Sláva

Dost povedené připomenutí formace prvních striktně černošských bojových jednotek, které se udržely až do poloviny dvacátého století a zabezpečily tak to, že se třeba ve Spielbergově Zachraňte vojína Ryana s černým vojákem vážně nepotkáme. Samotný výcvik není vůbec špatný; to, co však následuje, patří rozhodně k jedněm z nejlepších zobrazení americké občanské války. (28.03.2005)

Ještě v dobách, kdy byl Edward Zwick neznámý zelenáč, natočil válečný velkofilm z dob občasnké války, ve kterém předvedl všechny atributy, které jsou v jeho filmech dodnes. Ani by mi tolik nevadil hrdinský patos, potrhané americké vlajky a možná bych i přežil téma rasismu, vadí mi ale utahanost a taky fakt, že občanská válka je v mých očích nezajímavým konfliktem, který podle mě nejde natočit natolik dobře a zajímavě aby zaujal člověka, kterému je americká historie úplně ukradená. V tomto směru je totiž film nadstandardním, velkolepě vyhlížejícím bijákem s dobře natočenými bitevními scénami, slušnou hudbou ale bohužel nevýraznými herci. Pokud vás tento válečný konflikt zajímá a překousnete americký patriotsmus klidně si jednu nebo dvě hvězdy přidejte. (03.10.2009)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Glory je vynikající filmovou záležitostí z dob, kdy filmy bojující proti rasismu nebyly tlačeny na sílu a hlavně, byly kvalitní. Broderick jako Shaw byl vynikající a kvarteto hlavních hrdinů z čtyřiapadesátýho (v čele s Denzelem a Morganem) ani o píď nezaostávají. Právě postavy, jejich postupný vývoj charakterů a interakce pozvedávají film o kus výš. Výborná záležitost s velmi dobrou atmosférou, přičemž smutný osud "zbytečné bitvy" měl přeci jen svůj smysl. Soška pro Denzela za jeho bičující scénu zasloužená, ty emoce jsem cítil i já. (26.10.2021)

Klasický historický film o kapitole amreických dějin, o které toho v Evropě zase tolik nevíme. Zejména je pro mne zajímavý pohled zblízka na vývoj vztahu černochů a bělochů ve vznikající unionistické armádě. Že to nebyl nijak jednoduchý a přímočarý příklon jedněch k druhým, protože najednou měli společný cíl. (14.08.2010)