Tiny Lights
Svetielka
Režie:
Beata ParkanováScénář:
Beata ParkanováKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Michal NovinskiHrají:
Mia Bankó, Elizaveta Maximová, Martin Finger, Veronika Žilková, Marek Geišberg, Jenovéfa Boková, Aleš BílíkObsahy(1)
Světýlka jsou přesně a citlivě poskládanou mozaikou rozhodujícího dne v životě dítěte, který boří dětské jistoty a říká – jsi člověk ohrožený samotou. Ty a tví lidé, každý z nich. Právě do takového letního dne se Amálka (Mia Bankó) probudí, do světa, který dosud nic neohrožovalo a který sdílí s kocourem, rodiči, dědou a babičkou. Na zahradě jsou důvěrné kouty, za plotem les a rybník, silnice a louka, nade vším nebe. A měl by být den s drobnými zádrhely a drobnými radostmi jako každý jiný. Ale nebude. Odněkud se tu vzal nepokoj, který trucuje a nechce si hrát. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Co na to říct. S tímhle snímkem jsme se naprosto minuli. Nemohl jsem se vůbec dočkat, až Světýlka na plátně konečně zhasnou a rozsvítí se světýlka v sále. Výpovědní vyprázdněnost, afektovanost a na sílu se opakující autorský rukopis Beaty Parkanové mi těch „pouhých“ 74 minut udělalo neskutečně dlouhých. Asi to člověk musí procítit. A když to neprocítí, prospí. Režisérka letos prohlásila, že tímhle počinem končí s filmy o své rodině... To teda končí o tři celovečeráky později, než ideálně měla. [KVIFF 2024] ()
(KVIFF 2024) Před dvěma lety jsem na LFŠ viděl předchozí režisérčin počin Slovo, který mě i přes vlažné přijetí velmi oslovil. Světýlka zaujmou - a mnohé i odradí - tím, že je film z velké části nazírán a snímán z pohledu malé Amálky (či Amouchy - hm, bizarní to oslovení). Tuto premisu hodnotím pozitivně a byl jsem i veskrze spokojený s autentickým herectvím malé Miy Bankó. O humornou stránku filmu se postarala především Veronika Žilková a její průpovídky; dramatická linie mě až tak moc nezasáhla. Na pár místech mi film dost evokoval Ecce homo Homolka. Podobně jako ve Slově si i zde Parkanová hrála s obrazem a snažila se dodat vyprávění jakousi lyrickou rovinu - proč ne. Nenáročná, přijatelně krátká a časoprostorově komorní jednohubka! ()
Po prvních ohlasech od kolegů jsem se bála propadáku, ale nakonec zbytečně. Chvilky jsem jako debut Parkanové tak nějak zkousla, ze Slova jsem naopak byla před dvěma lety nadšená. Třetí celovečerní snímek jedné z našich nejvýraznějších režisérek stojí někde mezi nimi. Představitelka malé Amálky si bohužel moje sympatie nezískala, o to víc jsem si cenila jejích interakcí s babičkou a dědečkem (zejména u Žilkové bych se nedivila alespoň nominaci za vedlejší herecký výkon). Nijaký závěr ale vyloženě naštve. Jako televizní film ano, ale přes 200 korun za lístek do kina bych litovala. ()
Pro filmy Beaty Parkanové začínám mít slabost. Její rukopis mě baví a filmu to dodává omamnou příchuť surovosti a poetiky. Světýlka mají vcelku jednoduchý námět, zpracován je lehce artově, což podtrhuje i konec. Velmi se mi líbil nápad s kamerou a navození iluze dětskýma očima a vizuální upozadění dospělých herců. Zvuk i hudba jsou perfektní, vytváří citlivou atmosféru. Pár prarodičů v podání V. Žilkové a M. Fingera je strhující, lehce pohádkový a zároveň krutě reálný. Jejich dialogy byly uvěřitelné a zábavné. Jediný a celkem zásadní problém u tohoto filmu vidím v jeho přílišné jednoduchosti a plochého pocitu. Děj je těžký a dle toho i tak odbývá a rozuzlení prostě jen tak vyšumí. Nevyužitý potenciál je jediné, co mě mrzí. Jinak jsem si film užil a rozhodně se jedná o originální kousek v tuzemské tvorbě. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (2)
- Film je věnován střihači Aloisi Fišárkovi. (Azurose)
- Obávaná filmová kritička Mirka Spáčilová řekla o Mie Bankó a její roli Amálky: „Kdyby se ve Varech udílel Oscar za dětský herecký výkon, měla by ho v kapse.“ (sator)
Reklama