30.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 145/5

1.

Evropský parlament, Rada a Komise, (dále jen „orgány“), konstatují, že současná praxe založená na rozhovorech mezi předsednictvím Rady, Komisí, předsedy příslušných výborů nebo zpravodaji Evropského parlamentu a mezi spolupředsedy dohodovacího výboru se osvědčila.

2.

Orgány potvrzují, že tato praxe, která se rozvinula ve všech stadiích postupu spolurozhodování, musí být i nadále podporována. Orgány se zavázaly, že přezkoumají své pracovní metody s cílem ještě lépe využít všechny možnosti, které nabízí postup spolurozhodování, jak jej stanoví Smlouva o ES.

3.

Toto společné prohlášení vyjasňuje tyto pracovní metody a praktická opatření jejich používání. Doplňuje interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), a zejména ustanovení týkající se postupu spolurozhodování. Orgány se plně zavazují dodržovat tyto závazky s ohledem na zásady transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti. V tomto ohledu by orgány měly věnovat zvláštní pozornost dalším návrhům na zjednodušení, a současně respektovat acquis communautaire.

4.

Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, a tím případně usnadnit přijetí aktu v co nejdřívějším stadiu postupu.

5.

Za tímto účelem orgány spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru shody ve všech stadiích postupu spolurozhodování.

6.

Orgány se v souladu se svými jednacími řády zavazují k pravidelné výměně informací o pokroku při projednávání různých dokumentů postupem spolurozhodování. Zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby vedení jednání bylo koherentní a směřovalo ke sblížení stanovisek. Orgány se proto budou snažit vypracovat orientační harmonogram pro jednotlivá stadia přijímání různých legislativních návrhů, přičemž budou plně respektovat politickou povahu tohoto rozhodovacího postupu.

7.

Spolupráce mezi orgány v rámci spolurozhodování má často podobu třístranných jednání. Užitečnost a flexibilita těchto třístranných jednání se odráží ve skutečnosti, že se významně zvýšil počet dohod dosažených v prvním nebo druhém čtení a že rovněž přispěly k přípravě schůzí dohodovacího výboru.

8.

Tato třístranná jednání mají většinou neformální podobu. Mohou se konat kdykoli během spolurozhodování a mohou se jich účastnit zástupci na různých úrovních, a to podle povahy očekávané diskuze. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se budou účastnit jednání, stanoví jejich mandát k vyjednávání a včas o tom vyrozumí ostatní orgány.

9.

Je-li to možné, je každý návrh kompromisního textu, který má být předmětem diskuze na příštím jednání, předem zaslán všem účastníkům. S cílem zvýšit transparentnost budou třístranná jednání, která se konají v prostorách Evropského parlamentu a Rady, pokud možno předem oznámeny.

10.

Předsednictví Rady se snaží účastnit se schůzí parlamentních výborů. Případně řádně posoudí žádost, kterou obdrží, o poskytnutí informací ohledně postoje Rady.

11.

Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, aby byly akty přijaty pokud možno v prvním čtení.

12.

Jsou navazovány příslušné kontakty s cílem usnadnit konání jednání v prvním čtení.

13.

Komise usnadňuje tyto kontakty a uplatňuje konstruktivním způsobem své právo podávat legislativní návrhy s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

14.

Pokud je v rámci neformálních třístranných jednání dosaženo dohody, zašle předseda Výboru stálých zástupců předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů k návrhu Komise. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, s výhradou právně-jazykové revize, bude-li schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

15.

Je-li v této souvislosti zřejmé, že projednávání aktu bude ukončeno v prvním čtení, měla by být informace o záměru uzavřít dohodu uvedena co nejdříve ve známost.

16.

Pokud nebylo dosaženo dohody před prvním čtením v Evropském parlamentu, je možné pokračovat v kontaktech s cílem uzavřít dohodu ve stadiu společného postoje Rady.

17.

Komise usnadňuje tyto kontakty a uplatňuje konstruktivním způsobem své právo podávat legislativní návrhy s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

18.

Pokud je dosaženo dohody, zašle předseda příslušného parlamentního výboru předsedovi Výboru stálých zástupců dopis obsahující doporučení plénu přijmout společný postoj Rady bez pozměňovacích návrhů, bude-li společný postoj potvrzen Radou, s výhradou právně-jazykové revize. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

19.

Rada ve vysvětlujícím prohlášení co nejjasněji vyloží důvody, které ji vedly k přijetí společného postoje. Evropský parlament co nejvíce zohlední tyto důvody a postoj Komise ve svém druhém čtení.

20.

Před předáním společného postoje se Rada snaží spolu s Evropským parlamentem a Komisí najít nejvhodnější datum jeho předání s cílem zajistit maximální efektivitu legislativního postupu ve druhém čtení.

21.

Jakmile Evropský parlament obdrží společný postoj Rady, příslušné kontakty pokračují s cílem lépe pochopit jednotlivé postoje, a tak dovést legislativní postup co nejdříve ke konci.

22.

Komise usnadní tyto kontakty a vydá své stanovisko s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady, s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

23.

Pokud je v rámci neformálních třístranných jednání dosaženo dohody, zašle předseda Výboru stálých zástupců předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů ke společnému postoji Rady. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, s výhradou právně-jazykové revize, bude-li schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

24.

Ukáže-li se, že Rada nebude moci přijmout všechny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu předložené ve druhém čtení, a pokud je Rada připravena vysvětlit svůj postoj, bude uspořádáno první třístranné jednání. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se zúčastní jednání, a stanoví jejich mandát k vyjednávání. Komise co nejdříve oznámí oběma delegacím své záměry s ohledem na své stanovisko k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu přijatým ve druhém čtení.

25.

V průběhu dohodovacího řízení se konají třístranná jednání s cílem projednat nevyřešené otázky a připravit půdu pro dosažení dohody v dohodovacím výboru. Výsledky těchto jednání jsou projednány a pokud možno schváleny na schůzích jednotlivých orgánů.

26.

Dohodovací výbor svolává předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu a s náležitým ohledem na ustanovení Smlouvy.

27.

Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Podněty Komise mohou zahrnovat přípravu kompromisních textů s ohledem na postoje Evropského parlamentu a Rady a s náležitým ohledem na úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

28.

Dohodovacímu výboru předsedají předseda Evropského parlamentu spolu s předsedou Rady. Schůzím výboru střídavě předsedá každý ze spolupředsedů.

29.

Data a pořady jednání schůzí dohodovacího výboru stanoví oba spolupředsedové s cílem zajistit efektivní fungování dohodovacího výboru v rámci dohodovacího řízení. Navrhovaná data jsou konzultována s Komisí. Evropský parlament a Rada stanoví orientačně vhodná data pro konání dohodovacích jednání a informuje o nich Komisi.

30.

Spolupředsedové mohou zařadit na pořad jednání jakékoli schůze dohodovacího výboru několik záležitostí. Vedle hlavní záležitosti („bod B“), v níž zatím nebylo dosaženo dohody, může být dohodovací řízení o dalších záležitostech zahájeno nebo ukončeno bez rozpravy o těchto záležitostech („bod A“).

31.

S ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se lhůt Evropský parlament a Rada co nejvíce zohledňují požadavky související s harmonogramem, a zejména ty, jež souvisejí s přerušením činnosti orgánů a s volbami do Evropského parlamentu. V každém případě by přerušení činnosti mělo být co nejkratší.

32.

Dohodovací výbor se schází střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady, aby oba orgány rovným způsobem sdílely technické zázemí včetně tlumočnického zázemí.

33.

Dohodovací výbor má k dispozici návrh Komise, společný postoj Rady a stanovisko Komise k tomuto postoji, pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, stanovisko Komise k těmto návrhům a společný pracovní dokument delegací Evropského parlamentu a Rady. Pracovní dokument by měl uživatelům umožnit snadno identifikovat sporné body a účinně na ně odkazovat. Komise zpravidla vydá stanovisko do tří týdnů poté, co úřední cestou obdrží výsledky hlasování v Evropském parlamentu, a nejpozději při zahájení jednání dohodovacího výboru.

34.

Spolupředsedové mohou předložit dohodovacímu výboru texty ke schválení.

35.

Dohody o společném návrhu je dosaženo na schůzi dohodovacího výboru nebo později výměnou dopisů mezi spolupředsedy. Kopie těchto dopisů jsou zaslány Komisi.

36.

Je-li dohody o společném návrhu dosaženo v dohodovacím výboru, je znění této dohody po právně-jazykové finalizaci předloženo spolupředsedům k formálnímu schválení. Ve výjimečných případech a s ohledem na dodržení lhůt může být spolupředsedům předložen ke schválení návrh společného návrhu.

37.

Spolupředsedové zašlou schválený společný návrh předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Není-li dohodovací výbor schopen se dohodnout na společném návrhu, spolupředsedové tuto skutečnost oznámí předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Tyto dopisy slouží jako úřední zápis. Kopie dopisů jsou zaslány na vědomí Komisi. Pracovní dokumenty, které byly použity během dohodovacího řízení, budou uloženy a zpřístupněny v rejstříku každého orgánu po ukončení řízení.

38.

Sekretariát Evropského parlamentu a generální sekretariát Rady pracují společně jako sekretariát dohodovacího výboru za zapojení generálního sekretariátu Komise.

39.

Považuje-li Evropský parlament nebo Rada za důležité prodloužit lhůty stanovené článkem 251 Smlouvy, oznámí tuto skutečnost předsedovi druhého z těchto orgánů a Komisi.

40.

Pokud je v prvním nebo druhém čtení nebo v dohodovacím řízení dosaženo dohody, je konečné znění schváleného textu vypracováno v úzké spolupráci a po vzájemné dohodě právně-jazykovými útvary Evropského parlamentu a Rady.

41.

V žádném ze schválených textů nelze provádět změny, aniž by k tomu Evropský parlament a Rada na příslušné úrovni daly výslovný souhlas.

42.

Konečné znění by mělo být vypracováno s řádným ohledem na rozdílné postupy Evropského parlamentu a Rady, zejména s ohledem na dodržení lhůt pro ukončení interních postupů. Orgány se zavazují, že nevyužijí lhůty pro právně-jazykovou finalizaci aktů k opětovnému otevření diskuze o obsahových otázkách.

43.

Evropský parlament a Rada se dohodnou na společném předložení textů připravených společně těmito orgány.

44.

Orgány se zavazují, pokud možno, používat v aktech přijímaných postupem spolurozhodování vzájemně použitelná standardní ustanovení, zejména ustanovení týkající se prováděcích pravomocí (v souladu s rozhodováním v rámci projednávání ve výborech (2)), vstupu v platnost, provedení a používání aktů a dodržování práva Komise podávat legislativní návrhy.

45.

Orgány usilují o uspořádání společné tiskové konference, na které oznámí úspěšný výsledek legislativního postupu dosažený v prvním nebo ve druhém čtení nebo v dohodovacím řízení. Rovněž usilují o vydání společné tiskové zprávy.

46.

Po přijetí legislativního aktu přijímaného postupem spolurozhodování Evropským parlamentem a Radou je text předložen k podpisu předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady a generálním tajemníkům těchto orgánů.

47.

Předsedové Evropského parlamentu a Rady obdrží text k podpisu ve svém jazyce, a je-li to možné, podepíší jej společně během slavnostního ceremoniálu, který je pořádán jednou za měsíc u příležitosti podepisování důležitých aktů za přítomnosti sdělovacích prostředků.

48.

Společně podepsaný text je předán ke zveřejnění v Úřednímu věstníku Evropské unie. Ke zveřejnění obvykle dojde do dvou měsíců od přijetí legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou.

49.

Jestliže jeden z orgánů zjistí, že ve znění textu (nebo v jedné z jazykových verzí textu) je písařská nebo zjevná chyba, okamžitě na tuto skutečnost upozorní ostatní orgány. Jestliže se chyba týká aktu, který dosud nebyl přijat ani Evropským parlamentem ani Radou, právně-jazykové útvary Evropského parlamentu a Rady připraví v úzké spolupráci nezbytnou opravu. Týká-li se chyba aktu, který již byl přijat jedním nebo oběma těmito orgány a byl či nebyl zveřejněn, Evropský parlament a Rada přijmou na základě společné dohody opravu, která byla vypracována podle jejich postupů.