvlášť) Nana byly perfektní, ale jak už jsem řekla (a teď si dovolím citovat slečnu, která mi Nanu doporučila) na 'ty jejich kreslený tvářičky' nic nemá. (15.01.2011)

Aj keď útok na divákovú zaangažovanosť je občas vedený prostriedkami citového vydierania pre niekoho možno až za hranicou únosnosti, osobne som s tým nemal žiaden problém vďaka ústrednej postave (čiernovlasej Nane), konkrétne jej "hlbokému" pohľadu. Už je to dlhšiu dobu, kedy som mal možnosť vidieť film, kde mi oči hlavnej predstaviteľky sprostredkovali všetky city, ktoré v príbehu rezonovali - radosť, samotu, navonok drsnosť a v srdci nehu, lásku i srdcabôľ. A keď sa k tomu pridal aj jej spev rockových piesní, my head was just spinning round and round and... . Citlivý "návrat" do vlastného teenagerského veku v japonsky krehkom balení. (12.03.2006)

Nana je film, který se mi po vizuální stránce absolutně nelíbil, ale za to obsahově je famózní. Dvě dívky se stejným jménem a to jménem Nana se potkají ve vlaku jedoucím do Tokya. Po této cestě se rozejdou a co osud nechce, opět se potkají při hledání bytu. Obě se rozhodnou, že spolu budou bydlet a tím začne pomalu vznikat jejich hluboké přátelství i přes rozdílnost jejich povah. Každá je jiná, spolu si však rozumí a je jim spolu dobře. ■ Nana (Aoi) je citlivá, hodná, přátelská, ale velice naivní pipka, která přijela do Tokya kvůli klukovy do něhož je zamilovaná. Na zmíněném příteli je citově závislá a k jeho citům trochu sobecká. Tím se její přítel cítí pod tlakem a vztah s ní ho přestává bavit. ■ Nana (Mika) je naopak odměřenější a radši se drží již vytvořených vazeb, než aby navazovala novější. Je emočně dost vyspělá a k nové spolubydlící Naně se chová jako k mladší sestře. I když je její patron a při každé příležitosti ji utěšuje, tak sama v sobě ukrývá bolest z minulosti. ■ Tento film je o nádherném přátelství dvou dívek, přičemž mu sekunduje upozaděná romantika. (14.09.2015)