mít

mít (język czeski)

wymowa:

​

znaczenia:

czasownik

(1.1) mieć

(1.2) zob. mít rád → lubić

odmiana:

infinitiv	dělat
přítomný čas	mám	máme
	máš	máte
	má	mají
příčestí činné (minulé)	měl m	měli m
	měla ż	měly ż
	mělo n	měla n
příčestí trpné	-	-
	-	-
	-	-
přechodník	přítomný	minulý
	maje m	-
	majíc f, n	-
	majíce pl	-
rozkazovací způsob
	-	mějme!
	měj!	mějte!

przykłady:

(1.1) Mám doma kočku. → Mam w domu kota.

(1.2) Mám tě rád. → Lubię cię.

składnia:

kolokacje:

(1.1) mít hlad → być głodnym • mít žízeň → być spragnionym

synonimy:

(1.1) vlastnit

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

związki frazeologiczne:

mít čisté ruce • mít dlouhou chvíli • mít máslo na hlavě • mít něco v hlavě • mít něco v malíčku / mít něco v malíku • mít obě ruce levé • mít víc štěstí než rozumu • mít za ušima

etymologia:

uwagi:

źródła: