Krysař

Poetičtí masturbátoři si tady budou mnout ruce, jak skvělou pointu Anderson přinesl, ale faktem je, že ve filmu žádná není a je to prostě jen další bizár. O něco lepší skrze fajn postavu Fiennese, ale jinak je to stejná krávovina jako Poison určena pro literární wannabe osvícence, kteří mají rádi filozofické tlachání o ničem. (08.10.2023)

Nečítal som predlohu ale viem si predstaviť, že by sa to čítalo dobre. Na adaptáciu sa dobre nepozerá. Anderson už nudí. Celé je to ako divadlo natočené na film. Ani pri 17 minútovej stopáži nedokázal udržať moju pozornosť. Asi najviac mi vadí ten “rozprávač” opisujúci dej popri tom ako pozerá do kamery. Strč si to niekam. (14.10.2023)

+2* Na zbývající Dahlovi povídky, které oblékl do svého kabátku Wes Anderson udělám společnou recenzi, protože už nedosahují takových kvalit jako nejdelší bratříček Podivuhodný příběh Henryho Sugara. Všechny jsou zajímavé a plné napětí a mysteriózní atmosféry, ale přišlo mi že vlastně u těchto byl vizuál zbytečný a fungují díky vyprávění stejně jako rozhlasové povídky. Proto jen ty silnější dvě hvězdičky.   [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ]  … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (23.06.2024)

Poslední Andersonova adaptace Dahlovy povídky. A dost se povedla. Tradičně má opravdu bravurní vizuální  provedení. A tentokrát nám svérázné vyprávění líčí i zajímavý příběh. Vedle Podivuhodného příběhu Henryho Sugara je zde nejvíce patrná víceznačnost povídek Roalda Dahla. Tento krátkometrážní počin si zcela s grácií vystačí se 17 minutami. Servíruje nám úderný a vtipný děj, v němž vše vygraduje a zaklapne až během posledních 10 sekund. Ralph Fiennes si s postavou krysaře poradil nadmíru dobře, což celkovou atmosféru snímku posunulo ještě o úroveň výš. |80%| (27.10.2023)

Mám obecně problém se všemi těmi třemi povídkami z toho hlediska, že všechny mají takové vyznění-nevyznění, a je tam spousta věcí, které si má asi divák (a asi i čtenář) domýšlet. Krysař se při krátké stopáži nebojí přeskakovat mezi žánry a podobně jako zbylé povídky upozorňovat na důležitá témata. Fiennes převtělený do naprostého hnusáka herecky válí, ale podobně jako u zbylých krátkých povídek, ani tady to nedokáže úplně vtáhnout. (04.10.2023)