Kamera:
Kendži AkazawaHudba:
Kó ÓtaniHrají:
Miju Irino, Aja Hirano, Hidekazu Ičinose, Tošijuki Tojonaga, Kappei Jamaguči, Kendži Hamada, Eidži Takemoto, Masami Iwasaki, Masahito Jabe, Tomohiro Cuboi (více)VOD (1)
Epizody(145)
-
Kósoku no aši o mocu otoko (E01)
-
Amefuto jaró ze! (E02)
-
Field o nedžifusero (E03)
-
Sono te ni cukamu mono (E04)
-
0.5-bjó no bodyguard (E05)
-
Sakurecu! Spear tackle (E06)
-
Kacu tame no tatakai (E07)
-
Akiramenai! (E08)
-
Catch no tacudžin (E09)
-
Hero no šikaku (E10)
-
Júhi no čika (E11)
-
Catch! Max!! (E12)
-
Chameleon no kjófu (E13)
-
Šakunecu no Hell Tower (E14)
-
Eyeshield o Sagase! (E15)
-
Sajonara, Kurita!? (E16)
-
Kid and Iron Horse (E17)
-
Rokudenaši no pride (E18)
-
Šóšimin wa čósenša o warau (E19)
-
Sphinx no himicu heiki (E20)
-
Tobe! Devil Bat (E21)
-
Nazo no šódžo arawaru (E22)
-
Mudžúrjoku no otoko (E23)
-
Dengeki! Ničibei kessen (E24)
-
Ori no naka no kurohjó (E25)
-
Jasei no real (E26)
-
Dakkan! Cerberos (E27)
-
Amefuto Downtown (E28)
-
Kessei Devil Gunmans! (E29)
-
Džigoku e no kjókaisen (E30)
Obsahy(1)
Jmenuji se Sena Kobajakawa a jsem dobrý v běhu. Vypracoval jsem se úplně sám, vlastně mě k tomu donutily okolnosti. Jsem prcek, a tak jsem sloužil všem jako poslíček, nebo se vyhýbal ranám. Sice nade mnou moje kamarádka Mamori držela ochranou ruku, ale nemohla se mnou být všude. Nyní jsem se dostal na vyšší střední, kde jsem v den svého přijetí potkal dva kluky – Jóičiho Hirumu a Rjúkana Kuritu. Hledali nové hráče amerického fotbalu. Nepřidal jsem se hned, nestal jsem se okamžitě Eyeshieldem 21, running backem s tmavým štítem, který má za úkol držet Eyeshieldovu identitu v tajnosti. Hiruma to tak chce a já v zájmu svého zdraví odporovat nebudu. Navíc jsem poznal spousty skvělých protihráčů, které chci porazit. Přestanu se bát. Přestanu utíkat. Zlepším se, dosáhnu až navrchol a už mě nikdo nezastaví! Tým Deimon Devil Bats se dostane až do Christmas Bowlu! (Zíza)
(více)Recenze (2)
Prošla jsem si s nimi prohrami i výhrami, zklamáním i pocitem čistého štěstí a těžko říct, co převažovalo. Sena je na začátku typický lůzr, kterého vyděsí leccos. Ale zlepší se to, protože si najde cíl, za kterým chce mermomocí jít. Eyeshidl 21 je moje první sportovní anime, takže jsem nevěděla, co od toho očekávat, a ani netuším, jestli je opravdu dobré tak, jak ho hodnotím. Ale začátky jsou všude stejné, sesbíráš přátele, postavíš tým, trénuješ, prohraješ, vyhraješ, trénuješ ještě víc. Kde to není? Každopádně tohle anime dokáže rozproudit adrenalin, skákala jsem, dupala, opravdu fandila, křičela "Pojď! Pojď! (dobře, křičela jsem Ike!...)", byla smutná když prohráli, proklínala ty děsné momenty, kdy už je všechno ztraceno, ale zazračně se vyhraje o jeden bod. Chápu, že to chtějí udělat napínavé, ale sakra, někdy toho napětí bylo fakt moc! :-) Líbila se mi ta rivalita, přátelství. Některé! odpočinkové díly, kde se nehraje, dokázaly pobavit tak, že jsem se smála na celé kolo. Zajímavé na tom je, že fotbalové zápasy spíš vypadají jako mahozápasy, čáry máry fuk, touchdown! :-D Ale to ty barvy, možná to jen dělají zajímavější. Také se musím přiznat, že jsem se totálně zamilovala do Hirumi - není to žádný bišík, ale to jeho "Ha-há", inteligentce, hlášky a ostré úsměvy udělaly své. ;-) Ke konci ještě musím zmínit, že bylo pro mě zajímavé, jak skoro každá postava měla ten svůj pazvuk (např. huh-bratři, Kurita i ten Hiruma). Ale co mě ke konci anime začínalo docela štvát, byla moderátorka Riko - co to furt bylo s tím, jak se měnila do svýho táty? No, líbilo se mi to, protože občas bylo opravdu dost těžké uhádnout, jak zápas skončí, u pár to bylo jasné, ale ty zbývající... nadledvinky pracovaly bravurně :-D Dávám lepší 4* s tím, že z tohoto počinu hledám jednu písničku, taková ta, co začala hrát, když se Sena dal do varu, a přesto, že to končí po jednom monstrózním zápase, před jiným zápasem, ale ukážou zápas zase jiný, no, co vám budu motat hlavu, podívejte se. ()
Těžko by člověk hledal seriál, který by lépe charakterizoval sportovní shounen. Sena se společně s celým týmem Devil Bats vypracovávají z pozice outsiderů stále výš, potkávají silnější soupeře, získávají čím dál šílenější schopnosti a i když je to všechno příšerně over the top a americký fotbal to připomíná opravdu jen chvílemi, člověk jim to žere i s navijákem, prožívá každý zápas skoro jako by na tom hřišti opravdu byl a raduje se z každého touchdownu. **** ()